Střecha pro český etnodům v srbské vesnici Kruščica

Sbírku Střecha pro český etnodům v srbské Kruščici založili členové a příznivci České besedy ve vesnici Kruščica v srbské části Banátu. Cílem je získání financí na nutnou opravu střechy posledního zachovalého původního českého stavení ve vsi. Český etnodům neboli Etnokuću (srbské kuća – dům) zachránili členové zdejší české komunity před demolicí a s nadšením zde budují své malé české etnografické muzeum. Dům již nyní slouží také jako základna pro výuku českého jazyka a v budoucnu by mohl též poskytnout ubytovací zázemí návštěvníkům z České republiky.

Etnokuća je též výchozím bodem účastníků tradičního multikulturního festivalu Krása různorodosti (Lepota različitosti), pořádaného Českou besedou Kruščica. Jeho dvanáctý ročník se uskutečnil od 19. do 21. července 2024.
(Fotografie pocházejí z roku 2023; na horním snímku vycházejí účastníci festivalu na průvod obcí, na spodním snímku jsou zachycena děvčata z folklorního souboru České besedy Kruščica.)

Dům byl již několik desítek let neobydlen, a je třeba mu věnovat spoustu úsilí a lásky. V současné době trápí kruščické Čechy zejména havarijní stav střechy. Na opravy už nestačí klasické záplatování, dům tak nyní akutně potřebuje nové krovy i krytinu. V opačném případě hrozí poničení nosné konstrukce domu i všeho, co zde již místní Češi vybudovali.

Sami členové české komunity nejsou schopni opravu střechy financovat, a proto vznikla tato sbírka. Součástí nové konstrukce střechy bude stavba skromného obytného podkroví a základního sociálního zázemí. Vzhledem k cenovým hladinám stavebního materiálu v této části Srbska a také vzhledem k předpokládanému vysokému podílu práce místních obyvatel jsou náklady na novou střechu a podkroví vyčísleny na zlomek toho, co by taková akce stála v Česku.

Historie české komunity v této části Balkánu se začala psát ve dvacátých letech devatenáctého století. Banát, správní oblast Uherského království, byl v té době vylidněný v důsledku dlouhodobých válek s Osmany a přicházeli noví osadníci z celého Rakousko-Uherska. Ve třicátých letech se část českých osadníků rozhodla opustit nehostinné podmínky rumunského Banátu a usadit se v úrodnější oblasti. Do okolí města Bílý Kostel (Bela Crkva, Weisskirchen) poblíž soutoku řek Nery a Dunaje si přinesli jen skromný majetek, ale také znalost řemesel a životní zkušenosti. Postupně se sžili se zdejším obyvatelstvem a díky své píli a umu se stali pro oblast velkým přínosem. Prvním Čechem v Kruščici byl cihlář Glasser, následovaly rodiny Kvapilova, Votýpkova, Jírovcova, Kuželkova, Škorničkova, Marešova, Hánova, Veselých, Strnadova, Kroutilova, Schovancova a další.

V oblasti kolem Bílého Kostela se usídlili i příslušníci dalších etnik. Bylo zde hodně Němců, Rumunů, a samozřejmě Srbů. V roce 1921 se zásluhou tehdejšího učitele zrodila myšlenka udržet v Kruščici povědomí o české kultuře a kořenech, a je zde založena Česká národní knihovna a čítárna. Ta je zároveň prvním kulturním sdružením Čechů na území Vojvodiny. Toto sdružení se stalo příkladem pro vznik českých spolků v dalších okolních obcích – například v Bílém Kostele či v Českém Sele (Abliánu). V roce 1935 se organizace transformovala do Československé besedy Kruščica a se čtyřletou válečnou přestávkou funguje pod názvem Česká beseda dodnes.

V Kruščici, ležící přímo u hranice s Rumunskem, nyní tvoří Češi přibližně třetinu ze zdejších osmi stovek obyvatel a zdejší Česká beseda patří bezesporu mezi nejaktivnější české krajanské spolky na Balkáně. (Viz například pořad Naši tragovi – Naše stopy, natočený mezi kruščickými Čechy v prostorách českého etnodomu.)

V roce 2012 napadlo současného předsedu České besedy Kruščica Jozefa Iroviće vytvořit v Kruščici prostor, kde by byly uchovávány vzpomínky místních Čechů a také povědomí o tom, jak žili Češi po svém příchodu do Banátu. Hned od počátku ale bylo jasné, že se nebude jednat pouze o muzeum se stálou expozicí, ale cílem bude interaktivní projekt.

Měl by to být prostor, ve kterém budou na jedné straně zachovány artefakty, i předměty denní potřeby ilustrující kolorit života české menšiny v Srbsku, ale zároveň také místo, v němž může své aktivity provozovat současná generace Čechů v Kruščici. Centrum setkávání, místo konání nejrůznějších kulturních akcí české menšiny, a zároveň také turisticky atraktivní prostředí, které má příchozím co nabídnout.

Jako nejvhodnější se od počátku jevil dům s popisným číslem 75, který byl v devatenáctém století postaven rodinou Škorničkových. V roce 2013 tedy byla podepsána předkupní smlouva a koncem roku 2016 přešel dům s nyní již oficiálním názvem Etnokuća do vlastnictví České besedy Kruščica. S kultivováním a renovováním prostoru Etnokući začali členové České besedy v podstatě bezprostředně po podpisu předkupní smlouvy. Výhodou je samozřejmě také to, že každý z místních se naučil nějaké řemeslo, i když to není zrovna jeho zaměstnání.

Postupně tak Kruščičtí vlastními silami upravili zanedbanou zahradu, vyklidili hospodářské budovy i vnitřní prostory domu a půdu. Postupně opravili to, co za opravu stálo, vybílili maštal a vyčistili studnu. Při kultivování zahrady byly v zadní části objeveny zakopané náhrobní kameny se záznamy o narození a úmrtí prvních majitelů domů Any a Jozefa Škorničkových, které byly prozatím očištěny a uloženy v prostorách maštale.

V někdejší maštali mezitím vznikla učebna, která slouží nejen pro výuku češtiny, ale také jako zázemí zdejšímu českému folklornímu spolku a pěveckému sboru. V obytné části domu jsou vystaveny předměty, dokumentující vesnický život v devatenáctém a na začátku dvacátého století. Na zahradě byly zasazeny hrušně, které jsou symbolem celé vesnice. Kromě letního festivalu Krása různorodosti slouží Etnodům spolu s nedalekým českým kulturním sálem jako základna pro další tradiční akce.

Náklady na opravu střechy a vybudování dvou podkrovních místností byly předběžně vyčísleny na 500.000 korun, respektive 20.000 eur či 2.500.000 dinárů. Za tuto cenu chceme kompletně zrekonstruovat krovy, položit novou pálenou střešní krytinu, vybudovat dvě podkrovní místnosti a sociální zázemí. Pokud by bylo peněz k dispozici méně, opravíme zatím pouze krovy a střechu. Samozřejmě ale s přípravou tak, aby bylo možné v dalších etapách dobudovat podkroví, sprchy i toalety.

A pokud vybereme peněz více? Určitě to nevadí. Přistavíme venkovní altánek a vybudujeme také venkovní sprchy a toalety, aby mohla zahrada v létě sloužit jako plnohodnotné tábořiště pro návštěvníky srbského Banátu.

Poznámka ke sbírce:

Tuto sbírku zastřešuje organizace Česká beseda Kruščica, z. s., registrovaná v České republice. Srbsko není členem EU ani součástí Evropského hospodářského prostoru. Spolek s českou právní subjektivitou byl proto založen jako platforma, poskytující kruščickým Čechům možnost nabídnout korektní finanční i partnerské vztahy sponzorům, příznivcům nebo organizacím v České republice. Veškeré finanční aktivity spolku jsou veřejné a lze je sledovat prostřednictvím transparentního účtu,