Předáme 21. 7. 2025 20:25
Etnokuća se poprvé stala hlavním dějištěm festivalu Krása různorodosti, krajané už mají projekt na opravu střechy
Město Bílý Kostel (Bela Crkva) a sousední vesnice Kruščica v srbském Banátu se o druhém červencovém víkendu staly dějištěm už třináctého folklorního Festivalu Krása různorodosti (Lepota različitosti). Festival pořádá občanské sdružení Česká beseda Kruščica a letos se jej zůčastnilo půl druhé desítky souborů převážně ze Srbska. „Kromě zástupců českých besed z celého Srbska u nás pravidelně vystupují Rumuni, Maďaři, Rusíni, Řekové, Slováci, Rusové, Romové, Židé nebo Bulhaři,“ říká předseda kruščické České besedy Jozef Irović. Z Česka letos dorazily soubory z Hlinska, Vnorov a z Nosislavi.
Průvod účastníků prošel v pátek po nazdobené hlavní třídě turisticky oblíbeného městečka Bela Crkva do městského parku, kde se uskutečnilo ůvodní představení. V sobotu a v neděli se festivalové dění přesunulo do Kruščice. Zatímco v minulosti se festivalová vystoupení odehrávala ve sportovním areálu, letos poprvé poskytla kompletní zázemí kruščická Etnokuća. Na zahradě bylo vytvořeno festivalové podium, rozšířeno bylo i sociální zařízení.
Oba festivalové dny v Kruščici byly provázeny velkým zájmem diváků, řada z nich přijela i z české republiky. Součástí byla festivalového dění byla také nedělní mše v kruščickém kostele svatého Václava, kterou sloužil Lukasz Karpinski, administrátor římskokatolické farnosti z jihomoravské Strážnice. Mši doprovázela dechovka Vnorovjané a Znorovská chasa. „Něco takového náš kostel ještě nezažil,“ říkali nadšení kruščičtí farníci.
Česká beseda už má projektovou dokumentaci na opravu střechy
Festival se uskutečnil za krásného letního počasí a prostředí kruščické Etnokući vytvořilo neopakovatelnou romantickou kulisu. „Potvrdilo se, že naše snahy o vlastní české etnomuzeum mají své opodstatnění. Je to krásný dům a krásné prostředí. Festival byl myslím nejhezčím v historii a my uděláme vše pro to, aby byl další opět ještě vydařenější. Ještě nám zbývá mnoho práce. Musíme opravit střechu i celý dům, vybudovat stabilní pódium a důstojné sociální zázemí," sdělil Jozef Irović.
Díky dárcům z České republiky se podařilo na platformě Donio získat tolik peněz, že je možné začít reálně plánovat opravu střechy. Vypracován byl projekt a na jeho základě také rozpočet. Ze tří oslovených stavebních firem vychází jako nejvýhodnější nabídka firmy Emil Havlovič z Bílého Kostela. „Kompletní rekonstrukce konstrukce střechy a položení nové krytiny, tedy materiál i práce, vycházejí na přibližně sedmnáct tisíc eur. Základem je pořád sbírka na platformě Donio, ale snažíme se také aktivně oslovovat i firmy a instituce v České republice. Stále sice nemáme dost peněz na celou akci, ale ohlasy jsou zatím příznivé a nadějné. Věříme tedy, že budeme moci snížit cílovou částku na Doniu a s opravou začít možná ještě letos," sdělil předseda. „Všem dárcům ze srdce děkujeme za jejich podporu a věříme, že za rok budeme moci uspořádat festival již pod novou střechou," uzavřel Jozef Irović.
Více o festivalu Krása různorodosti a o životě krajanů se můžete dovědět také na facebookových stránkách České besedy Kruščica nebo z českého rozhlasového vysílání pro krajany v Srbsku České slovo. Festivalu se bude také věnovat připravovaný díl televizních Českých perliček (Češke perlice), který bude možné nalézt na kanálu Youtube.
Příloha: Část projektové dokumentace
Představení sbírky
Sbírku Střecha pro český etnodům v srbské Kruščici založili členové a příznivci České besedy ve vesnici Kruščica v srbské části Banátu. Cílem je získání financí na nutnou opravu střechy posledního zachovalého původního českého stavení ve vsi. Český etnodům neboli Etnokuću (srbské kuća – dům) zachránili členové zdejší české komunity před demolicí a s nadšením zde budují své malé české etnografické muzeum. Dům již nyní slouží také jako základna pro výuku českého jazyka a v budoucnu by mohl též poskytnout ubytovací zázemí návštěvníkům z České republiky.
Etnokuća je též výchozím bodem účastníků tradičního multikulturního festivalu Krása různorodosti (Lepota različitosti), pořádaného Českou besedou Kruščica. Jeho dvanáctý ročník se uskutečnil od 19. do 21. července 2024.
(Fotografie pocházejí z roku 2023; na horním snímku vycházejí účastníci festivalu na průvod obcí, na spodním snímku jsou zachycena děvčata z folklorního souboru České besedy Kruščica.)
Dům byl již několik desítek let neobydlen, a je třeba mu věnovat spoustu úsilí a lásky. V současné době trápí kruščické Čechy zejména havarijní stav střechy. Na opravy už nestačí klasické záplatování, dům tak nyní akutně potřebuje nové krovy i krytinu. V opačném případě hrozí poničení nosné konstrukce domu i všeho, co zde již místní Češi vybudovali.
Sami členové české komunity nejsou schopni opravu střechy financovat, a proto vznikla tato sbírka. Součástí nové konstrukce střechy bude stavba skromného obytného podkroví a základního sociálního zázemí. Vzhledem k cenovým hladinám stavebního materiálu v této části Srbska a také vzhledem k předpokládanému vysokému podílu práce místních obyvatel jsou náklady na novou střechu a podkroví vyčísleny na zlomek toho, co by taková akce stála v Česku.
Komu pomůžeme?
Historie české komunity v této části Balkánu se začala psát ve dvacátých letech devatenáctého století. Banát, správní oblast Uherského království, byl v té době vylidněný v důsledku dlouhodobých válek s Osmany a přicházeli noví osadníci z celého Rakousko-Uherska. Ve třicátých letech se část českých osadníků rozhodla opustit nehostinné podmínky rumunského Banátu a usadit se v úrodnější oblasti. Do okolí města Bílý Kostel (Bela Crkva, Weisskirchen) poblíž soutoku řek Nery a Dunaje si přinesli jen skromný majetek, ale také znalost řemesel a životní zkušenosti. Postupně se sžili se zdejším obyvatelstvem a díky své píli a umu se stali pro oblast velkým přínosem. Prvním Čechem v Kruščici byl cihlář Glasser, následovaly rodiny Kvapilova, Votýpkova, Jírovcova, Kuželkova, Škorničkova, Marešova, Hánova, Veselých, Strnadova, Kroutilova, Schovancova a další.
V oblasti kolem Bílého Kostela se usídlili i příslušníci dalších etnik. Bylo zde hodně Němců, Rumunů, a samozřejmě Srbů. V roce 1921 se zásluhou tehdejšího učitele zrodila myšlenka udržet v Kruščici povědomí o české kultuře a kořenech, a je zde založena Česká národní knihovna a čítárna. Ta je zároveň prvním kulturním sdružením Čechů na území Vojvodiny. Toto sdružení se stalo příkladem pro vznik českých spolků v dalších okolních obcích – například v Bílém Kostele či v Českém Sele (Abliánu). V roce 1935 se organizace transformovala do Československé besedy Kruščica a se čtyřletou válečnou přestávkou funguje pod názvem Česká beseda dodnes.
V Kruščici, ležící přímo u hranice s Rumunskem, nyní tvoří Češi přibližně třetinu ze zdejších osmi stovek obyvatel a zdejší Česká beseda patří bezesporu mezi nejaktivnější české krajanské spolky na Balkáně. (Viz například pořad Naši tragovi – Naše stopy, natočený mezi kruščickými Čechy v prostorách českého etnodomu.)
V roce 2012 napadlo současného předsedu České besedy Kruščica Jozefa Iroviće vytvořit v Kruščici prostor, kde by byly uchovávány vzpomínky místních Čechů a také povědomí o tom, jak žili Češi po svém příchodu do Banátu. Hned od počátku ale bylo jasné, že se nebude jednat pouze o muzeum se stálou expozicí, ale cílem bude interaktivní projekt.
Měl by to být prostor, ve kterém budou na jedné straně zachovány artefakty, i předměty denní potřeby ilustrující kolorit života české menšiny v Srbsku, ale zároveň také místo, v němž může své aktivity provozovat současná generace Čechů v Kruščici. Centrum setkávání, místo konání nejrůznějších kulturních akcí české menšiny, a zároveň také turisticky atraktivní prostředí, které má příchozím co nabídnout.
Jako nejvhodnější se od počátku jevil dům s popisným číslem 75, který byl v devatenáctém století postaven rodinou Škorničkových. V roce 2013 tedy byla podepsána předkupní smlouva a koncem roku 2016 přešel dům s nyní již oficiálním názvem Etnokuća do vlastnictví České besedy Kruščica. S kultivováním a renovováním prostoru Etnokući začali členové České besedy v podstatě bezprostředně po podpisu předkupní smlouvy. Výhodou je samozřejmě také to, že každý z místních se naučil nějaké řemeslo, i když to není zrovna jeho zaměstnání.
Postupně tak Kruščičtí vlastními silami upravili zanedbanou zahradu, vyklidili hospodářské budovy i vnitřní prostory domu a půdu. Postupně opravili to, co za opravu stálo, vybílili maštal a vyčistili studnu. Při kultivování zahrady byly v zadní části objeveny zakopané náhrobní kameny se záznamy o narození a úmrtí prvních majitelů domů Any a Jozefa Škorničkových, které byly prozatím očištěny a uloženy v prostorách maštale.
V někdejší maštali mezitím vznikla učebna, která slouží nejen pro výuku češtiny, ale také jako zázemí zdejšímu českému folklornímu spolku a pěveckému sboru. V obytné části domu jsou vystaveny předměty, dokumentující vesnický život v devatenáctém a na začátku dvacátého století. Na zahradě byly zasazeny hrušně, které jsou symbolem celé vesnice. Kromě letního festivalu Krása různorodosti slouží Etnodům spolu s nedalekým českým kulturním sálem jako základna pro další tradiční akce.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Náklady na opravu střechy a vybudování dvou podkrovních místností byly předběžně vyčísleny na 500.000 korun, respektive 20.000 eur či 2.500.000 dinárů. Za tuto cenu chceme kompletně zrekonstruovat krovy, položit novou pálenou střešní krytinu, vybudovat dvě podkrovní místnosti a sociální zázemí. Pokud by bylo peněz k dispozici méně, opravíme zatím pouze krovy a střechu. Samozřejmě ale s přípravou tak, aby bylo možné v dalších etapách dobudovat podkroví, sprchy i toalety.
A pokud vybereme peněz více? Určitě to nevadí. Přistavíme venkovní altánek a vybudujeme také venkovní sprchy a toalety, aby mohla zahrada v létě sloužit jako plnohodnotné tábořiště pro návštěvníky srbského Banátu.
Poznámka ke sbírce:
Tuto sbírku zastřešuje organizace Česká beseda Kruščica, z. s., registrovaná v České republice. Srbsko není členem EU ani součástí Evropského hospodářského prostoru. Spolek s českou právní subjektivitou byl proto založen jako platforma, poskytující kruščickým Čechům možnost nabídnout korektní finanční i partnerské vztahy sponzorům, příznivcům nebo organizacím v České republice. Veškeré finanční aktivity spolku jsou veřejné a lze je sledovat prostřednictvím transparentního účtu,
