V oblasti kolem Bílého Kostela se usídlili i příslušníci dalších etnik. Bylo zde hodně Němců, Rumunů, a samozřejmě Srbů. V roce 1921 se zásluhou tehdejšího učitele zrodila myšlenka udržet v Kruščici povědomí o české kultuře a kořenech, a je zde založena Česká národní knihovna a čítárna. Ta je zároveň prvním kulturním sdružením Čechů na území Vojvodiny. Toto sdružení se stalo příkladem pro vznik českých spolků v dalších okolních obcích – například v Bílém Kostele či v Českém Sele (Abliánu). V roce 1935 se organizace transformovala do Československé besedy Kruščica a se čtyřletou válečnou přestávkou funguje pod názvem Česká beseda dodnes.