Momentálně studuji 3. ročník Ph.D. studia na ústavu Enviromentální fyziologie ve výzkumném centru RECETOX na Masarykově univerzitě. Tématem mé dizertace je Trajektorie akutního a chronického stresu v izolačních experimentech.
Když jsem byla malá, nechtěla jsem být astronaut, ani jsem nesnila o dobývání kosmu. Studovala jsem umělecké gymnázium, kde jsem se specializovala na hudbu a směřovala jsem k profesionální kariéře v symfonickém orchestru. V maturitním ročníku jsem se ale rozhodla zkusit štěstí jinde. Říkala jsem si, že se k hudbě vždycky mohu vrátit. Okouzlila mě Antropologie, která nabízela studium člověka z pohledu biologie i sociálních věd. Nastoupila jsem také na Experimentální biologii, kde jsem se chtěla seznámit s laboratorními metodami a principy v biologických vědách. Chtěla jsem si posléze vybrat, co mě bude bavit více, ale nakonec dokončila obě bakalářská studia a v navazujícím magisterském studiu pokračovala jen v Antropologii. V té době už jsem totiž aktivně participovala v různých projektech nad rámec studia. A už jsem se k hudbě nevrátila. Učarovala mi věda.
Stres mě začal zajímat během bakalářského stupně, kdy mne fascinoval jako mechanismus, kterým se organismy mění. A to dokonce napříč generacemi, jako v případě těhotenství, kdy prostředí a prožívání matky dokáže ovlivňovat vývoj dítěte. Po dvou závěrečných pracích na téma prenatálního stresu jsem se chtěla posunout dál a studovat prožívání stresu u dospělých lidí. Zejména pak těch, kteří pracují v extrémních podmínkách, a musí si udržet krom dobrého výkonu i zdraví. Přesně tomu se věnuje i prof. Julie Dobrovolná, a proto byla její výzkumná skupina jasnou volbou pro doktorandské studium.
Prof. Dobrovolná totiž společně s kolegy vyvinula inovativní metodu pro měření stresu na bázi entropie. Jejich inovaci podpořila i Evropská kosmická agentura prostřednictvím ESA BIC, což vedlo k založení spin-off společnosti Entrant s.r.o., která nabízí zařízení pro měření stresu. A já měla možnost jej vyzkoušet v praxi.
V roce 2021/2022 jsem se jako výzkumník zúčastnila expedice Masarykovy univerzity na ostrov Jamese Rosse v Antarktidě, kde jsem zkoumala pomoci různých multioborových metod dynamiku stresu mezi polárníky. Po návratu do Evropy pak na sebe vesmírný výzkum nenechal dlouho čekat.
Příhlasila jsem se jako výzkumník a člen mission control support na cvičnou vesmírnou misi CHILL ICE II společnosti ICEE.Space pořádanou na Islandu a dostala se do komunity vesmírných nadšenců, kteří denně pracují na tom, aby člověka dostali na Měsíc a dál. A mně učaroval kosmický výzkum.
Od té doby jsem stihla účast na International astronautical congress 2022 v Paříži nebo NASA Human Research Programme Investigators Workshop 2023 v Houstonu. Podzim jsem trávila na stáži ve španělském Cádiz u prof. Gabriela De la Torre mezi jehož specializace patří vesmírná psychologie a pracuje na projektech s NASA i ESA. Na této stáži jsem absolvovala cvičnou misi v Astroland Interplanetary Agency – jako snad první česká analogová astronautka. A plánuji další – jako výzkumnice, i jako cvičná astronautka.
Od února tohoto roku jsem na stáži v Toulouse. Pro projekt organizovaný firmou Human design Group a francouzským Národním centrem kosmického výzkumu (CNES) chystám studii na další cvičnou misi.
Tím snad ale dobrodružství nekončí. Doufám, že se mi podaří sehnat dostatek financí, abych mohla jet na International Space University. Nabyté znalosti pak mohu integrovat v České republice, kde budu působit jako vedoucí výzkumných projektů řešených ve cvičných vesmírných misích. A kdo ví, třeba se pak se pak zase o krůček příblížím tomu, že bych se někdy do vesmíru podívala i jako opravdová astronautka.
Několikrát jsem o své práci mluvila i v médiích
DVTV
Sama doma
Forbes
Apetýt
Najdete mě také na sociálních sítích LinkedIn a Instagram – pravidelně zde o své práci píšu
