Komu pomůžeme?

Posledních několik týdnů jezdíme znovu často na evakuace do různých míst Charkovské oblasti, ve kterých se zhoršila situace – začaly být ostřelované dělostřelectvem, raketami nebo leteckými pumami.

Lidi většinou vozíme do Charkova. Pro ty, kteří nemají to štěstí, že se mohou nastěhovat k příbuzným, připravilo město ubytovny, které jsou prozatím pro vnitřně přesídlené osoby zdarma. Podmínky bydlení v nich jsou ale často velmi bídné. Jedná se o staré mnohapatrové budovy s vybydlenými bytovými jednotkami. V každém pokoji žije jedna rodina, případně několik jednotlivců. Sdílí sociální zařízení i kuchyň. 

Každý člověk, kterého vezeme, má svůj vlastní příběh.

Pro lidi z vesnic je složité najít v Charkově, který zdaleka nefunguje tak jako před válkou, práci. Navíc jsou mnohé z nich matky s dětmi na online výuce. Nebo starší lidé, které zaměstnavatelé nechtějí přijímat. Od března letošního roku se také pro některé vnitřně přesídlené lidi zrušily měsíční finanční příspěvky.

Loni v létě jsme z Kivšarivky (Kupjanského okresu) evakuovali Olenu s jejím 11-ti letým synem. 31. prosince jsem mu vezla dárek k Novému roku. Olena nám několik dní na to telefonovala, jestli bychom je mohli odvézt zpět do Kivšarivky. V Charkově prý nemůže najít práci a nemá peníze na věci pro svého syna. Kivšarivka je nyní pravidelně ostřelovaná dělostřelectvem.

Z Kurylovky jsme evakuovali Žeňu a její dvě děti (8 a 10 let). Žeňa před válkou pracovala v závodě v Kivšarivce. Její zaměstnavatel nyní chce, aby se vrátila do práce, nebo jí dá výpověď. S dětmi se ale domů vrátit nemůže, protože v okrese byla vyhlášena nucená evakuace dětí, přes blokposty ji tedy s dětmi zpět nepustí.

 Z Pytomnyku se do Pjatychatek kvůli válce přestěhovala Olha, dvaapadesátiletá žena. Před válkou se živila prodejem ovoce a zeleniny, kterou vypěstovala na své zahradě. Byť její dům jako jeden z mála ve vesnici stále stojí, vesnice i okolí jsou poseté minami, tzv. „motýlky“.

Z Kupjanského a Vovčanského okresu jsme vyvezli už několik rodin, které válka z jejich domova vyhnala už poněkolikáté. Původně žili v Doněcké nebo Luhanské oblasti, odkud utekli před okupací. Nyní se musí opět stěhovat, protože je válka dohnala i v jejich nových domovech.

Naďu jsme evakuovali před pár týdny z vesnice Prykolotne, na které poslední dobou dopadají ruské řízené letecké bomby. Naďa se jednoho dne v únoru 2022 probudila a zjistila, že její vesnice je okupovaná ruskými vojsky. Vydala se tedy na dlouhou cestu přes Rusko do Evropy a potom zpět do Ukrajiny. Cesta jí trvala tak dlouho, že když se vrátila, její vesnice byla už osvobozena, a tak se mohla vrátit do svého domu. Teď z něj musela opět utéct.

 Z Vovčansku jsme na podzim odvezli Viktorii se dvěma dětmi. Za neustálého blízkého válečného hřmění jsme ji přemlouvali hodinu. Opakovala, že nikam nepojedou, že na ně nikde nikdo nečeká, že nemá peníze na život ve městě. Zatímco stály s Tinou na prahu domu, přiletěla z druhé strany domu na zahradu mina. Ohlušující rána, rozbitá okna, pobitá omítka od střepin. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Tentokrát. Nakonec souhlasila. Bleskově sbalila věci sobě i dětem a odjeli s námi, žít na ubytovně pro vnitřně přesídlené osoby v Charkově.

Domov se vždycky opouští těžko. I když není válka. A když je, člověk navíc nemá představu a ani nemůže ovlivnit, jestli ho opouští na týden, měsíc, rok a nebo navždycky. Lidé nám často děkují se slzama v očích. Za to, že jsme je odvezli. Za to, že jsme jim přivezli potraviny, hygienu a nebo sladkosti. Za to, že na ně někdo myslí. Za to, že se necítí úplně sami a opuštění.                                                                  Všem vnitřně přesídleným lidem v Charkově pomoci nedokážeme. Můžeme ale udělat radost a zabezpečit zásobu potravin/hygienických potřeb některým z nich, těm nejzranitelnějším.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Dobrovolníci budou díky Vašim darům postupně pomáhat vnitřně přesídleným lidem, kteří se nacházejí v extrémně nepříznivé finanční a sociální situaci. Konkrétně pro ně nakoupí to, co budou aktuálně nejvíce potřebovat (potraviny, základní hygienu a léky, případně další nezbytné potřeby). Rádi bychom společně pomohli až 1000 lidem. Pokud nedosáhneme cílové částky, podpoříme tolik lidí, na kolik budeme mít finanční prostředky. 

Pro představu, balíček potravinové pomoci vychází na 200 – 250 Kč na osobu (brambory, mrkev, cibule, zelí, řepa, olej, cukr, mléko, maso, čaj, káva, těstoviny/rýže/pohanka), balíček základní hygieny pak na 150 Kč.

Každý dar je pro lidi ve válce významnou pomocí. Děkujeme, že Vám jejich osud není lhostejný.