Záchrana budov Jizerskohorského Technického Muzea

Jizerskohorské technické muzeum v Bílém Potoce patří mezi místa, kam chcete vzít děti i sebe. Je to místo, kde se na detašovaných exponátech národních sbírek dozvíte, jak věci fungují a proč je důležité zachovat je pro další generace. Samotná budova muzea byla v roce 2011 prohlášena kulturní památkou ČR. Stará přádelna, tedy hlavní budova muzea, stojí na ostrově, který omývá horní tok řeky Smědé a Hájeného potoka. Po posledních povodních jde nyní Jizerskohorskému technickému muzeu doslova o krk – lépe řečeno o nosné zdivo, které Smědá podemlela do kritické míry. „Záchrana objektu bude stát přes 3 miliony korun a i když se jedná o kulturní památku, pomůže Liberecký kraj a dáme do toho všechny naše úspory, nestačí to. Bez vaší pomoci to prostě nezvládneme,” říká muzejník Pavel Šercl.

Když se řekne muzeum, obyčejně si člověk představí instituci. V případě Jizerskohorského technického muzea je to jednodušší. Stojí za ním de facto jeden člověk – Pavel Šercl. Odborník na historické motory, muzejník oceněný cenou Národního památkového ústavu Patrimonium pro futuro, kterému po 24 letech nekonečné starosti o rozsáhlý historický areál a po další ničivé povodni prostě docházejí síly.

Jizerskohorské technické muzeum je nejenom zájmové sdružení, jehož hlavním účelem je záchrana a obnova historického továrního areálu, ale i vzhledem k odbornosti Pavla Šercla dosáhlo zápůjček renomovaných národních institucí jako Vojenský historický ústav a dokázalo dostat do Jizerských hor mnohé technické unikáty. Areál je i domovem mnoha kulturních akcí pro širokou veřejnost a je i neodmyslitelnou součástí kulturního a uměleckého festivalu Frýdlantsko Franze Kafky.

Významnou dlouholetou aktivitou muzea je i záchrana a uchovávání artefaktů ze zrušených a mnohdy již neexistujících průmyslových podniků v Libereckém kraji. Stejně tak i jejich dokumentace. Muzeum úzce spolupracuje s odborným pracovištěm Národního památkového Ústavu v Liberci. Významným partnerem je Severočeské Muzeum Liberec, se kterým mimo jiné muzeum spolupracuje i na mnoha badatelských projektech.

Údržba areálu si od roku 2001 vyžádala mnohé. Ať už šlo o rekonstrukci původního funkčního parního kotle z roku 1907, opravy střech či záchranu továrního komína, dokázal si Pavel Šercl, jeho rodina a přátelé vždy nějak poradit.

Nedávná povodeň však přinesla opravdovou krizi. Dokonala dílo zkázy katastrofálních povodní z roku 2010, které Frýdlantsko doslova zdecimovaly. Nyní jsou podemlety základy budov přímo v korytě řeky Smědé a je tak narušena jejich statika. 

Bohužel zde ze zákona nepadá zodpovědnost na správce toku, ale vše leží na bedrech vlastníka objektu, neboť se jedná právě o základy staveb jež přímo souvisí s objekty, které nejsou majetkem státu – přestože tvoří koryto řeky, což musí vlastník dle zákona strpět. Bohužel i z pohledu pojišťoven jsou budovy proti povodňovým škodám prakticky nepojistitelné. Současné poškození již přímo narušuje statiku areálu muzea a hrozí zřícení štítových stěn. Nejvíce jsou ohroženy budovy původní parní strojovny a pomocných provozů, které byly v roce 2018 nákladně rekonstruovány.

„Celá záchranná akce má rozpočet 3 212 000 Kč (v.č. DPH), což je částka, kterou nejsme schopni kompletně financovat, ačkoliv máme přislíbenou 50% podporu (max. 1 000 000,-) nákladů z rozpočtu Libereckého kraje. Proto jsme se rozhodli požádat o pomoc vás,” vysvětluje Pavel Šercl.