Dne 31. srpna 2020 jsme přišli o milovaného partnera a tátu mých dětí. Jeho náhlá smrt pro nás znamenala zlom – nejen citový, ale i existenční. Zůstala jsem na všechno úplně sama. Snažím se každý den zvládnout roli mámy i táty zároveň, ale péče o tak početnou rodinu je nesmírně náročná.
Zvlášť náročná je péče o mého čtrnáctiletého syna Alexandra, který má mentální postižení 3. stupně. Vyžaduje nepřetržitý dohled, podporu a trpělivost. Je to hodný chlapec, ale jeho vývoj je výrazně opožděný a péče o něj je velmi náročná – fyzicky, psychicky i časově. Nemohu kvůli tomu pracovat na plný úvazek, protože celý den musím být s ním. Péče o něj je 24 hodin denně, 7 dní v týdnu.
Naše každodenní fungování je boj – s časem, silami i penězi. Po zaplacení nájmu a základních výdajů nám často nezbývá téměř nic. Rezervy nemáme. Každá nenadálá událost (oprava spotřebiče, vyšší účet, léky…) nás dostává do zoufalé situace. O prázdninách a svátcích bývá naše situace ještě náročnější. Nemáme se bohužel na koho obrátit. Moje maminka zemřela před šesti lety na rakovinu, můj nevlastní tatínek, kterého jsem brala jako vlastního, zemřel před čtyřmi lety. Můj biologický otec se s námi nestýká.
Jediným příbuzným, kterého máme, je moje babička. Je jí 80 let, žije v domově s pečovatelskou službou a sama se potýká s vážnými zdravotními komplikacemi. Pomoci nám nemůže, ale velmi nás podporuje alespoň morálně.
Ačkoliv se snažím ze všech sil, mé možnosti už nestačí.
Proto se obracím na veřejnost s prosbou o pomoc. Vaše podpora by nám umožnila pokrýt základní potřeby: náklady na domácnost, jídlo, školní pomůcky, hlavně péči o Sašu. Zároveň bych si velmi přála dopřát dětem alespoň malé radosti, které jim běžně nemohu dopřát, drobné výlety, sportovní aktivity a vzdělání.
Nechci pro ně zázraky – jen možnost žít důstojný život s pocitem, že na ně někdo myslí. Jsou to statečné děti, které si i přes všechno těžké zachovávají laskavost, soudržnost a úsměv.
Pokud se rozhodnete nás podpořit – byť i drobným příspěvkem nebo sdílením – bude to pro nás obrovská pomoc a naděje, že v tom nejsme sami.
Děkuji Vám z celého srdce za přečtení našeho příběhu a za jakoukoliv pomoc a podporu.
S úctou a vděčností,
Míša s šesti krásnými dětmi.
