Pomohli jste Janovi Karafiátovi na cestě s ALS

Představení sbírky

Nikdy by mě nenapadlo, že se ve 33 letech ocitnu v situaci, kdy budu muset čelit jedné z nejtěžších životních zkoušek. Od jara 2023 se můj život začal nenápadně měnit – nejdřív jsem cítil slabost v nohách, objevovaly se křeče, ztrácel jsem rovnováhu. Dlouhé měsíce jsme hledali příčinu. Na konci listopadu 2023 přišla diagnóza, která obrátila můj svět i svět mé rodiny vzhůru nohama.

Byla mi potvrzena amyotrofická laterální skleróza (ALS) – nevyléčitelné a smrtelné onemocnění, které postupně ochromuje svaly celého těla. Člověk ztrácí schopnost chodit, hýbat se, později i dýchat. Mysl zůstává jasná, ale tělo přestává spolupracovat.

Ještě předminulou zimu jsem žil úplně obyčejný život. Chodil jsem do práce, staral se o stromy a zahradu, jezdil na kole, cestoval a trávil čas s rodinou. Dnes už používám chodítko a vozík a vím, že nemoc bude postupovat dál.

Přesto se snažím nevzdávat. Každý den bojuju o co největší samostatnost, pohyb a důstojný život.

Komu pomůžeme?

Jmenuji se Jan Karafiát. Příroda mě fascinuje od dětství, proto jsem se rozhodl vystudovat Mendelovu univerzitu v Brně – obor management zahradních a krajinných úprav – a stal se ze mě zahradník.

Celý život se věnuji rostlinám, krajině a péči o zeleň. V rodné vesnici na Slovácku jsem se staral o obecní zeleň. Moje práce pro mě nikdy nebyla jen zaměstnáním – byla a je to životní cesta.

Věřím, že zeleň a kontakt s přírodou lidem přináší nejen krásu, ale i vnitřní klid a hlubší propojení se světem kolem nás. Miluji cestování, objevování nových krajin, kultur a rostlin – vše, co mi dřív přinášelo inspiraci pro život i zahrady.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Mým hlavním cílem je udržet si co nejdéle pohyblivost, soběstačnost a kvalitu života. ALS zatím nelze vyléčit, ale existují způsoby, jak její průběh zpomalit a lépe zvládat každodenní fungování.

Vybrané prostředky budou využity na výdaje spojené s diagnózou ALS a zajištěním co nejvyšší možné kvality života i do budoucna.

Pokud by se podařilo vybrat více prostředků, než bude nezbytné na zdravotní péči a zajištění každodenního fungování, rád bych část využil na splnění svého dlouholetého snu – vybudování malého sadu se starými a netradičními druhy stromů. Místa, které bude plné života, klidu a smyslu.