Představte si, že vidíte svět skrze zamlžené okno, kde jsou barvy tlumené, detaily rozmazané a tváře vašich blízkých jsou skryté za závojem nejistoty a černoty. Taková je realita lidí se Stargardtovou chorobou, dědičnou poruchou sítnice, která postupně připravuje lidi o centrální vidění a nutí je orientovat se v životě se stále většími obtížemi.
Jmenuji se Vasil Kostin, je mi 27 let a jsem lékařem a vědcem. Zabývám se očním lékařstvím a mým hlavním cílem je pomoci takto nemocným lidem a pomoci zabránit ztrátě jejich zraku.
Ke špičkové vědecké práci je potřeba kvalitní vzdělání a trénink. Nyní se mi naskytla možnost vzdělání a práce na jedné z nejkvalitnějších vzdělávacích a vědeckých institucí na světě. Získal jsem nabídku na Ph.D. studium na University of Oxford, které by bylo zaměřené na vývoj genové terapie pro Stargardtovu chorobu.
Tato choroba často začíná v dětství nebo dospívání a vrhá stín na to, co by mělo být nejjasnějšími roky života. Děti a dospívající se Stargardtovou chorobou čelí emocionální a psychické zátěži ztráty zraku v období dospívání. Jednoduché radosti, jako je čtení knihy, sportování nebo rozpoznání kamaráda na druhém konci místnosti, se stávají každodenním problémem. Nemoc je nepřipraví jen o zrak, ale i o sebedůvěru, nezávislost a radost z vidění světa v jeho živých detailech.
Vedoucím mé práce by byl Prof. Robert MacLaren, světově uznávaný vědec s bohatými zkušenostmi s výzkumem a vývojem genových terapií.
Ke studiu na University of Oxford jsem byl řádně přijat, a získal jsem prestižní grant Macular Society. Ten ovšem pokryje pouze moje každodenní výdaje, náklady na výzkum a místní poplatky. Jelikož ale Británie již není členem EU, vztahuje se na mě poplatek pro mezinárodní studenty. Ve výsledku tak potřebuji 21 980 £ navíc za rok, celkem tedy 65 940 £ (1 982 153 Kč) za 3 roky.
Imagine seeing the world through a foggy window, where colors are muted, details are blurred, and the faces of your loved ones are hidden behind a veil of uncertainty and darkness. This is the reality for people with Stargardt disease, an inherited retinal disorder that gradually robs individuals of their central vision, forcing them to navigate life with increasing difficulty.
My name is Vasil Kostin, I am 27 years old, and I am a physician and scientist. My field is ophthalmology, and my main goal is to help those afflicted by this condition and to prevent them from losing their sight.
High-quality education and training are essential for top-tier scientific work. I now have the opportunity to study and work at one of the world's finest educational and scientific institutions. I have been offered a Ph.D. position at the University of Oxford, focusing on developing gene therapy for Stargardt disease.
This disease often begins in childhood or adolescence, casting a shadow over what should be the brightest years of life. Children and teenagers with Stargardt disease face the emotional and psychological burden of vision loss during their formative years. Simple joys, such as reading a book, playing sports, or recognizing a friend across the room, become daily challenges. The disease not only takes away their vision but also their confidence, independence, and the joy of seeing the world in its vivid detail.
My work would be supervised by Professor Robert MacLaren, a world-renowned scientist with extensive experience in gene therapy research and development.
I have been duly accepted to study at the University of Oxford and have been awarded the prestigious Macular Society grant. However, this grant only covers my daily expenses, research costs, and local fees. Since the UK is no longer part of the EU, I am subject to international student fees. As a result, I need an additional £21,980 per year, totaling £65,940 (1,982,153 CZK) for three years.
