Představení sbírky
Jmenuji se Sandra a jsem maminkou dvou holčiček. S manželem jsme spolu byli 12 let. Byl zcela zdravý když mu při nehodě obrovskou náhodou zjistili nádor na mozku. I přes veškerou snahu co jsme do toho vložili, manžel zemřel.
V době jeho nemoci jsem pracovala všude kde bylo potřeba, většinou uklizením baráku lidí, abych měla alespoň nějaký příjem, ale také čas na holky a péči o manžela, kterého jsem se rozhodla nechat si doma po celou dobu léčby až do konce. Vše bylo velmi náročné. Jak psychicky tak fyzicky, ale nikdy bych se nerozhodla jinak. Tuto sbírku zakládám pro svoje dcery, na náklady spojené s bydlením. Splátka hypotéky je tak vysoká, že mi skoro sebere měsíční plat. Žádná pojistka hypotéky u nás bohužel nebyla sjednána. Pracuji jako asistentka ve školce, díky úřadu práce jsem si udělala akreditační kurz na asistenta pedagoga a moc rada bych si dodělala vysokou školu . Teď jsou ale na prvním místě holky a čas na školu rozhodně není.
Komu pomůžeme?
Manželovi bylo 38 let, když v práci dostal zásah elektrickým proudem. V nemocnici ho chtěli poslat domů, když z ničeho nic dostal epileptický záchvat. Na CT zjistili nádor, po operaci že je zhoubný.
Byla jsem v té době doma s dětmi, manžel se staral o veškeré naše výdaje. Ihned jsem začala hledat práci, ale také jsem se musela postarat o děti a manžela. V bytě jsem mu vše zařídila tak, aby tam s námi mohl být po celou doby nemoci. Přestal mluvit a postupně i úplně chodit. Starší dcera Samantha, které je teď 11 let mi statečně se vším pomáhala. Ted spolu docházíme na terapie. Mě se objevila posttraumatická porucha s panickou atakou. S tím ted bojujeme. Ja mám stále před očima manželovu speciální postel, kterou měl v obýváku a ve které také zemřel. Stále vidím, jak ho vkládají do pytle a odnášejí z bytu….. Díky bohu, že holky jsou v pořádku a vlastně nejsme samy protože máme sebe.
