Vážení a milí dárci,

chceme vám všem z celého srdce poděkovat za neuvěřitelnou podporu, sdílení a finanční prostředky. Díky vám jsme mohli pořídit auto, které zcela splňuje požadavky našich dětí. Auto prostorné a díky Bohu hlavně spolehlivé. Po celou dobu nám naše rodina nebyla lhostejná a my vám za to budeme navždy vděčni.Nemusíme se bát cestovat. Podařilo se uhradit auto, finanční závazky a ještě zůstalo na potřeby dětí. Děkujeme vám za celou naší rodinu.

S úctou Ilona a Martin

Velice si vážíme Vaší pomoci, díky které se rodině Ilony a Martina podařila vybrat částka 1 300 000 kč. Z tohoto mohli zaplatit 400 000 kč( viz.aktualaita ve sbírce), což činil jejich dlouhodobý závazek z důvodu Martinovi nemoci a díky tomu teď mají  prostředky na hrazení nájmu, speciální stravy pro děti a běžných potřeb domácnosti…

Stále si ale nemůžou pořídit zánovní auto (spec. upravené pro handikepované osoby), které by nebylo poruchové, k tomu jim chybí částka 250 000 Kč.

Teď o Velikonocích jeli po dlouhé době za rodinou, jejich staré auto se porouchalo na dálnici a oni čekali v nepříznivých podmínkách na okraji dálnice se třemi dětmi 1,5 hodiny na odtahovku. (8 mi letá Elinka na invalidním vozíku),viz. foto…S handikepovanou Elinkou musí jezdit až do Vídně ohledně speciálních ortéz, proto je pro ně spolehlivé auto, tak zásadní…

Tímto jsem Vás ještě jednou chtěla poprosit o podporu této sbírky, pokud můžete a hlavně o sdílení…, to je velkou pomocí. Když totiž více lidí přispěje i malou častkou, je to velká pomoc…

Za rodinu Ilony a Martina Velice děkuji !

Ludmila Polisová (spoluzakladatelka sbírky)

Velice si vážíme pomoci, kterou jste nám již poskytli…! Prosím pomožte nám vybrat ještě částku 250 000 kč, která nám chybí k tomu, abychom mohli pořídit zánovní nebo nové auto, které nebude poruchové a zajistí  nám  tak  bezpečnost jízdy kvůli naší  handikepované Elince, která velmi špatně nese dlouhé čekání na odtahové vozidlo. O Velikonocích jsme po dlouhé době chtěli navštívit rodinu, ale kvůli poruše auta jsme uvízli na dálnici a s Elinkou, která je na invalidním vozíku a ostatními dětmi 1,5 hodiny čekali na odtah v nepříznivých podmínkách…(viz foto). Musíme s Elinkou jezdit až do Vídně kvůli speciálním ortézám, proto je pro nás spolehlivé auto tak zásadní… Pokud můžete, budeme vděčni za jakoukoli fin. pomoc a sdílení, abychom toto auto mohli  pořídit… Předem VELMI DĚKUJEME !Všechny detailní informace se dočtete v předchozích příspěvcích a v mém níže napsaném medailonku. Děkuji moc, Martin. 

Medailonek manžela Martina:
Přátelé, 
děkuji vám všem za vaše příspěvky, které jste nám doposud zaslali. Nesmírně si toho cením a moc, moc, moc vám všem děkuji. Budu vás dávat do svých modliteb. Rád bych se s vámi podělil o detailnější informace námi neseného kříže. Přátelé, nikdy bych si nemyslel, že budu na samém dnu a ponesu takový kříž. Rád bych byl na té druhé straně a pomáhal finančně potřebným, ale jsem tam, kde jsem. Ještě před několika lety jsem pravidelně posílal příspěvky do „Naděje a UNICEF“ a teď jsem mezi těmi, kdo sám potřebuje pomoc. Když jsem ještě před necelými dvěma roky chodil do práce, snažil jsem se postarat o svoji rodinu, jak jen to šlo. Tím, že jsem pracoval v pojišťovně, měl jsem i kvalitní pojištění které jsem si dlouhá léta platil pro případ, že by se mi něco stalo. Nechtěl jsem vystavit svoji rodinu jakýmkoliv finančním problémům pro případ, že bych zemřel nebo se mi přihodila nějaká nemoc. Byl jsem pojištěný na všechna možná rizika (smrt, rakovina, mrtvice, infarkt, atd.) a za pojistné jsem platil kolem 3000 Kč měsíčně. V té době jsem měl dobrou práci, relativně dobře placenou a řekl bych, že jsem pracoval u jednoho z nejlepších zaměstnavatelů (Generali Česka pojišťovna). Pak jednoho dne bylo všemu konec. Při firemní poradě jsem měl stavy na omdlení. Myslel jsem, že je to cukrovka. Nakonec se po mnoha vyšetřeních zjistilo, že trpím těžkými úzkostmi. Rok jsem byl k nepoužití a všechno mi bylo jedno. Léky postupně zabíraly, ale veškerá péče o děti ležela na moji ženě. Nepřál bych to nikomu – úzkosti jsou hrozně stavy. Po roce nemoci jsem dostal invalidní důchod a finanční vyrovnání od zaměstnavatele (je to TOP zaměstnavatel na trhu). Potíž byla v té věci, že pravidelné měsíční platby byly z minulosti příliš vysoké a současné příjmy mizivé. Postupně jsme redukovali všechny výdaje. Došlo i na pojištění. Z pojištění jsem neměl nárok na žádné plnění, protože psychické nemoci jsou standardně ve výlukách. Otázka byla, zda má smysl pojištění stále platit nebo ho nechat ukončit. Po nějaké době jsme si už nemohli dovolit platit pojištění, tak jsem ho nechával v dluhu a čekal až samo skončí. Když pojištění skončilo, tak přesně o měsíc později jsem dostal mrtvici. Nedokážete si představit jaké jsem měl výčitky svědomí. Kdyby se mi to bývalo stalo o měsíc dříve, dostal bych pojistné plnění cca 600 000 Kč. To by nám stačilo na to, abychom se dostali z finanční tísně. Dokážete si představit, že roky platíte pojištění a pak kvůli neplacení z důvodu nemoci přijdete o pojistné plnění. Byl stav zoufalství, věřte mi!!! Nikdy bych nelitoval toho, že jsem to pojištění měl, ale litoval jsem toho, že jsem nepokračoval v placení. Všem vám doporučuji mít kvalitní pojištění a platit ho, abyste neskončili jako já nebo někteří lidé či rodiny na Doniu. V tuto chvíli jsem už 3 rokem doma a snažím se vyhrabat z celé rodinné anamnézy, abych začal pracovat a vydělávat peníze. Není to úplně snadné, protože těch povinností kolem Elinky a Sárinky je skutečně hodně. Už nějakou dobu jsem vedený u makléřské společnosti RE/MAX Prestige (Ing. Martin Kmošek | Makléři | RE/MAX Prestige (remax-prestige.cz), kde chci pracovat, ale stále na to nebyl čas. Jsem rád, že mám tak tolerantního šéfa a stále na mě čeká. Každou chvíli se musím starat o Elinku nebo Sárinku. Proč se starat? Moje žena začala mít velké bolesti zad a tím, že Elinka nechodí, musíte ji všude zvedat. Žena ji zvedat nemůže, proto to je na mně nebo na asistenci. Vedle Elinky máme ještě nemocnou Sárinku, která má onemocnění (osteoporózu tj. Osteogenesis imperfecta) – extrémní lomivost kostí. Již 6 rokem ji podávají bisfosfonáty. Problém je, že v poslední době má velké bolesti kyčlí, kloubů, palců, kotníků a asi před třemi měsíci si zlomila rameno jen tím, že si vzala berle kvůli tomu, že ji bolela noha. Sárinka je velká bojovnice, ale musím s ní každou chvíli trávit čas v nemocnici. Tak např. před Velikonocemi na Velký Pátek jsem s ní byl v Motole celý den. Aby toho nebylo málo, tak ještě musíme řešit alergie našich dětí. Mají alergie na bílkovinu kravského mléka, lepek a sóju. Výdaje na bezlepkové a bezmléčné potraviny jsou extrémní, tak např. bezlepkový chléb 130 Kč, bezlepková mouka mouka 90 Kč, aj. Moje žena musí každý den vařit, je to vše pro ni velmi náročné a mnohdy už je k smrti vyčerpaná. Myslím, že by si zasloužila lázně nebo dovolenou na 3 týdny, aby nabrala sil – ale to je až na druhé koleji. V tuto chvíli je žena zavalena papírováním, protože musí také shánět peníze po nadacích pro Eli a Sárinku na rehabilitace, hypoterapie, plavání (30 000 ročně), školné (100 000 Kč ročně) a na asistence (120 000 Kč ročně), tento týden řekli Sárince, že potřebuje rovnátka. Problém je v té věci, že kvůli křehkosti jejích kostí bude potřebovat ty dražší – to je prostě hrůza. Někdy mám pocit, že bychom potřebovali tiskárnu na peníze. Musím se co nejdříve postavit na vlastní nohy, ale když manželka nesežene peníze na asistence, nebudu moci na 100% pracovat. Tím, že Elinku nemůže manželka zvedat, musel bych být k dispozici já (jezdit s Elinkou po doktorech, na hypoterapie a rehabilitace a když je nemocná, tak asistovat doma). Je to všechno extrémně náročné jak na fyzičku, peníze, tak na psychiku obou rodičů. Budeme moc rádi, když nám ještě pomůžete přispět na auto. Nové auto potřebujeme velmi moc. Jednak kvůli tomu, že nemáme dostatek financí na neustálé opravy (za poslední měsíc bylo auto dvakrát v servisu a stálo nás to 16000 Kč), ale také kvůli tomu, že s Elinkou jezdíme ohledně ortéz do Vídně. Velikost auta je taky velmi důležitá. Musí se do auta vejít invalidní vozík a sedačky bychom potřebovali naproti sobě, protože občas Elinka škrábe děti. Jako nejvhodnější auta se nabízejí Ford Custom Turneo a VW T7, o velikosti L2. Tím, že se bude jednat o nové nebo zánovní auto, vyhneme se i případným poruchám opotřebením. Neradi bychom se s Elinkou dostali do situace, že nám auto přestane jet někde ve Vídni, jako tomu bylo teď o Velikonocích, kdy jsme uvízli na dálnici a museli tam čekat 1,5 hodiny na odtah a odvoz – viz. foto. Kde je auto teď? Ano přátelé, opět v servisu. Děkuji Vám všem za jakýkoliv malý finanční příspěvek, který vás nezatíží.  Bůh ať vám žehná. Z celého srdce děkuji a budu na vás myslet ve svých modlitbách. Martin

Milí dárci,
hluboce si vážíme vaší finanční podpory, která je pro naši rodinu nesmírně důležitá. Naše finanční  situace se teď dosti zkomplikovala tím, že manžel byl od října až doposud v pracovní neschopnosti a já mám zdravotní problémy, které mi  ztěžují fyzickou asistenci kolem Elinky. S ohledem na tyto skutečnosti jsme museli přehodnotit naše priority. Potřebujeme  nové auto, které by nám vydrželo co nejdéle bez poruch a mít finanční rezervu na ortézy na dva roky pro Elinku (jedny ortézy stojí 170 000 Kč ročně), ale tím, že jsme se dostali do částečné platební neschopnosti, rádi bychom část sbírky použili na úhradu našeho dlouhodobého finančního závazku ( 400 tis.Kč) , abychom snížili  měsíční  výdaje na minimum. V tuto chvíli je to pro nás to nejlepší řešení, které odlehčí celé naší rodině. Ještě jednou děkujeme všem a budeme se za vás i nadále modlit. Máte-li možnost ještě s někým  sdílet náš příběh, budeme moc rádi. 

Děkujeme mnohokrát!

Doplňující informace:
– potřebujeme pořídit nové max. rok staré auto, které nebude poruchové a bude uzpůsobené pro hendikepované osoby. Cena takového auta se ovšem pohybuje kolem 1 000 000 Kč,-

– rádi bychom měli rezervu na speciální ortézy pro Elinku, alespoň na dva roky. Bez těchto ortéz se Elinka nemůže postavit a chodit.  Jedny ortézy stojí na rok 170 000 Kč a nehradí je pojišťovna žádnou částkou. 

– nějaké finanční prostředky jsem chtěla použít na asistenci, bez které se v současném stavu neobejdu  

Milí dárci z celého srdce vám chci poděkovat za vaši podporu, které se nám dostává, moc si jí vážíme a moc za ni děkujeme. Přejeme požehnané dny,  Bůh ať žehná vám i vašim blízkým , děkuji za celou naši rodinu ❤️