Představení sbírky
Ahoj všichni, rádi bychom vám představili našeho Domíska. Je to malý bojovník, který málem nepřežil svůj příchod na svět. Dnes má ale šanci, že se jednou postaví a bude chodit. Aby se to podařilo, potřebuje speciální ortézy a dlouhodobou rehabilitaci, kterou sami už finančně nezvládneme pokrýt. Proto vás prosíme o pomoc.
Domískův příběh
Ještě 9. března 2022 bylo všechno v pořádku. Čekali jsme miminko a těšili se na začátek dubna, kdy měl Domísek přijít na svět. Nic nenasvědčovalo tomu, že by měly nastat nějaké komplikace.
Ve čtvrtek 10. března 2022 měla maminka zvláštní pocit, a tak jela na neplánovanou kontrolu do nemocnice. Lékaři zjistili slabé srdeční ozvy a Domísek musel okamžitě na svět akutním císařským řezem.
Porod byl extrémně dramatický. Domísek se narodil v kritickém stavu, měl APGAR 0–2–3 a lékaři ho dlouho resuscitovali. Následně nezvládal sám dýchat, potřeboval řízenou hypotermii, podporu oběhu a mnoho dalších léků i zákroků. V tu chvíli nás připravovali na nejhorší – mluvilo se o minimální šanci na přežití a vážném poškození mozku. Domísek ale zabojoval a nejtěžších prvních 72 hodin zvládl.
Do života vstoupil se spoustou diagnóz. První hodiny po porodu byl na JIP bez jména – vedený jen jako číslo 77 a příjmení.
Naše rodina
V Motole jsme strávili skoro dva měsíce na různých odděleních. Abychom mohli Domíska vzít domů, bylo třeba zajistit spoustu vybavení – odsávačky, přístroje na sledování saturace kyslíkem a další pomůcky. Domů jsme se dostali až na konci dubna.
Maminka se mezitím musela rychle naučit rehabilitační cvičení, která s Domískem dělá dodnes. Není to jednoduché, ale maminka je obrovský bojovník. Pracovala ve zdravotnictví v motolské lékárně a teď je s Domískem doma. Do práce se plánuje postupně vracet alespoň na částečný úvazek.
Tatínek pracuje v projektu, který pomáhá pacientům s rekurentní klostridiovou kolitidou. Jsme rodina, která se vždy snažila pomáhat druhým – a teď jsme se bohužel ocitli v situaci, kdy pomoc potřebujeme my.
Jak je na tom Domísek dnes
Za poslední roky se podařilo díky lékařům, terapeutům a pomoci mnoha lidí vyřešit spoustu komplikací. Domíska krmíme přes PEG. Také už slyší – i když ne úplně dobře – na pravé ouško. Umí lézt po čtyřech, sedět a dělá velké pokroky.
Největším cílem je, aby se jednou dokázal sám postavit a chodit s oporou. Domísek měl původně spastickou kvadruparézu (postižení všech končetin), ale postupně se jeho stav zlepšil na diparézu, tedy postižení převážně dolních končetin. Stále ale potřebuje každodenní péči a intenzivní rehabilitaci.
Domísek pravidelně rehabilituje, dvakrát ročně jezdí do lázní, chodí na hipoterapii (koníky) a absolvuje další aktivity, které mu pomáhají posouvat se dopředu.
