Pomoc Mitle po autonehodě

Mitla je tří a půl letá fenka, kterou jsem potkala v Mexiku na ulici, když jí byly asi 3 měsíce. Od první chvíle jsem se do ní zamilovala. Byla sice v dost nezdravém stavu, nám se ji však podařilo odchytit a celkem rychle, za pomoci lékařů, dát „do kupy“. A pak dopravit do Evropy. Brzy jsme si na sebe zvykly a od té doby, jsme nerozlučná dvojka. Jsme spolu skoro nepřetržitě. Poslední rok a půl jsme spolu byly většinou na cestě dodávkou někde po Evropě. Obě rády trávíme čas venku, chodíme po kopcích a skalách, po plážích, po lesích, po loukách, rády spolu běháme a rády odpočíváme někde venku na sluníčku, ideálně ve společnosti dalších lidí a psů…:)

Koncem tohoto května ve Francii Mitlu srazilo auto. Pracovala jsem na vinici a ona byla zvyklá být tam s námi a pobíhat si volně kolem. Okolnosti se sešly tak, že byla ve špatnou chvíli na špatném místě a nám se během jednoho okamžiku změnil život.

Od první chvíle bylo zjevné, že má poraněné zadní nohy. Hned jsme ji odvezli na nejbližší veterinární kliniku. Tam jí doktoři provedli několik vyšetření a zjistili, že má porušenou míchu, a že na zadní nohy je ochrnutá. Několik dní strávila na klinice, čekali jsme, jestli to celé vůbec přežije, jestli bude schopná se vyprázdnit, jestli se její stav nezačne zhoršovat a jestli vůbec bude mít smysl snažit se ji zachraňovat. Podle odborníků chirurgický zákrok neměl smysl, takže nezbylo nic jiného, než čekat, čeho bude to tělíčko samo schopné.. Byly to dlouhé dny.. Nakonec, když byl její stav stabilizovaný, ona se zvládla s asistencí člověka vyprázdnit, a na klinice ve Francii už pro ni nemohli udělat víc, naložila jsem ji do auta a převezla ji do Prahy – na kliniku se skvělými neurology a skvělým vybavením (včetně magnetické rezonance) – s vidinou toho, že třeba zjistí víc a dokáží nám nějak pomoci. Tam strávila 5 dní, prošla dalšími vyšetřeními a potvrdili nám, že nohy ani trošku necítí a že je jen hodně malá šance, že to někdy bude jinak. Ale nějaká šance tam byla, protože s tím, jak se bude zranění míchy vyvíjet, se prý dopředu nikdy neví a každý případ je unikátní. Během prvních pár měsíců je šance, že se začne mícha sama uzdravovat. Já jsem tak trochu bohém a tak trochu naivní a optimista a věřím v zázraky a tak jsem to nevzdávala a věřila. Naštěstí mám pár přátel, kteří mě v tom od začátku podporují. Věřím, že to spolu zvládneme a že spolu jednou budeme zase běhat po horách..

Když i na Pražské klinice pro ni udělali, co mohli, dostala jsem ji do domácí péče s doporučením na cviky s nohama – takové, aby jí nezatuhly klouby a nezkrátily se šlachy. Ze začátku to bylo všechno dost náročné a nějakou chvíli nám trvalo, než jsme si na nový režim zvykly. Cvičit každé dvě hodiny, vyprazdňovat močový měchýř jeho kompresí.. Stejně tak potřebuje Mitla pomoci i při kadění, sama tu zadní část těla totiž neovládá. Naštěstí ale cítí, kdy má tu potřebu a dá mi to vědět. Když se někam přesouváme, musím jejích 20 kilo váhy přenášet v náruči.. Už jsme si na to všechno ale za ten měsíc a půl zvykly..

Po pár dnech doma se začaly projevovat první pokroky. První náznak toho, že se něco děje, bylo to, že začala hýbat ocáskem, když měla radost, a několik dní na to jsem ji viděla, jak se zadní nohou drbe na hlavě. Po pár týdnech intenzivní péče a lásky, které se jí dostává, se začíná sama snažit nějak přesouvat, když potřebuje, a snaží se u toho používat i zadní nohy. Pan doktor nám na kontrole po měsíci od nehody potvrdil, že se stal zázrak a že obě zadní nohy začala Mitla zase cítit. Dokáže se na ně sama tak nějak postavit, chvilku se na nich i udrží a dokáže se někam dostat, i když je to dost krkolomné, a padá u toho často na zadek.. Je to pro ni dost namáhavé, ale bojuje a snaží se. Už tento týden začneme společně chodit na fyzioterapii a hydroterapii, kde budeme rozhýbávat nohy a učit ji znovu chodit. Jsem sama moc zvědavá na to, jaké to bude a jaké bude Mitla dál dělat pokroky.. :)

Finance vybrané z této sbírky budou použity na fyzioterapii a hydroterapii, která nám byla doporučena panem doktorem, a díky které se zvýší Mitle šance na to, že nohy zase co nejdříve rozchodí a že bude schopná jednou znovu samostatně fungovat.
Nákladů spojených s Mitly úrazem už bylo spoustu a tak jsem moc vděčná za příležitost, nebýt na to sama. Když se nepodaří vybrat cílová částka, budu se snažit terapie a vše s tím spojené financovat na vlastní náklady. 
Když se podaří vybrat více, než je cílová částka, využiji peníze na další fyzioterapie, granule a vybavení pro Mitlu (potřebuji jí například pořídit nějaký vozík/kočár, ve kterém ji budu moci převážet pěšky a nebo na kole), a na pokrytí výdajů, již uhrazených za všechna vyšetření, která musela po úrazu podstoupit, péči doktorů a hospitalizaci.

Jsem teď dost limitovaná, i co se příjmu týče. Můsím být Mitle neustále na blízku a často se jí věnovat. A tak nám jakákoliv finanční podpora v této nelehké situaci moc pomůže.

Moc si vážím veškeré podpory, které se nám dostává. Jak té finanční, tak psychické i fyzické. :)

Od srdce velké díky vám všem, kteří nám věnujete část svojí energie, ať třeba „jen“ podporující myšlenkou na nás. ♥️

S láskou, Alice