Komu pomůžeme?

Archibald, nyní 27letý valach plemene Shagya arab, který si prošel snad vším, co existuje. Koupila jsem si ho, když mu 14 let.
Byl únor a já jsem byla nezkušená, mladá, naivní a hlavně nadšená z toho, že si koupím svého vlastního koně. Nic jsem o jeho minulosti nevěděla. To, že měl být plemenným hřebcem, že byl úspěšný drezúrní kůň, jsem si v podstatě vygůglila.
Jelikož peněz na jeho provoz ubývalo a mě lákala práce u koní a s koňmi, vzala jsem práci u skupiny Excalibur, která pořádá po ČR rytířské turnaje. Cca půl roku jsme tam spolu pracovali. Jelikož ale se mi nelíbil přístup, jaký měli k mé osobě a vlastně se chovali, jako by Archi byl jejich, ukončili jsme spolupráci a ještě ten den, jsme byli ponecháni v místě momentálního působení. Já, halda věcí a kůň. Na štěstí odvoz domů jsme nějak sehnali a bylo dobře.
Bohužel se po pár týdnech Archi začal drbat a to tak, že začal mít holá místa v hřívě a na kohoutku. Diagnostikována byla silná muchařina a letní vyrážka. Snažila jsem se všemožně léčit, mazat, dieta, nakonec i kortikoidy, ale nic nezabíralo.
Bylo mi ho hodně líto a náklady na jeho terapii byly nemalé. Byla jsem nucena ho prodat. V domnění, že paní, která si ho kupuje ví co dělá, byla seznámena se vším co Archi má za sebou, si ho odvezla.
Prvních pár měsíců komunikovala, posílala fotky, pak se po ni a Archim slehla země. 8 let jsem o něm neslyšela, až jednou mi jen tak napsala naprosto cizí paní. Text mě vystrašil i pobavil zároveň a to tím, že mi paní rozhořčeně psala, ať se stydím, prodávat starého koně a ještě za peníze a že mi není hanba.
Díky této paní a toho, že nový majitel koně nepřepsal jsem Archiho po osmi letech hledání opět našla a dovezla si ho domů. Dnem jeho návratu zpět ke mně to ale vše začalo. Nevrátil se mi kůň, kterého jsem kdysi v dobré víře prodávala. Vrátila se mi rezignovaná kostra potažená kůží. Naprosto vyhořelý kůň, který byl smířený úplně se vším. Začalo martýrium vykrmování, práce ze země ošetřování veškerých zranění. Díky trpělivosti a přístupu ustajovatelky se Archimu opět vrátila chuť do života, důvěra v lidi a na stará kolena ještě i chuť do práce (občas). Nyní je to koník, který je téměř bez zubů, takže se nenapase, seno musí mít granulované, stejně tak trávu. Je to silný muchař, takže se vyhýbáme sacharidům a lepku.

Leon, nyní 22 letý anglický plnokrevník s citlivou duší a povahou naprostého milovníka drbání. Jeho osud mi byl taky dlouho neznámý. Koupila jsem ho od slečny, která ho svým způsobem zachránila a díky ní, jsme já i Leo poznali přirozenou komunikaci a práci ze země. Když jsem Lea poznala, byl to uzlíček nervů. Veškerá změna, nebo jen to, že byl sám v boxe u něj vyvolávalo záchvaty úzkosti a paniky. Těsně před koupí mi dokonce přivodil i úraz, který jsem si samozřejmě zavinila sama a to byl asi i ten signál, že ho musím koupit a byla jsem odhodlaná, s ním pracovat. Nyní už leo povozí občas nějaké dítko, jelikož mu vápenatí karpy a je dušný. Bohužel režim 24/7, který by na jeho dušnost byl super probíhat nemůže, protože, jakmile není na noc doma v boxe, začne hubnout, takže denní příkrmy jsou nutností. Uzlíček nervů jménem Leoncavalo se spolu s Archim dali dohromady jak psychicky, tak fyzicky hlavně díky spolku Zvířátkov z.s. Slečna Jana Tichá je člověk s tím největším srdcem, jakého znám.

Ocitla jsem se dá se říct ze dne na den v opravdu nepříznivé finanční situaci, a i přes to, že mi slečna Jana vychází maximálně vstříc, nezůstávají mi finanční prostředky na platbu za ustájení obou koní. Jsou to senioři, kteří jsou na sobě závislí. Jejich prodej by znamenal velké psychické trauma pro oba, a i přes to, že jsem jejich darování zvažovala, nebylo mi to doporučeno. Pro to se i slečna Jana momentálně stará na vlastní náklady. Jenže ani její finanční prostředky nejsou nekonečné.

Ne jen, že se stará o mé dva seniory, kteří už teď jen sem tam povozí někoho pod sedlem, protože větší zátěž jim už jejich zdravotní stav nedovolí, ale má na farmě spoustu dalších zachráněným zvířat, kterým dává lásku a péči.

Archi a Leon, kteří svůj život neměli zrovna lehký a díky svým zdravotním problémům a stáří, potřebují zvláštní péči. Zaslouží si důstojné stáří a výtěžek by šel na pokrytí výdajů za jejich ustájení a péči. Díky spolku Zvířátkov z.s. jsme to ještě nějak zvládali, ale nejde žít na úkor jiných pořád. Věřím, že za pár měsíců, už vše bude zase v pořádku.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Výtěžek bude použit na zaplacení ustájení a péče o Archiho a Leona. Jakákoliv finanční částka pomůže, aby se nezměnila životní úroveň obou koní. Alespoň po dobu, než se má finanční situace zlepší, by se zaplatila veterinární péče, krmení a náklady s ustájením. V případě větší částky, než by byla potřeba pro Archiho s Leem, bude zbytek financí věnován spolku Zvířátkov z.s., protože jejich práce, zejména slečny Jany je úctyhodná a stále přibývají zachráněná zvířata, která dostávají veškerou péči ve dne, v noci.