Patriček přišel na svět předčasně v 34. týdnu. První dny strávil v inkubátoru . Do jednoho roku se vyvíjel úplně stejně jako jiné děti – začal chodit už ve 14 měsících a nic nenasvědčovalo tomu, že by měl v budoucnu bojovat s překážkami, které dnes tak dobře zná.
Po roce a půl se ale začalo něco měnit. Patriček přestal reagovat, stagnoval v sociálním kontaktu, nevyjadřoval potřeby, hodně plakal. Běhal bez zábran i do silnice, protože nedokázal vyhodnotit nebezpečí. Ve třech letech si rodina vyslechla tvrdou diagnózu: dětský autismus, ADHD a mentální postižení.
Od té doby dělá rodina maximum, aby mu pomohla. A jedna věc stojí svým účinkem nad vším ostatním – delfinoterapie. Po první terapii přišel obrovský zlom: Patrik začal více mluvit, jeho slovní zásoba rostla, navazoval kontakt s dětmi, více jedl, sám začal číst písmenka ještě před nástupem do školy.
A pak se stal zázrak, který rodina nikdy nečekala – po sedmi letech přestal mít blok chodit na velkou potřebu na toaletu. Dva měsíce po terapii to dokázal sám. Něco, co bylo roky nepřekonatelné, se najednou změnilo.
Celá rodina ví, že tato terapie má smysl a Patrikovi skutečně pomáhá. A jeho největším přáním je vrátit se k delfínům do Egypta.
