Ahoj chlupatí i nechlupatí přátele, ačkoliv jsem teprve králičí teenager, můj život už stihl být docela pestrý. Vybrala si mě jedna lidská rodina a já si myslel, že mám nový domov, který mi bohužel vydržel jen asi tři měsíce. Jednou neuhlídali psa, který mi prokousl nohu a protože mě hodně bolela, a měl jsem jí celou pokroucenou, vzali mě na veterinu. Tam našim řekli, že mám v zadní noze nehezkou tříštivou zlomeninu kosti a že možnosti, aby mi bylo lépe, jsou dvě; buď mi nožku amputují, a naučím se běhat po třech, nebo mi nožku zkusí opravit pomocí zevního fixátoru.
Jenže naši řekli, že by chtěli možnost třetí a tou je eutanázie – to prej znamená nadobro mě uspat. Jenže to se na veterině nikomu nelíbilo a tak našim, co už vlastně nejsou naši, řekli, ať zaplatí za eutanázii, já tam zůstanu a budou se o mě starat doktoři a sestřičky. Nožku mi odoperovali, našroubovali mi na několik týdnů zevní fixátor a už po měsíci jsem mohl běhat po všech čtyřech, protože jsem prej hrozně šikovnej.
Zatím běhám doma sestřičce z veteriny po pokoji a trénuju nohu. Naučil jsem se tu, že mazlení od člověka je skvělá věc a ne žádný utrpení, lidi jsou hodní a když jsem i hodnej já a poprosím, dostanu ňaminku, protože jídlo je život. Maličko se mnou mlátí hormony a tak mě ještě čeká kastrace, až půjdu na vyndání toho želízka z nohy. Jsem extrémně společenský, mazlivý a panáčkuju, dokud nedostanu pohlazení nebo kokinko. Jo, a jsem králičí kluk, i když původně jsem byl Beruška, hehe.
Moje situace nebyla standardní, ale rozhodně ne ojedinělá. Nejsem první zvířátko v podobné situaci, co se k mým zachráncům podobnou cestou dostalo. Proto bychom chtěli vybrat penízky na náklady mé léčby, abychom mohli zvířátkům v podobné nouzi pomáhat dál, klidně do nekonečna!!! Moc děkuju a každému hodnému člověku, ušákovi, chlupatci i nechlupatci posílám pusu!
Předáme 
