Představení sbírky
Vážení dárci, milí přispěvovatelé, sousedé a přátelé.
Pod záštitou Okrašlovacího spolku lipanského bychom rádi získali dostatek finančních prostředků pro navrácení zvonů na zvoničku malebného kostelíku sv. Martina v Lipanech. Nechceme nechat bez povšimnutí poslední přání zasloužilého místního rodáka a kulturní dědictví naší obce. Usilujeme tak o rozeznění bronzových skvostů nad střechami domů naší malebné vísky Lipany u Prahy.
Komu pomůžeme?
Novorománský kostelík sv. Martina v Lipanech
U tří lánových statků, které zpočátku patřily různým vrchnostem, byl před rokem 1352 postaven kostel sv. Martina s farou, sloužící i pro sedláky z většího Kuří. Pod správou kališníků přečkal lipanský kostel husitskou revoluci, byl ale vážně poškozen během třicetileté války, kdy z něj Švédové ukradli 3 zvony. Kostel byl poté provizorně opraven a od roku 1787 byl přiřazen k faře Říčany. Měl dřevěnou zvonici a roku 1863 musel být zbourán. Zůstala jen věž z roku 1796. Na jeho místě byl postaven menší pseudorománský kostel s půlkruhovou apsidou a věží, zasvěcený stejně jako jeho předchůdce sv. Martinu. Loď kostela je překlenuta křížovou klenbou a osvětlena kruhovým oknem. Dva jeho nové zvony byly zrekvírovány během světových válek. Bohoslužby zde probíhají každou druhou a čtvrtou neděli v měsíci.
Kostel i se hřbitovem je zapsán v seznamu kulturních památek ČR.
První doklad o Lipanech se nachází v Deskách zemských roku 1325, kdy je tam jako soudce zapsán Havel z Lipan, předpokládaný majitel vesnice. Lipany, ač na to co do počtu čísel popisných nevypadají, mají bohatou historii. Byl zde hostinec, obchod, hasičský sbor a od roku 1930 také divadelní soubor Tyl. Dochovány jsou i fotografie ze Sokolského sletu konaného na statku čp. 4. Na tomto statku se narodila a žila matka našeho prvorepublikového premiéra paní Marie Bohuslavová. Její syn Antonín Švehla byl nejdéle sloužícím ministerským předsedou svobodně zvolených českých a československých vlád. Jako předseda vlády působil v letech 1922–1929. Po smrti Antonína Švehly roku 1933 byla na jeho památku zhotovena akademickým sochařem Antonínem Bučánkem bronzová socha v nadživotní velikosti a umístěna u radnice v Říčanech. K této soše se váže zajímavý příběh. Za nacistické okupace byla socha odstraněna, ale nebyla zničena. Díky úsilí rolníků byla v roce 1946 opět odhalena, bohužel již na méně významném místě v parku nedaleko nádraží. Paradoxně toto nenápadné umístění zachránilo sochu před roztavením. Socha byla tajně komunisty v roce 1948 přemístěna do říčanské hasičské zbrojnice na náměstí. Toho si všimli mladíci ze sedláckých rodin v okolí, při plesové zábavě ji ukradli a přes zamrzlý říčanský Mlýnský rybník ji odvezli do Lipan, kde ji ukryli ve studni v č.p. 3. Rolníci bohužel takto ochráněni nebyli. Při násilném zakládání zemědělských družstev (a při akci STB „KULAK“) byli příslušníci tří místních rodin exemplárně potrestáni vystěhováním a vězněním. V roce 1990 byla socha Antonína Švehly vyzvednuta ze studny a instalována v Říčanech. Bohužel ne před radnicí, opět jen na místo v parku u nádraží.
Bohumil Řehák * 1929 ⴕ 2023: Oběť perzekuce v souvislosti s kolektivizací zemědělství. Odkaz na celý příběh našeho rodáka: https://www.pametnaroda.cz/cs/rehak-bohumil-20190606–0
Nejen svou pílí, prací a čestností, ale především milým a vstřícným způsobem života se zapsal do života mnoha lipanských obyvatelů a do historie naší vsi. Spolu se svou ženou Marií se stal čestným členem Okrašlovacího spolku lipanského. Svou životní pouť zakončil 26. prosince 2023. Posledním přáním Bohumila Řeháka bylo obnovení zvonů v lipanském kostelíku, který často a rád navštěvoval. Syn Jiří oslovil Okrašlovací spolek lipanský, zda by byl tomuto bohulibému záměru nakloněn. Sám chce splnit přání svého otce zajištěním finančních prostředků, které jsou však v tomto ohledu nemalé.
Pro realizaci zajištění nových zvonů je třeba celková částka 350.000,- Kč.
