Tohle byl nádherný 😍, ale zároveň dlouhý, náročný ale zážitkami nabitý den, takže se připravte na delší příběh 🚴‍♀️ kdy jsem zjistila, že levnější úbytko není vždy výhrou, ale o tom více na konci 😄🙈

Připsala jsem si dalších 142,74 km a 2 956 výškových metrů, a i když by si člověk po Grossglockneru 🥵 zasloužil spíše recovery den, já jsem měla v plánu něco jiného – Dolomity čekají, vítr neustává a cesta pokračuje dál 💪🏻

Profil trasy tentokrát nebyl zrovna přívětivý, od 40. kilometru se prakticky jen stoupalo, ale jak jsem si to SAMA naplánovala, tak to mám 🤭😃 
🌬️ Vítr mě ani tentokrát neopustil, nohy sice točily, ale kilometry ubíhaly opravdu pomalu. Docházela mi voda, sladké gely a tyčinky už mi lezly krkem, jenže byla neděle a většina kaváren a obchodů v Rakousku zavřená.
Slunce pálilo ☀️ a ke spálenému nosu se navzdory SPF 50 přidaly i spálené ruce a nohy 🍅 Představa, že bych tohle absolvovala v červnu, jak bylo původně v plánu? Asi bych shořela jako Fénix 😅🐦‍🔥

Nakonec jsem u italských hranic přeci jen našla otevřené malé bistro s milou obsluhou, kde jsem si dala espresso ☕️, doplnila potřebnou energii, vodu a hlavně i motivaci – protože tam v TV běžela časovka z Rwandy, kde zrovna závodil Tadej Pogačar (mimochodem, měl ten den i narozeniny 🎉)

Den, který patřil dědovi ❤️

Tahle etapa pro mě nebyla jen dalšími kilometry v nohách. byla speciální a hluboce osobní. Jela jsem jí pro dědu Pepu Jiřičku z Litvínovic, který nám všem tolik chybí 🥹 v dresu CykloJiřička, který jsem dostala od svého strejdy, u kterého mám vždy prvotřídní servis a podporu 🫶
Už předem jsem tušila, že to bude dlouhé a náročné, byl to už pátý den v sedle, přes 600 km a 10 000 výškových metrů v nohách a právě v těchto chvílích jsem na dědu myslela nejvíc. Představovala jsem si, jak by vtipkoval a byl na mě pyšný.

Byl to právě on, kdo přivedl naši rodinu k cyklistice, začal servisovat kola a se strejdou vybudoval jméno, kam se lidé rádi vracejí.
Bohužel děda v relativně mladém věku podlehl rakovině a mé „éry“ na silničním kole už se nedožil.
I proto bych tuhle jízdu chtěla věnovat jemu – jako poctu, vzpomínku a připomenutí toho, proč jsem vlastně na cestě. 🚴‍♀️

Jedu, protože můžu 🙏🏻

A protože díky tomu můžeme společně podpořit i malé onkologické pacienty a trochu jim ulehčit  jejich těžkou cestu 🧸✨
Chci také připomenout, jak zásadní je prevence a samovyšetření, nepodceňujte to, prosím! 🎗️ #fuckcancer

Buongiorno, Italia 🇮🇹
Jen chvilku po překročení hranic se přede mnou otevřel první pohled na Dolomity 😍 a musím říct, že to byl silný moment. Není divu, že jsou součástí světového dědictví UNESCO.
Projíždět uprostřed těch obrovských hor je zážitek, který vás prostě ohromí!

Dolomity ale nejsou zadarmo. Každé stoupání si musíte poctivě odpracovat, ale odměnou jsou ty nejkrásnější výhledy, jaké si cyklista může přát.
Největší highlight dne? Sjezd k jezeru Lago di Misurina, ikonický hotel s majestátními horami v pozadí 🏔️ a sjezd do Cortiny při západu slunce. 🌅

Když levnější úbytko neznamená vždy lepší nápad 😅

Do Cortiny jsem dorazila večer, ideální čas dát si večeři a přespat. Jenže ceny ubytování tam byly šílené 💸, a tak jsem našla „levnější“ variantu o cca 8 km dál.
Co jsem si už ale nezkontrolovala, bylo převýšení.. na mapě to vypadalo fakt kousek, ale těch 8 km znamenalo dalších 800 výškových metrů!!! 😵‍💫
Po celém dni v sedle to už NECHCEŠ absolvovat! 🙅🏼‍♀️😃
Chvilku jsem zvažovala, jestli to mám v té tmě zapotřebí, ale to bych nebyla já – když si něco vezmu do hlavy, nevzdám to 💪🏻
Naštěstí na mě na posledních 100 výškových metrů stoupání čekal v autě Ondra, který mi svítil na cestu a doprovodil mě i při závěrečném sjezdu. V úplné tmě to totiž nebylo vůbec příjemné 🌚

Lesson learned – odteď už si budu u ubytování vždycky kontrolovat nejen vzdálenost, ale i převýšení 😄☝️
Podle předpovědi se má počasí zhoršit 🥲 ale já se raduji, konečně jsem v Itálii 🇮🇹 zase o kus blíže ke svému vysněnému cíli! 🚴‍♀️

Už jsme za polovinou cesty! 😌
Den čtvrtý přinesl tu největší výzvu celé trasy, legendární Grossglockner, nejvyšší horu Rakouska 🇦🇹 
a pro mě zatím největší cyklo stoupání v životě.

Na kole jsem vystoupala až do výšky 2 572 metrů nad mořem, přičemž Garmin na prvním stoupání hlásil převýšení přes 1 732 m na 20 kilometrech, což už opravdu pořádně štípne 🥵
Převody mi samozřejmě došly už na začátku kopce 🤷🏼‍♀️😄 takže mi bylo jasné, že si pěkně máknu 💪🏻 ale ty výhledy na vrcholky hor všude kolem za to rozhodně stály 😍

Počasí přálo ☀️ sice hodně foukalo, ale jinak to vyšlo hezky 😎
Sníh, kterého jsem se bála, se naštěstí zatím nekonal (protože na Stelviu ❄️ už dva týdny zpět napadlo 🥶).

Nejvtipnější a nejpokornější momenty? Neustále mě s přehledem předjížděli vysmátí důchodci na elektrokolech a že jich tam bylo! 😅

Těšila jsem se na přehlídku sportovních aut 🏎️, ale místo toho mě čekalo překvapení, sraz old-school traktorů 🚜 cestou nahoru jsem jich potkala snad stovky, ale všichni fandili a vytvářeli skvělou atmosféru. (a ty Porsche tam byly taky ☺️)
 
Na vrcholu jsem si po kostkách vyšlapala až na vyhlídku Edelweißspitze (2 572 m) s úžasným výhledem do okolí a na velkou část Grossglockner High Alpine Road.
Odměnou mi byl zasloužený rakouský Apfelstrudel 😋, a pak jsem si ještě zajela na druhou vyhlídku s pohledem na samotný Grossglockner (3 453 m) a zbytky ledovce Pasterze.

Můj největší problém teď je regenerace – málo jím, málo spím – a bojím se, aby mě to nakonec nedoběhlo.
Na druhou stranu mě mile překvapuje, jak si tělo postupně zvyká na takovou zátěž 😊 (uvidíme co povím zítra 😁)

Po této etapě si připisuji 79 km a 2 927 výškových metrů 🚴🏼‍♀️
Pokud to takhle půjde dál, možná se ze mě nakonec stane vrchař.. nebo taky ne 😄

Byl to sice intenzivní, ale na vzdálenost a čas kratší den, který mi celkem sedl.
Z Alp se teď přesouvám směrem do 🇮🇹 Itálie a Dolomit, kde mě čeká další část dobrodružství a samozřejmě další kopce 💪🏻

Ahoj všem 👋🏻 a že vás tady pěkně přibylo 🥹🫶

Po kratší odmlce jsem zpátky a nebojte, ŽIJU! ☺️ ..s hlavou plnou zážitků, silných emocí a novou energií pokračovat v příběhu mé cyklo výzvy 🚴🏼‍♀️
Potřebovala jsem trochu dobít baterky – sobě, ale i počítači 🪫 

Poslední dny nám počasí pořádně zamíchalo kartami ⛈️🥶 a bylo nutné kompletně přeplánovat poslední tři etapy. Únava se nasčítala a celá logistika byla náročnější, než jsem čekala.
Před chvílí jsem dorazila z cesty zpátky domů do Českých Budějovic a pračka už jede na plné obrátky 😄
Dovolená mi zítra končí a nebudu lhát, pár dní navíc na regeneraci by se mi opravdu hodilo 😅
Ale příběh tím zdaleka nekončí.. pokračujeme dál 🚴‍♀️

Rodina a ti z vás, kteří mě sledují na Stravě, už vědí víc.. ale nechci spoilerovat a všechno prozrazovat hned 🤫 Každá etapa byla jedinečná a znamenala dlouhý den v sedle plný úsilí, zážitků a překvapení. Bylo to hodně intenzivní a sama jsem měla co dělat, abych to všechno vstřebala. A ani vás o to nechci ochudit.

👉 Proto bych teď ráda navázala a budu postupně sdílet jednotlivé etapy spolu s těmi nejzajímavějšími momenty. Pečlivě jsem si je zapisovala, takže se máte na co těšit 🙂

V následujícím týdnu chci také doplnit a sdílet obsah na další sociální sítě (FB a IG), hlavně fotky a videa 📸, kterých jsem cestou pořídila opravdu hodně, abyste mohli celou cestu prožít se mnou ještě jednou.

Původní plán sice byl sdílet všechno průběžně, ale nakonec to bylo celé tak intenzivní, že to prostě nebylo v mých silách. Teď ale mám šanci si každou etapu projít znovu a znovu se nadchnout pro to, proč to všechno dělám ☺️

Děkuju vám za veškerou podporu, sdílení sbírky i všechny milé zprávy, které mi během cesty i po ní přišly, udělaly mi obrovskou radost. ❤️

Tak pojďme na to 🚀 další rekapitulace již brzy! 😉

Další den v sedle a 164 km a 1 979 výškových metrů za mnou.

Tentokrát jsem zvolila volnější tempo, přeci jen je potřeba pošetřit nohy na Großglockner 🚀  I tak to byl dlouhý den plný zážitků a nádherných výhledů. Objela několik rakouských jezer a jedno bylo krásnější než druhé 😍

Začala jsem u Traunsee, v Attersee jsem si ochladila nohy, u Mondsee projela speciální tunely pro cyklisty a pěší a cestou si střihla i kousek Německa 🇩🇪
Nejvíc času zabrala větší města, hlavně Salzburg, všude už naplno frčí Oktoberfest a za doprovodu dechovky jsem obdivovala kroje místních.
Na závěrečný úsek mi přijel naproti Ondra a společně jsme dojeli kousek za Zell am See ⛵️🩵

A teď i trochu té reality – sladké už mi nechutná 😖  i přes SPF 50 mám nos spálený jako Rudolf  🦌🤭 nohy otlačené od bot a zadek začíná být tak delikátním místem, že jsem už sáhla i po speciálním krému na obličej 😬

Moc děkuju za všechny vaše vzkazy a podporu, strašně mě to nabíjí 🔋❤️ Posílejte energii i dál, na dnešní výškové metry ji budu hodně potřebovat 🥵💪🏻

Krásné ráno všem 🙋🏼‍♀️ jsme zase o další kus blíž, konkrétně o 201 km a 3 089 výškových metrů (původně jsem počítala jen s cca 2 300 m, nevím, kde se stala chyba… uff uff 🥵)

Ráno bylo chladno, startovala jsem z Českých Budějovic v dlouhém dresu a návlecích 🥶
Dala jsem rychlou zastávku v Českém Krumlově a pokračovala dál. Jižní Čechy jsou srdcovka, takže na „domácí půdě“ se jelo dobře ☺️
Začátek byl ale hodně kopcovitý a dost foukalo 💨, takže prvních cca 60 km byl pro mě jedno velké trápeníčko trápení a vůbec mi to nejelo. Boletičák 🪖 s protivětrem byla opravdu zkouška morálky 🥵 ale ty výhledy na nádhernou Šumavu to vyvažovaly. 

Zastavila jsem v Horní Plané na kafe v Kynuté Buchtě (žádné zkratky převozem 😁 pěkně jsem Lipno objela).
A to kafe ☕️ fakt bodlo, pomohlo asi hlavně hlavě. I přestože stále foukalo, tak už se jelo o poznání líp 🙂
Přes Zadní Zvonkovou jsem bojovala s větrem až do Rakouska, kde se naštěstí trochu umoudřil. A pak jsem poprvé spatřila v dálce Alpy, to byla nádhera! 😍

V Rakousku jsem jela hlavně po cyklostezkách, ale nechyběly ani objížďky, uzávěry, schody a trochu gravelu 🚴🏼‍♀️
Paradoxně se mi druhá stovka jela mnohem líp než ta první 💪🏻 Řidiči byli ohleduplní 🤗 až na jeden traktor 🚜 který neodhadl šířku své obracečky a málem mě napíchnul na vidle lol 🙈

Do cíle k Traunsee ⛵️ jsem dojela s 197 km, ale znáte mě, zaokrouhlit to na 200 km bylo v podstatě povinnost 😅 můj přítel Ondra na mě koukal jako na blázna 🤭
To víte, asi jsem v mládí upadla na hlavu a takhle si to teď kompenzuju.. 🤷🏼‍♀️😄 každopádně to i vypovídalo o mé dobré náladě. Kdyby nebyla brzy tma, možná bych i pokračovala ještě dál.. 😃

A to nejlepší nakonec, když jsem večer slezla z kola a viděla všechny vaše vzkazy a příspěvky, úplně mě to dojalo a udělalo neskutečnou radost!! 🥹😍 Takovou podporu a částku za tak krátkou dobu jsem fakt nečekala ❤️ Díky každému jednomu z vás 🫶

Šla jsem spát s příjemným pocitem a už teď se těším, co přinese další etapa, čeká mě cesta kolem rakouských jezer směrem k Zell am See ⛵️😌 Ještě jednou děkuji moc všem za podporu 🥰

První den výzvy je úspěšně za mnou! 🚴🏼‍♀️

Zvládla jsem trasu z Prahy do Českých Budějovic, 160 km a 2 327 výškových metrů.

Jsem z Budějc, takže tahle etapa byla symbolická – jela jsem doslova „domů na jih“ ☺️ V cíli mě čekala rodina a oblíbené fíky, což byla extra dávka motivace 😍

Nebudu lhát, vítr 🌬️ (kdo by to byl čekat na podzim 🍂) mi dal pořádně zabrat a vzal víc sil, než jsem čekala 💨🚴🏼‍♀️🥵 Foukal silný jihozápadní vítr a k tomu jsem udělala začátečnickou chybu – zapomněla jsem si chamois cream, který jsem už měla sbalený sebou 🙈 Večer jsem tak byla už solidně K.O. 🥹

Ale jedeme dál! 💪 Držte palce, dnes vyrážím směrem na Šumavu (taky protivětru a do kopečků) a čeká mě přechod do Rakouska 🇦🇹

Ahoj všem 👋🏻  je to tady! 🚴🏼‍♀️

Dnes začíná moje cyklistická výzva – vyrážím z Prahy 🇨🇿 do Benátek 🇮🇹 přes Alpy a Dolomity. Držte mi palce, ať vyjde počasí 🌞

Každý kilometr a veškeré úsilí věnuji dětem po onkologické léčbě 🎗️

Sledujte moji cestu, podpořte prosím sbírku, sdílejte ji dál a pojďme pomáhat společně 🙏🏻