Stará pravda říká: Stačí vteřina a svět už nikdy nebude jako dřív. Poznal to i Petr Hála, talentovaný malíř a grafik, sympaťák, jehož mnozí mohou pamatovat jako hvězdu pořadu Prostřeno! na Primě.
Osudný pád u ohniště
Na oslavě svých 57. narozenin ve tmě škobrtl o připravené poleno, spadl na ohniště a jedna z vidliček, na kterých byl položen grilovací rožeň, ho připravila o pravé oko! Ba co hůř, jeho úraz byl tak vážný, že vidí velmi špatně i na druhé oko! Prozatím? Provždy? Ani tuhle prognózu nezná…
Je silně slabozraký, tudíž bez práce a v koncích… Pomůžeme mu společně v jeho nenadálé, přetěžké životní situaci?
Hvězda nejemotivnějšího Prostřena!
Byla půlka března roku 2021 a v Česku zuřila nejmocnější silou covidová pandemie. Nemocnice praskaly ve švech, byl zákaz vůbec překračovat hranice okresů a celá země měla domácí vězení. Miliony lidí tak seděly u televizí a v nich hltaly třeba jeden z nejemotivnějších týdnů populární kuchařské show Prostřeno! Na TV Prima.
Vařil v něm mimo jiné Milan Demeter z dětského domova (později úspěšný také v soutěži MasterChef). A taky Petr, jemuž se při příchodu na večeři k Milanovi do ústavu v Horních Počernicích začaly koulet po tvářích slzy jako hrachy. „Jak tu stojím před tím barákem, tak mě prostě přepadly emoce, protože… Protože jsem taky adoptovanej,“ šokoval i mnohé své kamarády, kteří o tomhle jeho osobním tajemství do té chvíle neměli tušení. „Chtěl bych tady poděkovat svým mamkám – jedné do Prahy a jedné do Plzně, ale i mé třetí, genetické matce…“ pronesl v jednom z nejdojemnějších okamžiků historie soutěže.
V životě to nikdy neměl lehké, ale proplouval jím v duchu své povahy a motta: Měj denně důvod se zasmát a vidět někoho se smát. Sportoval, dělal atletiku, hrál fotbal, velmi obstojně i bowling, pro kamarády vždy obstarával na akcích a výletech zábavu jako dýdžej. Nádherně maloval, obdivoval krásy umění a starožitných věcí…
Snažil se život udělat snesitelnějším třeba němým tvářím – třeba se ujal bestiálně týraného křížence amerického stafforda Gina a čtyři roky s nekonečnou trpělivostí pracoval na tom, aby se z ustrašeného uzlíku nervů, stal tvor, který se nebude bát každého, kdo se k němu jen přiblíží.
Sotva ho trochu socializoval, skolila těžká mrtvice jeho italského partnera Luigiho (74)! Proseděl týdny u jeho lůžka, když bojoval o holé přežití, pak ho měsíce učil znovu mluvit, chodit, jíst příborem. Piplal ho vlastně jako miminko, zatímco po nocích vyráběl jako grafik stránky mnohých časopisů anebo ještě chodil hlídat hotel, aby vůbec vyžili.
Krajně nejistá prognóza
A sotva se společně z nejhoršího vykřesali, potkala pohroma jeho samotného! Po osudném pádu a úrazu nemá pravé oko a na levé vidí jen velmi málo, vlastně jen neurčitou, černobílou stínohru a hrubé obrysy větších objektů. Na práci s počítačem, na vytváření grafické podoby časopisů, může zapomenout!
A on dosud netuší, jestli se jeho stav někdy zlepší. Snad ano, ale ani lékaři mu takovou jistotu dát nemohou. Známy jsou případy, kdy zotavení zabralo několik roků, nebo i takové, kdy se nedostavilo vůbec…
V zaměstnání je zatím na neschopence. Umožní mu jeho zdraví někdy návrat? Otázka pro křišťálovou kouli… Jak ale v Praze vyžít ve dvou s velkým psem jen z invalidního důchodu či jiných sociálních dávek, které si teprve začal vyřizovat? To je to, co Petrovu mysl okupuje od chvíle, kdy po náročné 6hodinové operaci v Ústřední vojenské nemocnici v Praze-Střešovicích procitl a nahmatal si na hlavě desítky stehů vyšitých doslova od ucha k uchu.