Vážení dárci,
jmenuji se Magdaléna a spolu s bratrem pečujeme o naši maminku Radoslavu (65 let). Náš život se zúžil na boj s časem a nemocí, kde medicína již vyčerpala své možnosti.
Maminka Radoslava, původní profesí stavební inženýrka, zasvětila svůj život tomu, aby se slabší měli o koho opřít. Působila jako pedagožka, v Poličce vedla společnost DiC zajišťující osobní asistenci, rodinné služby a aktivity pro seniory. V Pardubicích stála u zrodu komunitního plánování sociálních služeb. V tomto prostředí vyrůstal i můj bratr Radoslav. Už jako malý chlapec chodil s maminkou do centra pomáhat dětem s postižením.
Maminka nás oba naučila, že pomáhat je normální – mě inspirovala k práci na digitální přístupnosti, bratra k vnímavosti, díky které dokáže přesně vycítit, když má druhý člověk problém.
Maminka byla zvyklá stavět mosty a řešit problémy. I přes první onkologickou léčbu se rvala o návrat do práce. Definitivní stopku jí vystavil až agresivní návrat rakoviny v roce 2021. Nemoc napadla kosti a způsobila masivní selhání jater. Navíc si vybírá krutou daň i na zraku – maminka téměř nevidí a ztrácí orientaci.
V nemocnici by byla jen dalším pacientem v řadě, v cizím prostředí, které by pro ni bylo stresující. Doma, v prostředí, které důvěrně zná a kde má své blízké, se i přes všechna omezení cítí v bezpečí. Proto jsem opustila zaměstnání, abych jí toto poslední přání splnila.
Můj bratr Radoslav
Radoslav je student s Aspergerovým syndromem. Pro lidi s jeho diagnózou není máma jen rodičem, ale kotvou, která drží jejich svět pohromadě. Ztráta maminky pro něj bude devastující ránou. Potřebujeme zajistit, aby v době, kdy se já musím plně věnovat péči o umírající maminku, měl bratr zajištěnou odbornou podporu a stabilitu.
Širší rodina nám bohužel pomoci nemůže – prarodiče jsou již ve věku, kdy sami vyžadují péči. Na všechno jsme tak zůstali s bratrem úplně sami. Vaše pomoc nám dá to nejcennější – čas a klid, abychom mohli maminku držet za ruku až do konce, aniž bychom se hroutili pod tíhou nákladů na péči a domácnost.