Útulek Voříškov prosí o podporu pro naše zachráněná hospodářská zvířata
Jako každý rok potřebujeme, před zimou naplnit naši skladovací halu senem, senáží a slámou, aby naši svěřenci z řad hospodářských zvířátek byli v teple, suchu a hlavně s plnými bříšky. Pomůžete nám s tím?
Náš útulek Voříškov není pouze klasickým útulkem pro pejsky a kočičky. Máme v péči a hledáme domovy také pro králíčky, potkany, křečky a morčátka.
Tím ale výčet našich svěřenců rozhodně nekončí, protože další naší náplní je i doživotní péče pro zachráněná hospodářská zvířata. Najdete u nás kobylky Vivi a Babuňu , kozla Serváce šéfujícímu stádu koz a berana Barnabáše, který je zase kápo pro naše ovečky. Prasátka Špíčka se Slaninkou a jak jinak i zachráněné slepičky z klecových chovů, husy a kachny…
Věříme, že spolu s námi budete sdílet naši touhu a přesvědčení, že hospodářská zvířata mají dožít svoje stáří opečovávaná a milována a ne skončit bezcitně na jatkách…
Špíček se Slaninkou budou u bašty určitě jako první:-)
Komu společně pomáháme?
Tihle naši býložraví přátelé kdysi sloužili člověku. Vivi přinášela lidem adrenalin a pocit vítězství, Jíťa a kozičky dávaly mléko , ovečky měly být živými sekačkami, Babuňa měla nejspíš dělat radost nějakému malému jezdci, slepičky zase byly živá výdejna na vajíčka…jenže jak už to bývá, všichni stárneme a nejinak je tomu u zvířat.
Vivinka…kobylka, která již nemohla sloužit v tom, pro co si ji její lidé pořídili. Rozdávala radost a snažila se podávat ty nejlepší výkony na klusáckých závodech…teď se ve Voříškově snažíme dělat radost my jí…
Šéfík Servác…kozel, který měl za úkol zajišťovat neustálé rozšíření chovu u svého psychicky narušeného chovatele. Žil svůj život ve stodole plné výkalů, zato „dbal“ jeho majitel na to, aby měli všichni dostatečnou zásobu slámy, nikoli ale sena. A tak se vyhublé stádo pohybovalo někde u stropu stodoly, která byla celá zaplněná balíky slámy. Majitel zemřel a nikdo se o vyhublé a zanedbané stádo s přerostlými kopyty nechtěl starat…teď je Servác vážený šéf kozí „smečky“.
Kozenky si ve Voříškově užívají konečně volnost a dobrou baštu. Mají k dispozici spoustu schovek v podobě boudiček a přístřešků. Mnoho stromů a křoví o které se můžou drbat, nebo okusovat větvičky a na plno si vyzkoušet své akrobatické dovednosti zdatných lezců.
Kápo Barnabáš sloužil se svými ovečkami lidem místo sekačky. No světe div se i ovečky potřebují jistou péči a nesou sebou zodpovědnost, starost a práci. Sotva na to majitelé přišli, stalo se pro ně celé stádo nepohodlné…ve Voříškově našli všichni svůj vysněný ovčí ráj ve kterém i z tvrdohlavého berana je teď Barnabáš krotkým beránkem:-)
Ovečky jsou zvědavé, mazlivé a milují když se po baště můžou uchýlit do svých přístřešků a lehnout si do krásně rozestlané slámy:-)
Babuňa je stará kobylka, odhadem přes 30 let. Šla z ruky do ruky a poslední co víme je, že ji její poslední majitelé nechali bez dokladů, bez platby v jedné stáji, kde pro ni narychlo sháněli ustájení. Pak se přestali ozývat a úplně ji tedy pustili. Babuňa tak našla konečné umístění ve Voříškově. Byla hodně zanedbaná…hotspoty v srsti, zhnisané oči, velmi patné zuby, přerostlá a schvácená kopyta tak, že hrozilo proražení kopytní kosti a podezření na Cushingův syndrom…nyní všechnu péči společně doháníme a snažíme se, abychom napravili vše, co se ještě napravit dá. Babuňa si konečně užívá život naplno:-)
