Tihle naši býložraví přátelé kdysi sloužili člověku. Vivi přinášela lidem adrenalin a pocit vítězství, Jíťa a kozičky dávaly mléko , ovečky měly být živými sekačkami, Babuňa měla nejspíš dělat radost nějakému malému jezdci, slepičky zase byly živá výdejna na vajíčka…jenže jak už to bývá, všichni stárneme a nejinak je tomu u zvířat.
Vivinka…kobylka, která již nemohla sloužit v tom, pro co si ji její lidé pořídili. Rozdávala radost a snažila se podávat ty nejlepší výkony na klusáckých závodech…teď se ve Voříškově snažíme dělat radost my jí…
Šéfík Servác…kozel, který měl za úkol zajišťovat neustálé rozšíření chovu u svého psychicky narušeného chovatele. Žil svůj život ve stodole plné výkalů, zato „dbal“ jeho majitel na to, aby měli všichni dostatečnou zásobu slámy, nikoli ale sena. A tak se vyhublé stádo pohybovalo někde u stropu stodoly, která byla celá zaplněná balíky slámy. Majitel zemřel a nikdo se o vyhublé a zanedbané stádo s přerostlými kopyty nechtěl starat…teď je Servác vážený šéf kozí „smečky“.
Kozenky si ve Voříškově užívají konečně volnost a dobrou baštu. Mají k dispozici spoustu schovek v podobě boudiček a přístřešků. Mnoho stromů a křoví o které se můžou drbat, nebo okusovat větvičky a na plno si vyzkoušet své akrobatické dovednosti zdatných lezců.
Kápo Barnabáš sloužil se svými ovečkami lidem místo sekačky. No světe div se i ovečky potřebují jistou péči a nesou sebou zodpovědnost, starost a práci. Sotva na to majitelé přišli, stalo se pro ně celé stádo nepohodlné…ve Voříškově našli všichni svůj vysněný ovčí ráj ve kterém i z tvrdohlavého berana je teď Barnabáš krotkým beránkem:-)
Ovečky jsou zvědavé, mazlivé a milují když se po baště můžou uchýlit do svých přístřešků a lehnout si do krásně rozestlané slámy:-)
Jituška už měla slabší zadní nohy a tím pádem se neunesla s teletem v břišku. Když nemůže rodit telátka tak nemůže mít ani mléko. Stala se neužitečnou a čekala jí jatka…teď patří ve Voříškově k VIP osobnostem. Snažíme se jí co nejvíce rozmazlovat a podstrojovat. Bohužel měla velmi agresivní a vysoce metastázující nádor nad okem, který jsme jí nechali odstranit. Jak dlouho tu s námi ještě v plné formě bude, bohužel ale nevíme. Je to náš miláček a živoucí důkaz toho, jak úžasní, krásní a citliví tvorové to jsou.
Babuňa je stará kobylka, odhadem přes 30 let. Šla z ruky do ruky a poslední co víme je, že ji její poslední majitelé nechali bez dokladů, bez platby v jedné stáji, kde pro ni narychlo sháněli ustájení. Pak se přestali ozývat a úplně ji tedy pustili. Babuňa tak našla konečné umístění ve Voříškově. Byla hodně zanedbaná…hotspoty v srsti, zhnisané oči, velmi patné zuby, přerostlá a schvácená kopyta tak, že hrozilo proražení kopytní kosti a podezření na Cushingův syndrom…nyní všechnu péči společně doháníme a snažíme se, abychom napravili vše, co se ještě napravit dá. Babuňa si konečně užívá život naplno:-)
Všechna hospodářská zvířata našla ve Voříškově svůj trvalý azyl a doživotní domov …