Představení sbírky
Jmenuji se Karolína Hošková, je mi 31 let a žiji s pletencovou svalovou dystrofií (typ R1).
I přes svůj handicap se snažím zůstat aktivní. Miluju přírodu a pobyt venku, věnuji se chovu králíků a když mi síly nestačí, ráda si odpočinu u knihy. Nový vozík s elektrickým pohonem by mi umožnil pohybovat se bezpečněji, zůstat pracovně aktivní a dál dělat věci, které dávají mému životu radost a smysl.
Komu pomůžeme?
Vlastně jsem úplně normální holka, co je prostě nemocná. První příznaky dystrofie se u mě objevily už v pubertě, ale přesnou diagnózu jsem se dozvěděla těsně před svými osmnáctými narozeninami. Od té doby se můj život postupně proměňuje – svaly slábnou a běžné věci, které jsem dříve zvládala bez přemýšlení, jsou čím dál náročnější.
Přesto jsem se nevzdala svých plánů. Vystudovala jsem Českou zemědělskou univerzitu v Praze, obor živočišná produkce, který jsem si vybrala díky své dlouholeté zálibě v chovu králíků. Těm se věnuji už více než patnáct let a ve své bakalářské i diplomové práci jsem se zaměřila na svalová vlákna u králíků – téma, které je mi vzhledem k mé nemoci blízké i z osobního hlediska. Dnes pracuji na městském úřadě na odboru životního prostředí, kde se věnuji vodnímu hospodářství. Tato práce mi dává smysl a mám ji vlastně opravdu ráda.
V posledních letech se ale můj zdravotní stav výrazně zhoršil. Dnes zvládnu ujít zhruba 100 metrů s oporou. Schody a nerovný terén už pro mě nejsou zvládnutelné a často dochází k pádům, po kterých se sama nedokážu zvednout.
