Dva roky zpět nás ale život postavil na start úplně jiného závodu a my poprvé v životě musíme požádat o pomoc vás. Karin nám na závodech stále fandí, ale sama svádí svůj nejtěžší osobní boj s nejagresivnější formou rakoviny štítné žlázy. Anaplastickým karcinomem.
Když diagnóza přišla, lékaři jí dávali pouhého půl roku života.
Karin je ale neuvěřitelná bojovnice a svým odhodláním tyto prognózy popírá už celé dva roky. Je to náš zázrak, který si ale vybírá svou daň. Moje žena nyní žije s tracheostomií, která vyžaduje neustálou péči.
Celý náš společný život jsem se snažil být pro Karin skálou. Starám se o ni i jejího dospělého syna. Každý doprovod k lékaři ať už syna nebo Karin a dny, kdy Karin kvůli jejímu stavu nemůžu nechat ani na chvíli samotnou, však znamenají drastický propad v mé výplatě. I já jsem pod náporem stresu onemocněl a potýkám se nyní s histaminovou intolerancí a intolerancí lepku, což pro nás znamená další výdaje za speciální dietu.
Dostali jsme se do pasti. Karinině tělu došly síly na práci a systému došly tabulky. Skončila jí nemocenská i podpůrčí doba a zůstala zcela bez příjmů. O invalidní důchod jsme zažádali, ale na rozhodnutí se čeká měsíce. Kvůli mému příjmu nedosáhneme na státní pomoc, jenže z jedné neúplné výplaty nelze zaplatit nájem, drahé pomůcky k tracheostomii, léky, cesty k lékařům a speciální stravu.
Stydíme se o pomoc žádat. Celé roky jsme to byli my, kdo běhal pro druhé. Teď ale běžíme o Karinin život a klid na její dýchání.
Prosím, pomozte nám překlenout toto období, než stát přizná Karin invalidní důchod. Chceme jen, aby naše největší fanynka mohla v klidu bojovat a nemusela se bát, že mimo zdraví přijde i o jistoty.
Z celého srdce děkujeme za každou pomoc a pochopení.
Tomáš
