25. 5. 2026 8:33
Jste božííí
Jsem máma 2 dětí – Aničce je 17 a Jirkovi 10. Vedli jsme úplně normální život. Bydlíme společně v bytě v Pardubicích a užívali jsme si všední a nevšední dny – díky synovi občas i trochu víc aktivnější než normálně (je to velmi živý kluk).
To vše se změnilo koncem ledna, kdy jsem šla ve svých 45 letech poprvé na mamograf. Poté následovala další vyšetření a závěr byl ZHOUBNÝ NÁDOR PRSU.
Nyní jsem po operaci a začala jsem chemoterapii. Po této léčbě mě čeká ještě ozařování a další léčba. Nooo prostě mám minimálně na rok o zábavu postaráno.
Dostala jsem se tím do velmi složité situace nejen po zdravotní a psychické stránce, ale i finanční…
Velikou oporu mám v Aničce, která studuje zdravotní školu a pomáhá mi, když mi není dobře.
Pracuji jako OSVČ v jedné zdravotnické společnosti jako administrativní pracovnice. Vzhledem k chemoterapii nyní nemohu chodit do práce, abych se nepotkávala s nemocnými pacienty. Jako OSVČ nemám nárok na nemocenskou, takže jsem nyní zůstala skoro bez prostředků.
Jasně, děti vědí, že se nyní musíme uskromnit, ale nutné platby jako hypotéka, byt, elektrika, pojištění, telefony, jídlo, atd. se holt platit musí.
Není to pro mě vůbec jednoduché zvolit tuto formu podpory.
Já jsem spíš člověk, který pomáhá ostatním. Miluji folk – pořádám a moderuji festivaly a různé společenské akce včetně pravidelných každoměsíčních setkání muzikantů a posluchačů na krásném statku u Pardubic.
Vím, že žen s touto diagnózou je teď mnoho a já za těch pár týdnů potkala skvělé ženy, které se s touto potvorou perou velmi statečně a mě jejich příběhy a nová přátelství moc pomáhají se z toho ne…zbláznit.
Tato Dobročinná sbírka je spravována Nadačním fondem Donio
