Na jaře roku 2024 se ale náš život úplně změnil. Lékaři mamince diagnostikovali sarkom měkkých tkání pravé dolní končetiny. Od té chvíle začal dlouhý a velmi náročný boj s nemocí.
V říjnu 2024 podstoupila první operaci v Ústí nad Labem. Následovalo ozařování v lednu a únoru 2025 v Chomutově. Maminka bojovala ze všech sil a věřila, že se její zdravotní stav zlepší. V dubnu 2025 absolvovala další náročnou operaci s plastickou operací ve Fakultní nemocnici Motol.
I přes všechny obtíže se snažila vrátit do běžného života a od srpna do listopadu 2025 znovu pracovala. Bohužel nemoc se nevzdala a v listopadu 2025 musela podstoupit další operaci.
Nakonec přišlo to nejtěžší rozhodnutí. V lednu 2026 lékaři ve Fakultní nemocnici Motol a v Nemocnici Na Homolce museli přistoupit k amputaci pravé dolní končetiny pod kolenem.
Pro naši maminku to znamenalo obrovskou životní změnu. Věci, které byly dříve úplně samozřejmé, jsou dnes velmi složité. Velkou překážkou jsou například schody v domě, které jsou strmější s menší nášlapnou plochou a pro maminku je nyní obtížné opouštět byt. Tatínek, který už je v důchodu se o maminku stará a zajištuje vše potřebné. Bohužel už nemá tolik sil, aby mamince pomohl ze schodů a pak zpět do schodů, ani maminka nemá takovou sílu v rukách, aby zvládla seskákat a vyskákat schody z bytu a do bytu o berlích. A tak jediný způsob jak zdolat schody je sešoupat se po zadku a dole v chodbě se převléci.
