Pomozte kmeni huni kuin postavit se na vlastní nohy

Při návštěvě vesničky Santa Rosa de Purus v Brazílii a zde žijící kmen huni kuin, mě zaplavila směsice pocitů. Na jednu stranu žijí bezstarostně v přítomnosti. Hrají hudbu, zpívají, tancují, loví ryby, pořádají turnaje ve fotbalu a jsou plní života. Na druhou na ně nemilosrdně útočí západní civilizace formou stále více dostupných médií ( z internetu a televize ) a nekvalitního jídla plného cukru a umělých ochucovadel. Nepřirozené náboženství ( kostelů bylo v malé vesničce 10 )  a v neposlední řadě nabízení západní medicíny a postupů, se kterými si původní obyvatelstvo neumí poradit. 

Kmen se nachází na okraji vesničky a žijí zde pohromadě asi 8 rodin, které jsou úzce zpjaty a pomáhají si při hlídání dětí, sdílejí zdroje a informace mezi sebou. Také vyrábějí tradiční medicínu. V čem je tedy problém? Jsou odkázání na minimální podporu od státu a dále zde není prakticky nic z čeho by měli na živobytí. Peníze, které od nás měli, poměrně rychle utratili za jídlo a zbytečnosti, protože neplánují budoucnost. Proto se mladí stěhují do měst, kde žijí po západním způsobu a tradice pomalu, ale jistě zaniká.

Jaké vidím řešení? Jejich kultura je pro náš západní svět velmi léčivá a dotýká se přímo u srdce. Pro návštěvníky mají velmi špatné podmínky a to jim ještě více limituje možnosti. Přitom stačí postavit novou maloku ( dřevěné obydlí) , kde se spí v hamakách ( houpací sít ) a zlepšit hygienu – tedy nová umývárna a záchod pouze pro hosty. Je nutné do kmene doletět a na celou stavbu dohlídnout. Místní mají velké problémy pochopit naše účtování a formální náležitosti sbírky.  Při návštěvě zároveň pořídím dokumentaci použití peněz a provedených staveb. Náklady mají být 120 000 pomoc kmeni se stavbou. 60 000 zpáteční letenky do Santa rosa de Purus a zpět s cestovními náklady.