Pomozme Ele opět poznávat svět

Ahoj, já jsem Ela a podle mámy jsem ten nejhodnější am.bully  na světě. To není nic k neuvěření, vím, že jsem jedinečná. Devět let obšťastňuju a hlavně oslintávám  svou člověčí smečku — a musím říct, že nám to spolu jde.

V mládí jsem byla malý uragán, všechno jsem musela prozkoumat a do všeho skočit po hlavě. Občas jsem domů přinesla víc bahna než radosti, ale co, takový je život psa. 🐶

Miluju pusinkování, ňamky a výlety, hlavně do hor, ač dvacetikilometrovou túru už nezvládnu, o to víc si užívám poznávání starých i nových míst a hlavně čtení pesemesek. Mám dvounohého bráchu, nejlepšího kámoše na světě — jsme parťáci na všechno.

Jsem klidná, společenská, rozvážná, ale i netrpělivá, když se chystá batoh. Prostě žiju naplno se svou rodinou – doma, v práci, na výletech… jsem jejich stín. Ještě že u nás platí pravidlo, kde není pes vítán, tam se nejede!
Schválně se podívejte na fotky, kde všude už jsem rozdávala radost a lásku.

PS: Máma sem dává i moji dehonestující fotku v kočárku, ve kterém teď jezdím,  abych aspoň pobyla nějaký čas venku a načerpala sluníčko. Chvilku jsem myslela, že zavolám na psociálku za týrání..  Nakonec jsem ráda, že mohu ven alespoň takhle, ale už se nemohu dočkat, až budu běhat po svých.

Milí přátelé a hodné duše,
před čtrnácti dny jsme si s Elinkou vyrazili nasbírat šípky – její oblíbenou činnost, kdy může okusovat zdravé plody přímo z keře. Slunce svítilo, potkali jsme kamarádské pejsky a vše vypadalo jako ideální den. Po cestě domů jsme se, jako téměř každý den, honili po poli, a najednou se Elince podsmýkly nožičky… a už se nepostavila. Hned v pondělí jsme vyrazili na ortopedii, kde po vyšetření za 9 tis padla diagnóza ruptury kraniálního zkříženého vazu (LCC) – tedy přetržení předního zkříženého vazu v koleni.

Abychom ale příběh vzali od začátku – Elinka většinu života žádné vážné potíže neměla. V šesti letech podstoupila kastraci kvůli falešným březostem. Naštěstí pár týdnů poté u nás otevřeli novou veterinu – s milými a nejpečlivějšími doktory, jaké jsem kdy poznala. Ti si všimli miniaturní bouličky na cecíku. Ukázalo se, že jde o mastocytom, a tak následovala operace k vyndání mléčné žlázy. Onkologický screening po nějaké době potvrdil, že bylo vše podchyceno včas.

Minulý rok v únoru jsme se vydali na procházku a po pár metrech začala Elinka kulhat, což vedlo k návštěvě ortopeda. Ten potvrdil rupturu zadní nohy a musela podstoupit TPLO operaci. Následoval přísný klid, pomalý návrat k pohybu a po několika týdnech se stav zlepšil.

Jenže na konci prázdnin jsem si začala všímat snížené aktivity vždy a na všechno natěšené Elinky – bolestivé vstávání, neochotu došlapovat na operovanou nohu, viditelné zbytnění a horkost na páteři. Vyšetření RTG odhalilo spondylózu a artrózu. Začalo kolečko fyzioterapie, akupunktury, zkoušení různých léčiv a kvalitních doplňků stravy.

Na začátku letošního roku nás čekala další výzva – různé bulky po těle. A tak podstoupila další narkózu a odstranění výrůstků. Laboratoř u jednoho z nich potvrdila hemangiosarkom. To se nám ale nezdálo – její celkový stav i výsledky krve této kruté diagnóze neodpovídaly. Vzorek jsme tedy vyzvedli a odeslali do jiné laboratoře… s bohužel stejným výsledkem. Následovala tedy mastektomie poslední mléčné žlázy a vzorky byly tentokrát odeslány do laboratoře v Německu. Ta potvrdila, že se jednalo o histiocytom. Uf. Dodnes nechápeme, jak se mohly dvě laboratoře splést – ale prý je to u nás celkem běžné. Poučení pro příště: připlatit si a poslat vzorky tam, kde si můžeme být jistí výsledkem, nemusela bych ji trapit další narkozou a rozsáhlou operaci.

Bohužel prognóza ortopeda, že si většina psů do roka (u nás to byl rok a půl) utrhne i druhý vaz, se nakonec potvrdila – a před čtrnácti dny padla diagnóza znovu. Elinku nyní čeká 21. 11. další TPLO operace a následná dlouhá, náročná a finančně vyčerpávající léčba.

Bylo a stále je to pro nás psychicky náročné. Těšili jsme se konečně na náš milovaný podzim a brázdění Šumavou, protože od diagnózy spondylózy a artrózy jsme poctivě chodili každý týden na fyzioterapii i akupunkturu. Několikrát jsme museli aplikovat léčbu Librelou, Osteopenem a zkoušeli spoustu doplňků, než jsme našli to, co aspoň trochu funguje a nezatěžuje její imunitní systém . A přineslo to své ovoce – od léta jsme nemuseli podávat žádné léky proti bolesti, jen pravidelné doplňky stravy. Na fyzio jsme chodili jednou za tři týdny… než si zranila i druhou nohu.

Je mi trapné žádat o pomoc, zvláště v této náročné době, ale za poslední tři roky se veterinární výdaje vyšplhaly na 200 000 Kč a já už sama nevím, jak vše zvládnout. Dosud jsem ani nedoplatila všechny předchozí léčby. Ale určitě to nevzdáváme – už víme, jak na to, už víme, že to jde, a věříme, že nás s Elinkou čekají ještě dlouhé společné roky. Je to naše jediná rodina, přítel i terapeut v jednom. Ukazuje nám, jak žít v přítomném okamžiku a co je v životě opravdu důležité. Její elán a chuť do života jsou nakažlivé a inspirující.

Děkujeme za Váš čas, který jste dali tomuto textu, taktéž pokud se rozhodnete přispět – každá koruna, každý příspěvek i každé sdílení dává Ele šanci znovu poznávat nepoznaná místa. ❤️

Veškeré Vaše dary půjdou přímo na léčbu a rehabilitaci Elinky:

• Operace a vyšetření – vstupní vyšetření stálo 9 000 Kč, TPLO operace 35 000 Kč, cena pooperačních kontrol a léků zatím není přesně známá.
  
  
• Rehabilitace a fyzioterapie – deset návštěv stojí 8 000 Kč (což máme po operaci na měsíc a půl) a vzhledem ke spondyloze, artróze a následnému úrazu bude Elinka pravděpodobně muset chodit na fyzio doživotně. Výsledky jsou skvělé – Elinka často běhá jako štěňátko.
  
  
• Léky a doplňky stravy – proti bolesti, pro klouby a celkové zdraví, které bude muset brát trvale; stojí tisíce měsíčně.
  
  

Pokud se podaří nasbírat více než je potřeba na operaci a následnou péči kolene, přebytek použijeme na řešení spondylozy, která dosud byla vyšetřena pouze RTG. Včasné zajištění, léčba či případná operace může významně zvrátit ochrnutí. Bohužel vstupní vyšetření vyžaduje MRI, které stojí stejně jako TPLO operace.

Každá koruna pomůže Ele znovu běhat, objevovat svět a užívat si život bez bolesti, protože my si nedokážeme představit život bez ní.