Představení sbírky
Dobrý den, jmenuji se Lenka a jsem maminka 11ti leté Verunky, které byl před 3 lety diagnostikován nádor na mozku. Kvůli Verunčině onemocnění se dostáváme do čím dál složitější finanční situace, kterou jako samoživitelka se dvěma dětmi pomalu přestávám zvládat.
Komu pomůžeme?
Verunka je ta nejčistší dušička, vždy milá a usměvavá, ale život se s ní nemazlí. Na její onemocnění se přišlo tak, že ve škole v listopadu 2022 u ní náhle propukla nesnesitelná bolest hlavy spojená se zvracením. Paní doktorka ji okamžitě poslala do kladenské nemocnice, kde jí udělali CT a ukázalo se krvácení do mozku. Odtud nás převezli do Motola, kde jí zavedli drenáž a za pár dní ji operovali znovu, jelikož na MRI se ukazoval nějaký útvar. Z toho se vyklubal nádor-pilocytární astrocytom. Podařila se odstranit většina, ale bohužel nešel odebrat celý.
Poté Verunka byla sledována na onkologii a neurochirurgii. Přesně po roce se na MRI ukázalo, že u ní dochází k městnání mozkomíšního moku. Verunka musela absolvovat další operaci – implantaci VP shuntu, který už bude mít na celý život a pomáhá jí s regulací mozkomíšního moku.
Od té doby byl klid až do osudného května loňského roku. Verunka se vrátila ze školy v přírodě a začala si stěžovat na dvojité vidění. Onkolog jí předepsal kortikosteroidy, ale 31. 5. Jsem ji odvedla ke škole, kde začala naříkat a stěžovat si na prudkou bolest za okem. Za chvilku se přidalo zvracení a proto nás ještě od školy odvezla záchranka do Motola. Zde šlo vše ráz na ráz. Začala jí ochrnovat půlka těla, po týdnu přestala i mluvit. Bohužel došlo k prokrvácení zbytkového nádoru a tím došlo k poškození nervových struktur v mozku. Podstoupila 2 operace. Vkuse jsme v Motole strávily 2,5 měsíce na onkologickém, neurochirurgickém a rehabilitačním oddělení. Verunku dali dost dohromady, začala mluvit a pohybovat se po svých na kratší vzdálenosti. Ruka ale zůstala nepohyblivá, stejně tak i zůstalo spadlé oční víčko. Na jednom oku má pravděpodobně nenávratně poškozený zrak.
V srpnu ale již byla připravená na intenzivní chemoterapie. Bylo jich celkem 12. Byly jsme vždy týden doma a týden v nemocnici, mezitím i pravidelné krevní testy. Léčba byla velmi náročná. Tyto intenzivní chemoterapie Verunka ukončila v březnu tohoto roku. Bohužel, díky chemoterapii, Verunka ztratila asi 30% sluchu a čekáme na naslouchátka.
Nyní dojíždíme do Motola jednou týdně na udržovací léčbu, která bude trvat téměř 2 roky. Dále jezdíme 1–2× týdě na fyzioterapii.
Já jsem bohužel už přes rok v pracovní neschopnosti a v nejbližší době se do práce na plný úvazek vrátit nemohu. Verunka totiž v září nastupuje znovu do školy, kam s ní budu chodit, jelikož Verunka potřebuje neustálou asistenci.
Sbírku na Donio jsem se rozhodla založit, jelikož se dostávám do stále těžší finanční situace. Vybrané peníze by pomohly zajistit finanční stabilitu, abych si aspoň s tímto nemusela lámat hlavu.
