Jaromírek se narodil ve 38. týdnu akutním císařským řezem, jelikož jsem necítila pohyby. Prvních pár hodin po narození bylo v pořádku. Pak se, ale vše změnilo. Převezli ho na dětskou JIP, kde strávil měsíc. Měl špatnou glykemii, dávali mu kyslík, ATB a dělali spoustu vyšetření. Na magnetické rezonanci zjistili rozsáhlé změny na mozku. Doktoři nám toho tenkrát moc neřekli, jen, že se bude asi jednat o DMO. Diagnózu se prý dozvíme až podle vývoje. A bylo to tak.
Diagnózu stanovil neurolog ve 2,5 letech a jedná se o spastickou kvadruplegickou mozkovou obrnu. Možná jsme měli štěstí v neštěstí, jelikož jsme díky prvním informacím o DMO začali ihned s cvičením. Cvičili jsme Vojtovu metodu 4× denně. Učili jsme Jáju (jak si sám říká) pivotovat, otáčet se, plazit se, lézt a další. Ne vše se podařilo na 100 %, třeba místo lezení, hopkáme. Už v 1 roce jsme poprvé navštívili lázně a od té doby jezdíme každý rok pravidelně.
Minulý rok se nám poštěstil i pobyt v centru Arpida. Pravidelně dojíždíme na rehabilitace, logopedii, ergoterapii a hipoterapie. Díky ranné péči a SPC začal Jaromírek také navštěvovat MŠ s asistentem. Aktuálně řešíme chůzi. S chodítkem už nám to celkem jde. Nově zkoušíme také trekové hole. Jak syn roste, je ale zřejmé, že se musí posouvat dál v samostatnosti, proto nastal čas na dětský mechanický invalidní vozík. Doteď jsme vše tak nějak finančně zvládli, ale je to náročnější a náročnější.