Rodinu Hanky zasáhla velká tragédie. Zemřel její manžel a tatínek dvou malých synů – Tadeáška a Lukáška. Vzali se před sedmi lety. Ještě nedávno byla Hanka šťastná žena. Měla milujícího manžela, dva nádherné synky – Tadeáška a Lukáška – a společně si splnili sen o vlastním domově, domečku na půli cesty mezi jejich zaměstnáními. Žili obyčejný, ale krásný život. Měli plány, sny, naděje. Nikdo netušil, že za úsměvem jejího muže se skrývá hluboká bolest, kterou už nedokázal unést.
Jednoho dne se sám rozhodl odejít ze života… navždy.
Zůstala po něm prázdnota, ticho a otázky, na které neexistují odpovědi.
Hanka se ze dne na den ocitla sama. Sama s dvěma malými chlapci, dvěma pejsky, nedokončenými sny a bolestí, kterou nelze popsat. Musela svým dětem říct, že jejich tatínek už nepřijde – a přitom sama sotva stála na nohou. Každý den teď bojuje o to, aby udržela rodinu pohromadě. Aby Tadeášek a Lukášek mohli dál cítit bezpečí a lásku, i když jim svět ztratil barvy.
Pro Tadeáška i Lukáška je to nyní velká psychická zátěž. Hanka nemůže pracovat v plném rozsahu, protože péče o děti je teď zcela na ní. Bydlí na vesnici a musí oba chlapce vozit do školy a školky – každý do jiné obce.
Bohužel ani já, ani druhá babička nebydlíme poblíž a žádná z nás neřídí, abychom mohly pomoci s dopravou či hlídáním. Děti přitom teď potřebují především blízkost své maminky a jistotu, že všechno ostatní zůstane v pořádku.
Hanka byla vždy pracovitá a obětavá, ale teď nemůže pracovat naplno. Všechno – čas, síly, srdce – dává svým dětem. Na jejích bedrech přesto zůstala hypotéka na dům, dluhy po manželovi a nejistota, zda pojišťovna vůbec něco vyplatí.
Pojistka byla nastavena především na úvěr a pro rodinu nebyla uvedena odlišná oprávněná osoba. Výplata tak pravděpodobně projde dědickým řízením a pokryje především manželovy závazky.
Z krásného domova se tak může stát další ztráta.
A přitom právě ten dům je teď pro Hanku a její chlapce to poslední, co jim z jejich společného života zůstalo.
Můžeme společně pomoci, aby nepřišli i o něj. Aby Tadeášek a Lukášek mohli vyrůstat tam, kde s tátou sázeli první strom. Aby Hanka mohla dál věřit, že i po nejtemnější noci zase vyjde slunce.
Dědické řízení bude teprve probíhat.
