Milí přátelé,

dnes jsou to přesně tři měsíce, co jsem se i díky Vám vypravil na Harvard studovat, jak dál proměňovat vzdělávání.

Ty tři měsíce byly tak intenzivní a náročné, že jsem s větším pozdravem Vám do Česka raději počkal na trochu odstupu. Posílám shrnutí, jak to jde – a k němu fotky!

Rozkryju rovnou tu náročnost. Strávil jsem velkou část sprna, září a října prvně sháněním bydlení a zařizováním a dokládáním všeho možného (kvůli získání víz těsně před odjezdem jsem musel řešit vše až tady za pochodu) a nakonec hledáním si smysluplné cesty k vlastnímu učení (Harvard se ukázal být nejen místem super příležitostí, ale taky super frustrací). Chvíli mi trvalo, než jsem si přeskládal plány, zajistil podmínky pro učení a našel cestu: ta tu totiž není nikým nalinkovaná a každý si ji staví sám. Ta moje je dnes lemována především úžasnými lidmi, od nichž se tu konečně začínám intenzivně učit.

Těmi lidmi jsou v prvé řadě kolegové a kolegyně z celého světa, kteří tu studují společně se mnou. Mnozí rozjeli fascinující vzdělávací inovace třeba v Indonésii, Indii nebo Keni. S desítkami z nich jsem během uplynulých tří měsíců absolvoval již pět kurzů (How People Learn, Opportunity and Equity, Evidence, Leading Change, Becoming an Expert Learner). Snad ze všeho nejvíc jsem se u toho od druhých učil nahlížet na problémy z daleko rozmanitější perspektivy, než jakou mi doposud umožňovala moje česká zkušenost. Je fascinující sledovat, jak je většina světa proti Česku na jednu stranu logicky pozadu, ale na stranu druhou daleko hbitější ve schopnosti své školství zlepšovat – to ostatně také logicky, jak tu v jedné přednášce komentoval Fernando Reimers: „U zemí, co zavedly povinné školství mezi prvními, jako třeba Česko,“ (a kouká na mě) „lze předpokládat, že se bude měnit opravdu obtížně.“

Já jsem v tom nicméně začal od základů. Jak názvy některých z absolvovaných kurzů napovídají, zatím jsem se tu prioritně zaměřil na learning sciences, abych prohloubil svou znalost toho, na čem by mělo celé školství stát: tedy jak se lidé učí. Pod vedením Tiny Grotzer z Project Zero mám za sebou fantastický průlet aktuálními výzkumy a tvorbu jejich syntézy (ano, syntetizovat znalosti je jedna z nejefektivnějších cest, jak se je učit).

Krom toho, že se snažím znalost efektivního učení aplikovat na sobě, se nyní během podzimu zaměřuju na to, jak je propsat do škol. Mojí prioritou je nyní kurz Deeper Learning, v němž pod vedením Jala Mehty ve svém projektu analyzuji, co potřebují školy pro to, aby skloubily skutečně hluboké učení s učením se svobodě, na niž se tu osobně specializuji. Jedna z nejvíc obohacujících věcí, jíž se mi zde dostává, je diskutovat o tom s kolegy a kolegyněmi v tomto případě zejména ze Spojených států a učit se v tom od Jala, který je sám zakladatelem a ředitelem Deeper Learning Institute.

Ne přednášky či workshopy, ale osobní konzultace a sdílení zkušeností v malých skupinách je to, co mě tu posouvá nejvíc. Mám v nich štěstí na řadu dalších inspirativních lidí. Mojí osobní akademickou poradkyní je Bridget Terry Long, zdejší bývalá děkanka a též někdejší šéfka National Board for Education Sciences v Obamově vládě, která se zaměřuje na rovné příležitosti ve vzdělávání. Na sdílení zkušeností ze vzdělávací politiky tu pak chodím na diskuzní skupinu k Miguelu Cardonovi, jenž byl ještě nedávno ministrem školství USA v Bidenově vládě. Ne kurzy, ale učení se od takto zkušených lidí je tou skutečnou hodnotou, již mi pobyt na Harvardu přináší.

Zajímavých lidí se tu ostatně točí mnohem víc. Po večerech navštěvuju diskuze a přednášky výzkumníků, inovátorů i politiků, mezi nimiž zatím nechyběli třeba Steven Levitsky, Howard Gardner, Tim Burners-Lee, Steven Pinker, John Bolton či Cal Newport. Naprosto fascinující byla diskuze mezi Michaelem Sandelem, Danielle Allan a Brandonem Terrym či slavnostní přednáška Darrena Walkera. Snažím se propojovat vzdělávání s rozvojem demokracie, a tak jsem si užil jak třeba konferenci o inovacích učitelství, tak nespočet akcí o politickém vývoji na Kennedy School of Government, kde trávím hodně času.

Překotný politický vývoj tu lze ostatně pozorovat a zažívat z první ruky. Harvard si stále užívá akademickou svobodu, obecně však americké školství čím dál tím víc ustupuje autoritářským tendencím současné vlády. Před pár týdny jsem tu byl součástí největšího protestu v amerických dějinách, No Kings, na němž se sešlo kolem sedmi milionů lidí napříč celou zemí. Jedna starší paní vedle mě na svém transparentu propojila snad vše, čemu se tu snažím věnovat: „Tohle je ta část hodin dějepisu, kdy se děti ptají: a proč je nikdo nezastavil?“.

Čechů je tu jen hrstka, nicméně v září tu jeden zaplnil aulu až po okraj: prezident Petr Pavel tu přednesl přednášku o budoucnosti transatlantické spolupráce. Bylo to fajn! Stavil se za námi cestou z Valného shromáždění OSN, kam jsem se pro změnu já stavil o měsíc později: málem bych totiž zapomněl zmínit, že jsem zde součástí větve globální, mezinárodní a komparativní vzdělávací politiky, v rámci níž jsme se mimo jiné minulý týden vydali poznávat působení UNICEF a OSN ve vzdělávání do jejich centrál v New Yorku. Bylo to fajn!

A nakonec, když je řeč o New Yorku: pro volné chvíle jsem si tu našel dvě nedaleká místa, jimiž mě baví brouzdat ze všech nejvíc, snad právě proto, jak dokonale kontrastují: White Mountains a Manhattan. Připojuji pár fotek i z nich, ať je představa o čase zde úplnější. Procházky krajinou krásně čistí hlavu a též jí dávají zažehnout novým myšlenkám. Těch v procesu je tu u mě nyní dost, a tak třeba až se ozvu příště, tak budu moct sdílet víc o tom, do čeho dalšího se tu pomalu pouštím.

Přeji pěkný podzim!

Tomáš

Milí příznivci! Byl to proces, ale dostal jsem víza:

Studium fyzicky na Harvardu tak navzdory všem restrikcím může začít. Začíná už za týden (stíhám tam doletět tak tak), čili pokud vše dobře půjde, tak ode mě za týden můžete čekat fotku z kampusu. 🙂

Děkuju vám všem za podporu během nejistých měsíců!

Milí příznivci! Dal jsem díky Vám dohromady finance, zahájil jsem studium a zatím stále nevím, zda budu moct na Harvard odjet.

1) Sbírka končí úspěšně. Skrz Donio, větší dary, stipendium i úspory je nyní zajištěno financování pro mé studium vzdělávací politiky. Díky!

2) Tento týden jsem začal studium, které běží první dva měsíce online. Jsou za mnou první konzultace a je to intenzivní!

3) Jak jste nejspíš zaznamenali, Bílý dům včera zakázal studentům a výzkumníkům Harvardu ze zahraničí vstup do Spojených států, což dnes pozastavil soud. Jedná se o další eskalaci útoku na Harvard. Zatím nelze říct, zda na něj budu moct odjet. Situace je následující:

1. Před dvěma týdny USA odebraly Harvardu akreditaci pro hostování cizinců – soud to vzápětí předběžně zrušil, ovšem soudní řízení pokračuje.
2. USA následně pozastavily konání vízových pohovorů – tento stav trvá a já stále čekám na termín vízového pohovoru.
3. Včera prezident Trump zakázal zahraničním studentům Harvardu vstup do USA – dnes v noci to opět zrušil soud, definitivně ale rozhodne nejspíš až Nejvyšší soud.
4. Nad rámec plošných zákazů USA lustrují jednotlivé studenty – vždy tak hrozí, že mě individuálně odmítnou vpustit.
5. Vláda též zasáhla Harvard zrušením grantů a dalšími útoky, které zásadně poškozují jeho výzkum a stabilitu – tyto kroky nicméně zatím nedopadají přímo na moje studium.

V tuto chvíli tak čekám na vízum, které v tuto chvíli můžu dostat a s nímž v tuto chvíli můžu jet – situace se však často mění a zůstává nejistá. Harvard nás informoval, že dělá všechno pro zajištění našeho studia (jeho právní kroky jsou skutečně rychlé a rozsáhlé) a že současně připravuje náhradní řešení, díky němuž budeme moci pokračovat ve studiu a výzkumu i v případě nevpuštění.

Moje studium tak začalo, pokračuje a platí. Dokud bude možné v něm pokračovat, budu v něm pokračovat. Teprve kdyby to jít skutečně nemělo, tak přejdu na univerzitu v jiné zemi.

Děkuji za podporu a přeji pěkný víkend!

Milí příznivci. Prezident Trump nařídil znemožnit přítomnost zahraničních studentů na Harvardu, což skutečně znamená, že aktuálně do USA jet nemohu. Celou situaci jsem dnes popsal pro Český rozhlas ve vysílání Radiožurnálu.

Bílý dům bohužel eskaluje útok na vzdělávání, snaží se rozbít studijní programy postavené na spolupráci inovátorů z celého světa a odradit nás od nich. To se mu však zatím nepodaří. Nechystal jsem se rok a nesehnal jsem i díky vám již 97 % financí proto, abych to nyní vzdal. Harvard označil tento krok za nezákonný a podniká kroky k jeho právnímu zvrácení. Bude věcí vyjednávání, předběžných soudních nařízení a dalšího vývoje, jak to nakonec bude. Zajistí-li nám Harvard jakékoli přijatelné podmínky ke studiu a výzkumu, zůstávám in. Teprve kdyby to skutečně nemohlo jít, tak se uchýlím jinam. Studovat proměnu vzdělávání budu i díky vašemu přispění určitě.

Děkuji za všechny vaše zprávy, dám vědět, jak to dopadne.

Dobrý den, ahoj. Tady na Donio se nám podařilo vybrat 342 985 Kč. Dohromady se stipendiem, úsporami a většími dary odjinud jsme tak pokryli 2 098 436 Kč – 90 % z potřebné částky. Děkuji!

Zbylých 10 % mě nezastaví. Již bylo potřeba zahájit finanční certifikaci, takže jsem si je zatím půjčil – a pojedu! Díky vám.

Sbírka přitom pokračuje do 2. června, do kdy se snažím dopokrýt zbylých 230 tisíc. Ještě jsou v jednání nějaké dary a moc mi pomůže případné poslední sdílení sbírky k přátelům, co by třeba přispěli.

Moc vám všem děkuji za vaše dary! Po dokončení sbírky se ozvu s finálním výsledkem a v létě, věřím, s pozdravem z Harvardu. 🙂

P. S. Už jsem směnil koruny za dolary a kurz se proti původnímu odhadu snížil o 3 %, takže nakonec stačí o 70 tisíc Kč méně. Cílovou částku jsem o to snížil a dopokrýt zbytek bude o to jednodušší.

Moc děkuji za všechny Vaše dary. Nejenom že jste mi na studium poslali přes 100 tisíc korun. Taky to viděl kamarád přítelkyně a přidal dalších 100 tisíc! V rodině se našlo ještě o něco víc. A dva ctihodní čeští filantropové na sebe vzali úplně nejvíc. Výsledek? Sehnal jsem už skoro dva miliony a chybí mi posledních 20 %.

Zbývá týden. Budu moc vděčný, když mi ještě pomůžete sdílet sbírku k pár dalším takovým, díky kterým to pokryju celé. 🤍 

Moc vám všem děkuju, tady na Doniu jste mi už poskytli přes 100 tisíc, další peníze jsem získal jinde a aktuálně jsme na 79 %:

Napjatě u toho sleduji a řeším s dalšími přijatými z Evropy situaci na Harvardu, který se v pondělí velmi sebevědomě postavil tlakům vlády a čelí za to hrozbě odebrání financí i zákazu přijímat zahraniční studenty! Brání se, nevzdává se a já taky ne, vyjde to! 🙏

Budu moc rád, budete-li sbírku ještě sdílet svým přátelům, zbývají dva týdny a něco k pokrytí zbylého půl milionu.

Už jsme tu dali dohromady přes 50 tisíc, moc zatím děkuju! Dohromady se stipendiem a dary odjinud je už pokryto 72 %, tak věřím, že to vyjde!