Jonášek se narodil o šest týdnů dříve, a celé těhotenství jeho maminky bylo náročné a komplikované. V období covidu absolvovala několik hospitalizací, a týdny strávené v nemocnici byly velmi psychicky náročné.
Jonášek přišel na svět s diabetickou fetopatií. Po porodu nastalo několik komplikací, ale druhý den se celá rodina mohla sejít u inkubátoru. Jonášek dostával výživu a léky a s maminkou čekali, až budou moci být spolu. Statečně vše zvládli a do měsíce mohli jít domů. Už tehdy jsme věděli o výduti na mozku, ale nikdo nedokázal přesně říct, jak se projeví a kdy.
Zpočátku vývoj probíhal standardně a Jonášek začal cvičit Vojtovu metodu. První samostatné krůčky udělal přibližně ve dvou letech, kdy už byla známá diagnóza. Štěstí v neštěstí – projevila se pouze spastická diparéza.
Jonášek je velký bojovník. Od narození cvičí a rehabilituje každodenně. Má rád vodu a je velmi aktivní – často trénuje až do úplného vyčerpání a bolesti nohou. Od malička jsme se snažili, aby nebyl jen pasivně vozík v kočárku – pohyb je jeho přirozeností. Jakmile se dokázal s oporou postavit, jeho největšími kamarády se stala chodítka, tříkolky a odrážedla. Dnes dokáže ujít několik metrů samostatně, ale jeho chůze je stále ovlivněna senzomotorickými podněty a prostředím: délka kroku je omezená, dolní končetiny se vtáčí dovnitř a při rychlejší chůzi přechází na špičky.
Pro zajištění stability při chůzi a bezpečnějšího stereotypu pohybu jsou nezbytné oboustranné ortézy, které Jonášek potřebuje. Díky nim se může jeho pohyb zlepšovat, a v kombinaci s intenzivním cvičením se přiblížit svému maximálnímu potenciálu.
Jonášek je velmi chytrý a zvídavý chlapec. Zajímá ho vše okolo zvířat, aktuálně vedou dinosauři. Největší kamarádkou je fenka Bibinka, která ho od malička střeží, a má také kocourka, slepičky a rybičku. Rád tráví čas venku – v lese s tátou, na hřištích, prolézačkách, v bazénu. Doma si nejraději staví z lega, čte a poslouchá pohádky.
