CO JE MYŠOUNEK?
✨ knížka pro rodiče, co si rádi čtou s dětmi 4 – 8 let
✨ plnobarevná knížka s jedinečnými ilustracemi Marie Šnajdrové
✨ lesní příběh s interaktivními úkoly
PROČ POŘÍDIT MYŠOUNKA V PŘEDPRODEJI?
✨ pouze v předprodeji bonus: AUDIOKNIHA ZDARMA
✨ pouze v předprodeji možnost přidat si ke knížce jako odměnu dřevěná zvířátka a KNIŽNÍ ÚNIKOVKU
K ČEMU JE DOBRÉ SPOLEČNÉ ČTENÍ?
📗 Pokud chcete mít doma čtenáře, pak společné čtení je první krok.
📗A to i tehdy, když se dítě už učí číst samo. Protože právě tehdy potřebuje spolu s vámi hltat příběhy, které jsou dost dlouhé na to, aby ho uspokojily, i když na to třeba ještě jeho technika čtení nestačí.
📗Všechny své dětské knížky píšu tak, aby si v nich něco mohl najít i rodič.
📗Být rodičem je jedna z nejkrásnějších věcí na světě, ale občas taky pěkná fuška 🤠. Při společném čtení se ale můžete věnovat dítěti, a přitom odpočívat na gaučíku 😊
KNIŽNÍ ÚNIKOVKA S FIGURKAMI
🪵POUZE V PřEDPRODEJI!
🪵 ručně vyráběné, vypalované postavičky ze smrkového dřeva, na hraní nebo na památku.
🪵Myšounka dostanete rovnou, ale ostatní zvířátka budete muset nejdřív osvobodit ze zajetí. Ke knižní únikovce dostanete soubor QR kódů, díky kterým vás Kunuška svým hlasem krok za krokem provede celou hrou. Budete s dětmi vyhledávat informace v ilustracích i v textu, abyste zjistili kód k číselnému zámku. Když čísla správně nastavíte (nemusíte se bát, správné řešení si můžete nechat napovědět), otevřete zámek k vězení a zvířátka vysvobodíte.
🪵Můžete si únikovku zahrát v pohodlí domova, nebo vyrazit na výlet k dubům u Českých Budějovic. Stačí si vybrat ve variantách odměny.
UKÁZKA TEXTU
Plazili jsme se úzkým tunelem, stěny jako by se kolem nás svíraly. Úúf. Konečně jsme byli venku. A před námi v dlouhých, hladkých vlnách šplouchala… zlatá řeka.
S úžasem jsme sledovali, jak její hustý, medově zlatý tok proudí kamsi vzhůru.
„Na té řece je něco moc divného,“ uvažovali jsme. „Je uvnitř stromu. A navíc je zlatá. Ale hlavně – teče do kopce. Jak může řeka téct do kopce?“
Z brašny se svým jemným, hlubokým hlasem ozval žalud.
„V té řece proudí míza. Míza ve stromech stoupá vždycky nahoru, od kořenů do větví, aby je vyživila a nasytila.“
„Na to, že jsi žalud, toho víš vážně dost. Nejspíš jsi ten nejchytřejší žalud na světě,“ pochválili jsme ho.
Žalud se spokojeně zachichotal.
„Co kdybys nám taky pověděl, jak se dostaneme dál? Potřebovali bychom nějaký člun nebo tak něco, nevíš o něčem?“ vyptávali jsme se žaludu. Během naší společné cesty jsme si docela zvykli na to, že s ním můžeme mluvit, takže nám to už ani nepřišlo divné. Skoro.
„To bohužel nevím,“ ozvalo se z brašny. „Nemáte hlad?“
„Spíš žízeň,“ odpověděli jsme. Podívali jsme se na sebe a pak na řeku. Napadlo nás totéž. Sklonili jsme, nabrali si kapku té zlatavé tekutiny a lízli si. Mhmm… mňáám. Míza měla nejen medovou barvu, ale taky jemnou, sladce medovou chuť, která se nám okamžitě teple rozlila po celém těle. Popocházeli jsme po břehu mízové řeky a ulizovali z ní, až jsme se dostali za říční zákrutu.
„Podívej se tamhle. Je to možné? Je tam u břehu vážně… loď?!“ volali jsme a pospíchali k lodi.
Kotvila v zátočině, pevná a dost velká, aby nás uvezla. Nalodili jsme se a nedočkavě vytáhli kotvu.
Loď se ani nepohnula.
„Potřebujeme ji dostat ze zátočiny do hlavního proudu, ten už ji ponese,“ uvažovali jsme. „Jenže jak ji tam dostat, když tady nejsou vesla? Ani vítr, který by napjal plachty, tady nefouká.“
Jediné, co jsme na lodi našli, byl stroj se spoustou rour a trubic. Obcházeli jsme ho, zkoumali, jenže ne a ne přijít na to, jak by mohl fungovat. Ani náš nejchytřejší žalud na světě si nevěděl rady. Usadili jsme se na přídi a bezradně chroupali Sovinovy drobky. Byly to ty nejlepší drobky, co jsme kdy ochutnali. Přesto, že byly tak těžké, křupaly jako kousky čerstvé, nadýchané bagety. Snědli jsme je do posledního. A najednou se nám rozsvítilo. Plácli jsme se do čela.
„Ty roury jsou něco jako píšťaly, jenom namísto toho, aby vytvářely hudbu, dokážou pohánět loď. Tahle trubka vyrobí vítr pro naše plachty. A tahle zase zahřeje vzduch pod lodí, takže se loď trochu vznese nad hladinu a dá se do pohybu jako vznášedlo. Tahle vžene vzduch přímo do produ, takže ho zrychlí i tady v zátočině a proud nás vynese na řeku. A co tahle? Vypadá, že je v ní ukryté nějaké kouzlo. A to naši loď taky dokáže rozpohybovat. Máme to, přišli jsme na to!“ smáli jsme se a poplácávali se po ramenou.
„Bravó, Myšounci!“ radoval se i žalud.
„Když jsme dostali nápad, jak loď rozpohybovat, stačí si vybrat, do které trubky foukneme. Do té s větrem, se zahříváním vzduchu, se zrychlováním proudu, nebo s kouzlem?“ uvažovali jsme dál. Hlavní bylo, že už jsme věděli, co musíme udělat:
„Dojdeme teď k trubce, kterou jsme si vybrali, a ze všech sil do ní společně zafoukáme.“
👆 Na vysvětlenou k ukázce: to tučné je jeden úkolů, jaké budete plnit. U mladších čtenářů můžou vaše a dětské prsty přímo putovat po papíře. A pozor, v další kapitole se vás kapitán Veverčuk zeptá, jakým způsobem jste loďku uvedli do pohybu.
KDY DOSTANETE ODMĚNY a JAK JE KOMBINOVAT
📗Odměny budu rozesílat během prosince tak, abyste je s jistotou mohli mít pod stromeček.
📗Pokud chcete zkombinovat různé odměny, je to snadné: Každá z odměn má varianty s doručením a s osobním předáním v Českých Budějovicích, které je zdarma. Můžete odměny libovolně kombinovat, jen myslete na to, abyste vždy jen u jedné z odměn měli vybranou variantu s doručením (abyste neplatili poštovné víckrát a naopak, abyste ho alespoň jednou zaplatili).
Př.: Chci dvě knížky a jednu knížku s únikovkou. U knížek vyberu dvakrát variantu s osobním předáním a u knížky s únikovkou variantu s doručením. Všechno mi pak přijde společně v jedné zásilce.
Nebo můžete mít jen samé varianty s osobním předáním, pokud chcete chcete, aby vám knížku v Českých Budějovicích a okolí dovezla až ke dveřím autorka knížky.
📗Pokud máte víc odměn, nemusíte nám samozřejmě do poznámky u každé odměny vyplňovat totéž, třeba když bude poznámka pokaždé chtít váš telefon. Klidně ho napište jen do jedné poznámky a do dalších napište třeba smajlík :-)
