Na bojišti se neumírá potichu.
Umírá se rychle, špinavě a často zbytečně jen proto, že nebylo čím zastavit krev.
Současná válka znamená roztrhaná těla, amputace, masivní krvácení, tlakové vlny.
Nejde o jednotlivé zásahy. Jde o chaos, kde se zranění hromadí rychleji, než je možné je odvézt.
A v těchto chvílích neexistuje „později“. Existuje teď nebo nikdy.
První minuty po zásahu rozhodují.
Ne lékaři v nemocnici.
Ne operační sál.
Ale člověk v poli, často bez krytu, s krví na rukou a s otázkou, jestli má po ruce turniket, obvaz, hemostatický prostředek…něco, cokoliv!











