Pomůžete učiteli matematiky znovu splnit sen v podobě vydání dalšího románu – tentokrát druhého dílu trilogie s názvem „V říši naděje“? Takřka na den přesně před rokem díky vaší podpoře spatřila světlo světa prvotina „V říši stínů“ a za tuto podporu bych vám rád ještě jednou poděkoval. Pro vydání knihy byla klíčová a moc si jí vážím a i díky ní vám dnes mohl nabídnout a představit druhý díl.
Celou ságu jsem psal dlouhých dvacet let, protože není tak úplně pravda, že učitelé matematiky jen leží v číslech a rovnicích. Začal jsem psát v roce 2004, na koleně do sešitu vedle stanu v kempu, kde kostrbatým písmem v improvizovaných podmínkách vznikl prolog a první kapitola, ale mezitím uplynula spousta času, aby příběh vykrystalizoval do současné podoby.
Pokud jste první díl nezaregistrovali a nemáte jej, nevěšte hlavu, i ten najdete v rámci odměn této kampaně a budete moci projekt podpořit objednáním obou dílů zároveň.
Co mne vedlo k napsání trilogie?
Znáte ságu Píseň ledu a ohně od George Martina? Jeho Hra o trůny před lety naprosto změnila můj pohled na fantasy žánr. Bylo to něco úplně jiného. Žádná pohádka o souboji dobra se zlem, kde dobro vítězí, hrdinové s mečem v ruce úspěšně čelí nebezpečenstvím a přesile a procházejí dobrodružství, z nichž se nakonec vždy dostanou. V jeho podání to byl krutý drsný středověký svět s úžasně prokreslenými postavami. A protože jsem v dalších letech hledal a nenacházel knihu, která by ve mně dokázala vzbudit podobně silný dojem, rozhodl jsem se, že si ji napíšu sám. Příběh, ve kterém bych mohl svoje hrdiny pořádně potrápit a dostat je až na hranu. Zkrátka něco takového, co bych si sám rád přečetl. Píše se rok 2004, sedím vedle stanu a píšu…
První díl jsem měl hotový někdy kolem roku 2008. Druhému se na svět moc nechtělo, přišly malé děti i tvůrčí krize a nebylo tolik času a sil sedat po večerech ke psaní. Zato třetí díl se psal sám a kostra byla hotová za rok. Za „pouhých“ třináct let od vzniku prvních stránek byly všechny díly hotové. I když hotové… Ty „hotové“ knihy jsem znovu mazal, upravoval a při tom sledoval, jak příběh roste. Ve skoro patnácti stech stránkách je zakletý pořádný kus života a dvacet let práce! Pevně věřím, že jsou natolik dobré, aby udělaly lidem stejnou radost jako mně, když jsem je psal.
O čem je příběh?
Pokud vás předchozí řádky navnadily, nejlepší bude začíst se do ukázky níže. Mezi vámi jsou možná čtenáři prvního dílu, ale také lidé, kteří o trilogii slyší poprvé. Pokud patříte mezi ně, raději přeskočte tento odstavec i ukázky z druhého dílu, a podívejte se na webové stránky, kde najdete v příslušné záložce i ukázky z prvního dílu, případně na databázi knih, kde se může podívat na jeho recenze a hodnocení. Odstavce psané kurzívou raději nečtěte, prozradili byste si děj.
„Ne naši bohové, ale bůh. Zapomínáte se, Luttigu, i když musím říci, že občas i já zapomínám, že nějaký bůh existuje. Všichni ti bohové a bůžci a nadpřirozené tajemné síly jsou jen opory pro chudáky, kteří mají málo víry v sebe sama. Já mezi ně nepatřím.“
V druhém díle se samozřejmě setkáte s králem Luttigem a jeho rádcem Gradenem, Derekem Terelym, Vlčákem a Frederikem, Anelou, Tinií a Stevem. Pokračování je zavede do zámořského království, kde se rozehraje další linie pod patronací nevyzpytatelného krále Petradora. Dhákii však rozhodně neopustíte, protože skrývá celou řadu tajemství, z nichž většina se týká motivací a povahy jejích dobyvatelů. Mezi hlavní postavy příběhu se proto zařadí i představitelé mocnosti, která Dhákii pokořila. Vytrácí se jejich podstata nepochopitelného zla a stávají se postavami jako všechny ostatní, s pochybnostmi, motivacemi i antipatiemi. A i oni se začnou pomalu učit, co to znamená mít strach… Jak to nakonec bude s onou nadějí a zda skutečně čeká na druhém břehu moře, to už odhalí kniha samotná. I ona se však odehrává v temném a pochmurném světě, kde ne všechny situace mají řešení a ne vše končí dobře.
Údaje o knize:
Počet stránek: 448
Pevná vazba
První díl: „V říši stínů“ (vyšel 2024)
Třetí díl: „V říši snů“ (plánován 2026)
Ukázka ze 4. kapitoly „Audience“:
„Jsem rád, že vše probíhá v takovém souznění,“ usmál se Petradoras, jako kdyby mu četl myšlenky. „Pojďme dál. V jedné věci na vás budu ještě přísnější než v ostatních. Jedná se o otázky víry. Proto jsem nechal pozvat i kněze,“ obrátil se k postaršímu muži, který se zatím držel v pozadí. „Co se náboženství týče, je zde jediné možné řešení. Tímto považujte vaši církev oficiálně za zrušenou.“
Kněz se zmateně rozhlédl a možná se mu v unavených očích zračil i nesouhlas, ale neřekl nic, otočil se ke králi a čekal, co na to odpoví.
„Nerozumím,“ obrátil se Luttig na Petradora. „Jak to myslíte?“
„Otázka víry by mohla naše národy rozdělit. To nemohu dopustit stejně jako nějaké vyřizování sporných otázek v ulicích. V mojí zemi je jen jeden bůh, bezejmenný bůh našeho lidu. Pro vaše bohy zde není místo.“ Petradoras se znovu otočil ke starci v kutně. „Postarejte se o své ovečky,“ pronesl otcovským hlasem. „Vysvětlete jim, že tak jako vojáci mají zakázáno krást a zabíjet, vaši kněží mají zakázáno se modlit.“
Kněz nenacházel slov a těkal pohledem po tvářích kolem, jako kdyby byl Petradoras šelmou, která ho zahnala do kouta. „Ale vážený králi, my jsme kněží. Víra je v nás. Není možné se jí jen tak vzdát.“
„Potom z vás učiním mučedníky,“ vysvětlil mu Petradoras s příjemným, ale falešným úsměvem. „Vězte ale, že v Boranii najdete jen velmi málo lidí, na které by mohla vaše odvaha zapůsobit. Byla by to naprosto zbytečná smrt a tu si já ošklivím.“
„Králi,“ zašeptal Graden. „Možná je čas se toho kněze zastat. Neměli bychom si nechat líbit úplně všechno.“
„Ne,“ odmítl stejně potichu Luttig. „Pokud někoho mohu vinit z tragédie, která nás potkala, jsou to oni. Jejich bariéra selhala, zatímco vojáci hrdinně bojovali. Rozuměl jste?“ oslovil kněze. „Uděláte, co vám král Petradoras přikázal, a vaši zatracenou víru ať si vezme samotný Mordos. Je to jediný bůh z toho vašeho proklatého pantheonu, který ukázal, co umí.“
„Myslím, že král Luttig je s otázkou náboženství srozuměn,“ oznámil Tharianos.
„Aby nedošlo k mýlce,“ neopustil ještě téma Petradoras. „Nebudu trpět ani nějaké pokoutné kulty a tajné sekty. Vaši víru hodlám vykořenit beze zbytku. Prostředky k tomu mám. Když jste se blížili k městu, jistě jste si všimli těch vysokých věží. Jsou to věže Univerzity a vězte, že z nich je velmi dobrý rozhled. Jsou odtamtud vidět i věci, které jsou dobře skryté. Vaši bohové jsou ode dnešního dne mrtví.“
„Naši bohové jsou mrtví už několik měsíců,“ opáčil Luttig.
„Tak je necháme v klidu odpočívat,“ přikývl Petradoras spokojeně.
Další ukázky:
V následujících odkazech najdete delší úryvky a také samostatné povídky, které s románem přímo nesouvisí. Pak už bude jen na vás, jestli budete chtít vstoupit do říše naděje a svým příspěvkem pomůžete na svět druhému dílu trilogie.
Ukázka z kapitoly č. 1 (Brány světů):
Pokud byste si chtěli přečíst něco ucelenějšího, na stránkách jsou také kompletní povídky. S knihou samotnou nemají nic společného, jde o samostatné příběhy.
Proč projekt podpořit?
Tím nejlepším důvodem je skutečnost, že máte rádi knížky, nepovažujete je za přežitek a rádi se touláte v cizích světech.
Pokud knížku získáte prostřednictvím této kampaně, každý výtisk bude podepsaný autorem.
Až knížku přečtete, nezapomeňte dát vědět, jak se vám líbila. Použít můžete e-mail libor.pelcman@seznam.cz, Facebook nebo Instagram či můžete rovnou vložit hodnocení na databázi knih.
