U Emilky se třináctý den po porodu objevily epileptické křeče a apatie. V plzeňské nemocnici nám lékaři sdělili diagnózu agresivního zhoubného nádoru na mozku o velikosti 6 cm. Emilka byla převezena do FN Motol na ARO, kde podstoupila velmi náročnou léčbu – 18 chemoterapií a složitou operaci hlavičky.
Následkem onemocnění má oslabenou pravou stranu těla – oko, ruku i nožičku – a celkovou asymetrii. Pravidelně rehabilituje a doma cvičíme formou hry (žíněnka, míč, Vojtova metoda). Díky tomu dnes již hýbe rukou i nohou, přetrvává však šilhání pravého oka a potíže s lezením.
Od konce května letošního roku se výrazně zhoršil její psychický stav. Dvakrát byla hospitalizována ve FN Motol, opakovaně zvracela a odmítala jídlo. Již počtvrté musela podstoupit zákrok na hlavičce – revizi zkratu. Při vyšetření EEG prodělala silné panické ataky.
Od té doby má Emilka velký strach z nemocničního prostředí, reaguje zvracením a záchvaty. Trpí separační úzkostí, negativně reaguje na okolí a potřebuje klid bez tlaku na režim. Od léta výrazně omezuje jídlo, má nepravidelný spánek, málo mluví a často se projevuje vztekem. Ve stavech stresu si strká prsty do pusy a vynucuje si zvracení, což se opakuje i během dne.
Je v péči psychiatrie ve FN Motol, dostala kapky na uklidnění, přesto není schopná spolupracovat při vyšetřeních. Náš každodenní život je výrazně omezený – běžné činnosti, návštěvy nebo nákupy jsou velmi náročné.
V oblasti pohybu se objevuje mírné zlepšení. Emilka se snaží obcházet nábytek, ale má výrazné potíže s vývojem pravého chodidla, které není správně postavené pro chůzi a při zátěži se třese. Přesto stále věříme, že jednou bude schopná samostatně chodit.