Kvído se zpočátku vyvíjel jako zdravé dítě, byl hravý, komunikativní, pečoval o Malvínku a byli spolu úžasní parťáci. Postupně se ale jeho chování změnilo – přestal napodobovat, reagovat na jméno, izoloval se a začal se věnovat stereotypním činnostem, jako je sledování autíček či vláčků dokola. Později začal pištět, pobrukovat a pohybovat prstíky před očima, což jasně naznačilo odlišný vývoj.
Po návštěvě odborníků byla u Kvída stanovena diagnóza dětského autismu. Pro rodiče to byl šok – čekali na dítě více než 10 let a nyní museli čelit faktu, že Kvído bude potřebovat celoživotní podporu. Krátce po diagnóze se stejné příznaky objevily i u Malvínky, která navíc začala odmítat jídlo, přecházela na jednoduchou stravu a komunikace s ní byla náročná.
Rodina nyní pečuje o čtyři děti, z nichž dvě jsou s PAS. Denně dojíždí k terapiím a logopedii, do školky, do dětských skupin a na další podpůrné aktivity, často pěšky, nebo s půjčeným autem. Dvojčátka vyžadují dohled a podporu, aby se učila samostatnosti, a rodiče se snaží děti učit, že Kvído a Malvínka mají odlišné potřeby.
I přes snahu šetřit a obětavost tatínka, který dojíždí do práce 19 let starým autem, je rodina v situaci, kdy bez vlastního vozu není možné zajistit dětem potřebnou péči a bezpečné cestování.

