Donio logo
cover image

Teď bojuju ale brzy se budu zase usmívat

Vybráno 0z 1 000 000 Kč
donation badgePředáme
100%
částky
Jednorázově
Pravidelně
Přispět
Dobročinná sbírka Donio
Zakladatel
Andrea Glucová
Datum přidání
20. 1. 2025
Poslední aktualita

První adventní neděle před rokem a teď

Přesně před rokem, kdy se celá rodina těšila, až se půjdeme podívat na rozsvěcení vánočního stromku na náměstí a vychutnat si atmosféru přicházejících svátků se z minuty na minutu „obrátil“ náš svět naruby.  

Už od rána jsem byl jiný než běžně bývám, nejraději bych jen ležel a odpočíval. To byla předzvěst toho, co mělo vzápětí přijít. Dostal jsem epileptický záchvat. Můj do té doby nejhorší epileptický záchvat. Moje tělíčko se dostalo do křečí, byl jsem úplně mimo a nevěděl, co se se mnou děje. A protože to nebyl první záchvat, maminka věděla co dělat. Podala mi diazepam a čekala až záchvat přejde a bude zase dobře. Jenže ono to nepřestávalo. Byl jsem stále v křečích a tak mi přivolala „rychlou“. Nebylo na co čekat. Záchranář mě balí do deky a bere do rukou, ukládá v sanitce na lehátko, dává mi kyslíkovou masku a napojuje na monitor. Máma sedí vedle mě, hladí mě po ruce a já vidím, že má velký strach. Klíčky jsou v zapalování, sanitka startuje, rozezní se houkačky a blikají majáky. Míříme rychle přes všechny křižovatky do fakultní nemocnice. Záchranářka volá do nemocnice, ať nás čekají. Přijíždíme na Dětskou neurologii, já jsem stále v křečích. Doktor nás okamžitě posílá o patro níže na Oddělení dětské pediatrické resuscitační a intenzitní péče. Najednou se ocitám na velkém lůžku, kolem mě je pět zdravotních sestřiček a pan primář, který ihned jedná. Jedna sestra mi drží ruku, druhá hledá žilku. Třetí už chystá doktorovi injekci s lékem, která by mi konečně měla ulevit od křečí. Čtvrtá sestra mi dává kyslík a pátá připojuje k monitoru. Lékař podává lék do žilky a moje tělíčko se uvolňuje. Až tohle mi opravdu pomohlo. Do té doby jsem měl celou levou polovinu těla ve strašné křeči a celý jsem se třásl. Maminka stojí v rohu místnosti, ani se nehne, nic neříká, jen vše s vystrašeným pohledem sleduje. Přichází pro ni alespoň částečná úleva. Křeče ustoupily. Já teď nehnutě ležím, budu odpočívat a spát. Bylo to náročné. Ale to nejhorší je snad za mnou. Sestřičky mě pak přeloží z velké postele do dětské postýlky a nechají na boxu plném přístrojů. Všechny pípají, blikají, kontrolují mě. Maminka jde s panem primářem sepsat příjem. Když pak zase přijde k mojí postýlce, posadí se na židli, hladí mě po vláscích. Takhle si ten první adventní víkend určitě nepředstavovala. Místo abych se svými brášky koukal na náměstí, jak se rozsvěcuje vánoční stromek a krásný adventní čas začíná, sedí vedle mě a kouká na mě a na všechna ta blikající světýlka na monitorech. Světýlka, která znamenají život.

V nemocnici jsem byl dlouhých 18 dní ale Vánoce jsme už zase trávili spolu jako rodina doma. Dlouhé týdny jsem sice jen ležel, protože jsem byl slabý ale postupně jsem sílil. Svaly po dlouhém pobytu v nemocnici ochably a nechtěly mě poslouchat. Díky péči a rehabilitacím s maminkou a hodnýma fyzioterapeutkama jsem se opět mohl posunout vpřed a pokračovat tak v mém nekončícím boji za své první krůčky, za svou samostatnost. 

A dnes? Epilepsie je snad pod kontrolou, alespoň to tak říkal pan doktor z dětské neurologie i maminka. EEG v rámci možností v pořádku, medikace zabírá. Ale i tak boj s mými diagnózami stále pokračuje a ještě dlouho bude.

Chci Vám popřát krásnou první adventní neděli, která má značit naději. Užijte si ji v klidu a pohodě. A hlavně ve zdraví :-)

Davídek

Představení sbírky

„Pod jeho úsměvem se skrývá boj o každý den života.“

Davídek je teprve druhé dítě v ČR s extrémně vzácným neurovývojovým onemocněním tzv. ReNU syndromem.

Pomozte nám, aby mohl dál dělat své MALÉ-VELKÉ POKROKY.

Davídek je náš nejmladší syn. Od prvních hodin svého života svádí boj, který by byl těžký i pro dospělého člověka.

Narodil se 10. srpna 2020 maličký, ale krásný. Jenže už po sedmi hodinách přišly první komplikace – ztráta tělesné teploty, zrychlené dýchání, hypoglykémie. Lékaři diagnostikovali krvácení do mozku, zvětšené mozkové komory, syndrom vlhké plíce a neschopnost sání. Po čtrnácti dnech jsme byli propuštěni z JIP domů, ale boj teprve začal.

Davídek má dnes mnoho závažných diagnóz: epilepsii, poškození mozku, centrální poruchy zraku a sluchu, srdeční vadu, problémy s ledvinami, hluboké opoždění psychomotorického i mentálního vývoje. A nově extrémně vzácnou genetickou vadu – ReNU syndrom.

Každý den je pro něj výzvou. Potřebuje pravidelné rehabilitace, speciální pomůcky, léky a časté cesty do nemocnic. To vše stojí mnoho sil – fyzických, psychických i finančních. Přesto se nikdy nevzdává. Bojuje s odhodláním, které je pro nás všechny inspirací.

Prosíme vás o pomoc. Každá podpora – finanční příspěvek, sdílení našeho příběhu nebo i povzbudivé slovo – znamená pro Davídka šanci na lepší život. Pomozte nám, aby mohl dál bojovat.

Za každou pomoc z celého srdce děkujeme.

Rodina Davídka ❤️

Komu pomůžeme?

Jsme rodina se třemi úžasnými syny – Ondrou (12), Kubíkem (7) a Davídkem (5). Všichni tři mají vážné zdravotní problémy, ale nejmladší Davídek svádí každý den nejtěžší boj.

Je teprve druhým dítětem v ČR s extrémně vzácným ReNU syndromem. Potýká se ale také s mozkovou obrnou, epilepsií,  objemnou cystou hypofýzy s mass efektem na vnitřní mozkové žíle i na III. komoru, která má hraniční šíři, asymetrickou dilatací postranních komor – více vlevo s atrofizací kalózního tělesa, benigní makrokranie dle neurochirurga bez zn obstrukčního hydrocefalu, mikrocefalií, kraniofaciální stigmatizací, centrálním hypotonickým syndrom s maximem v axiální složce, centrální poruchou zraku a sluchu, neprospíváním, srdeční vadou, hypotonií dutého systému neboli rozšíření ledvinové pánvičky, globálním opožděným vývojem. Psychomotorický vývoj s neurovývojovou úrovní odpovídá aktuálně 10–11 měsíčnímu miminku. Mentálně je to horší. Vývoj dle Gesselovy škály odpovídá úrovni okolo 6 měsíců. Jedná se tedy o hlubokou mentální retardaci. 

!!!!!!!!

9. 6. 2025 SE DOZVÍDÁME NOVOU INFORMACI Z ODDĚLENÍ LÉKAŘSKÉ GENETIKY!

DAVÍDKOVI BYLA V DNA NALEZENA DE-NOVO HETEROZYGOTNÍ PATOGENNÍ INZERCE V GENU RNU4–2 n.64 65insT.

ZÁVĚR Z ANALÝZY ZNÍ, ŽE DAVÍDEK MÁ JEDNOZNAČNĚ VZÁCNÝ NEUROVÝVOJOVÝ SYNDROM TZV. RENU SYNDROM.

V ČR se jedná teprve o druhé dítě s touto diagnózou. Jak uvádí doslovně lékařka: „Davidovi byla stanovena jednoznačně genetická příčina jeho potíží. V DNA pacienta byl na molekulárně genetické úrovni potvrzen ReNU syndrom. Jedná se o závažný a nevyléčitelný klinický stav, pacient/dítě je trvale zdravotně postižené, jsou a budou nezbytně nutné opakované kontroly v zavedených ambulancích včetně rehabilitací. Dítě je vzhledem k charakteru onemocnění plně 24 hodin závislé na péči, pomoci a dohledu druhé osoby a to i v běžných úkonech, je nezbytný 24 hodinový dozor.“

!!!!!!!!

Davídek je hodný a usměvavý chlapeček. Na první pohled člověk ani nevěří, že by měl tolik zdravotních problémů. Ale právě zde se ukazuje, jak může první dojem klamat. Davídek je plně nesoběstačný, sám se nenapije, nenají, nevykoná žádnou ze základních lidských potřeb. Ve všem musí mít plnou asistenci. Nedá najevo ani, jestli má například žízeň nebo hlad, jestli je mu teplo nebo zima. Všechno musíme jako rodiče odhadovat a dodržovat určitý režim. Svou nespokojenost dá najevo jen pláčem. Nemluví, pouze vokalizuje. Motoricky díky rehabilitacím zvládá otočení na obě strany, dostane se na čtyři i do šikmých sedů a podélného sedu, nedávno se začal stavět u opory a objevuje se obcházení u nábytku. Začíná dělat první krůčky s oporou chodítka v ortézách, zatím s dopomocí. Díky rehabilitacím se nám z ležícího miminka stává malý chodec.

Náš život se netočí jenom kolem nejmladšího Davídka. Se zdravotními problémy se potýká i jeho sedmiletý bráška Kuba. Kubíkovi byla diagnostikována abnormalita chůze a pohyblivosti, obraz vadného držení těla, konstituční hypotonie, hypermobilita, hyperlaxita kožní, klinicky sy Ehlers-Danlosova syndromu, manýrovaná chůze po špičkách, visuomotorická neobratnost, vývojová dysfázie, středně těžká dyslalie, enuresis noctura, plochá noha (kotník a noha pod ním), hyperaktivita, porucha pozornosti, ADHD. V září 2025 Kubík nastoupil do první třídy po jednoletém odkladu školní docházky a ve škole se mu moc líbí. Nejlepší je prý matematika. Stále docházíme na rehabilitace i ergoterapie, kde Kuba poctivě cvičí, navštěvuje logopedii a speciální pedagogickou péči. Zároveň stejně jako Davídek jezdí dvakrát ročně na čtyřtýdenní lázeňské rehabilitační pobyty.

Nejstarší jedenáctiletý syn Ondra trpí po prodělaných covidech středně těžkým astmatem. Jako čtyřměsíční miminko prodělal černý kašel a musel být léčen na infekčním oddělení fakultní nemocnice, měl časté bronchitidy a laryngitidy. Covid jeho plicní problémy dovršil. Nyní jezdí na ozdravné léčebné pobyty do Metylovic a dochází na plicní rehabilitace. Cvičit musí samozřejmě i doma. V poslední době se Ondrovi zhoršil i jeho psychický stav. Učí se sice velmi dobře, ale přestalo ho zajímat a těšit spoustu věcí. Začalo se objevovat depresivní ladění. Nyní jsme začali docházet k psychologovi. Tu tíhu stresu, kterou musí snášet dospělý, úplně jinou vahou dokáže snášet dítě. A Ondra všechno to, co se děje okolo velmi dobře vnímá. Už to není malý kluk. Vidí, jak dokáže být život náročný. I u něj se snažíme o duševní pohodu a chceme mu dopřát krásné dětství a dospívání.

Někdy se mi stává, že když mě potkávají lékaři a sestry v ordinacích a na rehabilitacích, tak mi říkají, že jsem máma hrdinka. Já bych se tak asi nenazvala. Popravdě i já občas cítím vyčerpání, ale děti jsou můj život, a kdybych mohla, budu za ně i dýchat. Říkám si, že to by přeci udělala každá máma. Na něco ale jako rodina úplně nestačíme a proto byla založena tato sbírka. Protože já jsem se nemohla naplno vrátit do zaměstnání a jsem oficiálně Pečující o osobu blízkou, živitelem rodiny je tak můj manžel, tatínek našich kluků. Příjem naší rodiny je tedy malý na to, abychom zvládli dětem zajistit vše. A to hlavně nejmladšímu Davídkovi, který potřebuje docházet na  neurorehabilitace a neurosenzorické terapie, které bohužel nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění, ale které jsou pro něj obrovsky prospěšné a důležité. Vlastně hlavně díky nim se mu daří dosahovat pokroků. 

Proto Vás s velkou pokorou prosíme o pomoc.

Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?

Peníze z této sbírky budou použity na úhradu neurorehabilitací, neurosenzorických terapií, DRS, hipoterapie a případně dalších terapií pro nejmladšího syna Davídka, které mu byly doporučeny odbornými lékaři. Zároveň budou pokryty náklady s tím spojené, jako pohonné hmoty, ubytování a strava při rehabilitačních pobytech, pojištění auta, které potřebujeme pro dopravu, a případné opravy, kterým se snad vyhneme. Dále bychom Davídkovi zajistili úhradu léků a stravy předepsané lékařem, vitamínů a doplňků stravy, například Equazen nebo B-komplex, které Davídek dlouhodobě užívá na doporučení neurologa, logopeda a rehabilitační lékařky.

Čtyři týdny rehabilitací stojí 90 000 Kč. Aby mohl Davídek v roce 2025 opět plně rehabilitovat, náklady na tuto péči dosáhnou 1 milionu korun. Bohužel tyto rehabilitace nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění.

Za vaši pomoc vám velmi děkujeme.

Pomozte Davídkovi změnit tento příběh

main photo image
donation badge

Předáme 100 % částky

I ten nejmenší dar dá velkou naději

Snadná, rychlá a důvěryhodná pomoc

Všechny sbírky ověřujeme. Kontrolujeme lékařské zprávy i další doklady.
Předáváme 100 % vybrané částky. Nebereme si žádné provize ani poplatky.
Po skončení sbírky ověřujeme, že pomoc opravdu dorazila - kontrolujeme i účtenky a faktury.

Tato dobročinná sbírka spadá pod veřejnou sbírku založenou pořadatelem a je pořádaná ve prospěch příjemce.

Další příběhy

Chcete založit sbírku nebo projekt?

Začít vybírat

Podpořte projekt a získejte atraktivní odměnu