Děkujeme!!!! Jste neuvěřitelní!!!!
Ahoj kamarádi, na začátek bych vám všem chtěl poděkovat. Upřímně nedokážu slovy moc dobře popsat co se ve mě odehrává. To co se událo za poslední dva dny bylo neuvěřitelné. Tolik podpory ať už formou příspěvku, zpráv, sdílení. Včera jsem několikrát plakal. Ne, že by to byl u mě za posledních 8 měsíců vzácný jev, ale včera jsem plakal dojetím (a to už jsem plakal na veterině, metru, práci, obchodu, na ulici, autě a doma nepočítaně). Se vší pokorou a skromností děkuji všem.
V téhle aktualitě bych chtěl udělat menší retrospektivní ohlédnutí za uplynulým obdobím. Aby i vy jste měli všechny základní informace tzv. „v kostce“. Ale vlastně to bude asi nejdelší aktualita co jsem zatím napsal.
🔹 Co je to lupus?
Lupus (systémový lupus erythematodes – SLE) je autoimunitní onemocnění, při kterém imunitní systém psa přestane rozeznávat vlastní tkáně a začne je napadat.
Zjednodušeně řečeno: tělo si myslí, že jeho vlastní buňky jsou nepřítel.
Výsledkem je chronický, destruktivní zánět, který může postihnout kůži, klouby, ledviny, srdce, plíce, krev, nervy… prostě cokoliv.
🔹 Proč je to vzácné?
- SLE se vyskytuje velmi zřídka – v průměru 1 případ na 10–15 tisíc psů
- Často není včas rozpoznán, protože příznaky napodobují jiné nemoci: alergie, infekce, selhání orgánů…
➡️ To je důvod, proč mnoho veterinářů během své praxe na lupus vůbec nenarazí, nebo až v pokročilém stadiu, kdy je už velmi těžké ho dostat pod kontrolu.
🔹 Proč je léčba tak náročná?
- Léčba musí být přesně nastavená a pravidelně upravovaná
- Vedlejší účinky jsou časté a těžké
- Každé zaváhání nebo infekce může znamenat okamžité zhoršení nebo smrt
🔍 Jak se lupus projevoval u Fůriny (ve zkratce)
U Fůrie měl lupus pomalý nástup.
Nejprve se projevil:
- kožními vyrážkami, krvácejícími bouličkami
a poté se dramaticky projevil jako silný systémový zánět s:
- výraznými otoky končetin
- kulháním
- zadržováním vody
- otoky očí
- a později i útlumem kostní dřeně a poruchou krvetvorby
To vše doprovázené extrémní únavou, slabostí a nechutenstvím.
🩺 Co všechno má Fůrie za sebou?
🧪 Co jsme zkusili – a proč jsme to museli změnit
Kortikoidy – Dermipred a Medrol (tablety)
Patří mezi první volbu u autoimunitních nemocí.
U Fůrie ale způsobily:
- krvavé průjmy
- zvracení
- netrávila potravu
- omdlévala
Ani podpůrné léky (např. Omeprazol, Degan) nepomohly.
➡️ Kortikoidy v tabletách byly vysazeny.
Equoral (Cyklosporin A)
Imunosupresivum užívané i po transplantacích.
Fůrie ho dostávala ve vysokých dávkách – bez efektu.
Byl vysazen pro neúčinnost.
Solu-Medrol (methylprednisolon, injekčně)
Silný kortikoid s rychlým účinkem, podáván jen v akutních případech.
Pomáhá „zabrzdit“ krizové fáze nemoci.
❗ Dlouhodobé užívání kortikoidů (včetně injekčních) vede k:
- oslabení imunity
- poškození jater a ledvin
- útlumu přirozené tvorby kortizolu
- a Cushingovu syndromu – hormonální poruše s oslabením svalů, infekcemi a metabolickým kolapsem
➡️ Proto je Solu-Medrol používán jen jako krizový „žolík“ – s maximální opatrností.
Mitoxantron (infuzní chemoterapie)
Použit v nejtěžší fázi.
Cílem bylo zastavit destruktivní autoimunitní proces.
➡️ Silné cytostatikum používané při těžkých stavech lupusu i onkologii.
➡️ U Fůrie nasazen formou infuzí, když už jiná léčba nestačila.
Byl to risk – ale pomohl.
Díky němu tu ještě je.
💊 Co Fůrie bere dnes – a proč právě to:
Leukeran (chlorambucil)
Cytostatikum, které tlumí imunitu přímo v kostní dřeni.
➡️ Dobře snášený, stabilní.
➡️ Základ Fůriiny léčby.
Imuran (azathioprin)
Imunosupresivum, které blokuje množení imunitních buněk.
➡️ Střídá se s Leukeranem obden, aby se předešlo přetížení.
➡️ Nutná pravidelná kontrola krevního obrazu – kvůli riziku útlumu krvetvorby.
Mykofenolát mofetil (CellCept)
Moderní imunosupresivum.
➡️ Dočasně vysazen kvůli anémii, aby se nesčítala zátěž
➡️ Zůstává jako možná budoucí varianta, pokud bude třeba léčbu upravit
Plus doplňky: ochran jater, vitamín B9, probiotika, CBD, prášky na teploty a proti bolesti (ty dočasně vyřazeny kvůli anémii)
Každý organismus je jiný (a je jedno jestli psí nebo lidský), každý reaguje jinak na různou léčbu. Jak jsem psal výše, Fůrie nesnese tabletovou formu kortikoidů a injekčně nelze podávat dlouhodobě. Proto k léčebě přistupujeme jinak. Je to delší a složitější cesta. Která zahrnuje spoustu testů a ladění. A když se miska vah mírně převáží, může nastat problém viz. anémie se kterou se aktuálně potýkáme. Ale je to moderní způsob léčby, díky kterému má Fůrie naprosto zdravé srdce, játra, ledviny. A to nám do budoucna může velmi pomoci.
Včera mi rovněž přišlo několik zpráv s kontakty na jiné veterinární kliniky. Vážím si toho, ale zůstaneme tam kde jsme.
🩺 Proč není rozumné měnit veterináře v jejím stavu?
🔴 1. Kontinuita léčby = klíč k přežití
Fůrie má velmi specifický léčebný protokol, který byl:
- budován postupně na základě reakcí jejího těla
- kombinovaný a přizpůsobovaný podle laboratorních výsledků a vývoje
- často vyžadoval rychlé zásahy v krizových stavech
Veterinářka, která ji vede, zná:
- její historii
- všechny léky, které kdy dostala
- reakce jejího těla na různé dávky, formy, kombinace
- a hlavně – pozná Fůrii osobně, včetně jemných změn v chování, které mohou být varováním
➡️ Jakýkoliv nový lékař by začínal od nuly.
I kdyby měl přístup k dokumentaci – nezná Fůrii, nezná mě a nezná souvislosti.
🔴 2. Riziko chyb, nedorozumění a „čistého stolu“
Nový veterinář by mohl:
- chtít „přehodnotit léčbu“
- změnit protokol podle obecného postupu (bez znalosti, co už selhalo)
- nevědomky nasadit léky, které Fůrie nesnáší
- nebo dokonce nevěřit diagnóze a začít znovu (což se někdy bohužel děje)
➡️ To může vést ke ztrátě cenného času. A u tak vážné nemoci, jako je lupus, může každý den znamenat rozdíl mezi stabilizací a zhoršením.
🔴 3. Fůrie potřebuje důvěru, ne změnu
Změna prostředí, nové pachy, nový přístup – to všechno může Fůrii stresovat.
A stres je u autoimunitního onemocnění přímý spouštěč zhoršení.
Navíc:
- je na svoji doktorku zvyklá
- ví, jak se k ní chová
- ví, jak ji drží, jak s ní mluví
- a to vytváří klid, důvěru a přijetí
Doufám, že jsem vás moc neunudil. Je to trochu profesní deformace. Snažil jsem se to podat stručně, věcně, ale zároveň reálně. Samozřejmě je to velmi zjednodušené a když by to četl lékař, určitě by mohl ledacos namítnout.
V sobotu se ozvu s další aktualitou. Máme mít kompletní kontrolu krve. Fůrie se s anémií pere statečně. Jsou lepší dny či hodiny a jsou horší dny a hodiny. Ale stále jsme tady a bojujeme.


Jirka a Fůrie
Představení sbírky
FŮRIE A JÁ
Vždy jsem si říkal, že jednou sepíšu náš příběh, protože tolik věcí, co jsme spolu zažili, snad ani není možné. Bohužel jsem netušil, že vše zkomplikuje autoimunitní onemocnění, které nám oběma vezme vítr z plachet a pohrozí zkrácením společné cesty.
Začnu proto představením hlavního záporáka v našem příběhu:
SLE neboli systémový lupus erythematosus, genetické autoimunitní onemocnění napadající veskrze celé tělo s nejrůznějšími projevy (od vyrážky přes otoky, bolesti až po selhávání orgánů). V podstatě vás zabíjí vlastní imunitní systém, a proto léčba spočívá v tlumení imunitní reakce organismu – potlačení imunity. Onemocnění se může projevit kdykoli, nejčastěji bývá vyvolané jinou prodělanou nemocí nebo operací.
U Fůrie pravděpodobně vše začalo v dubnu 2024 po absolvované kastraci, která byla doporučena na základě nálezu útvaru na mléčné liště. Vystrašen rakovinou jsem mazal na kastraci a vyndání útvaru. Ten byl nezhoubný, ale kastrace rozjela kolotoč s názvem SLE – to jsem tehdy ještě netušil. Spíše rozjela kolotoč diagnostických dohadů, testů a hlavně měsíců beznaděje a utrpení pro nás oba.
Zkusím to ve zkratce, omlouvám se, pokud se to nepodaří:
Rána po kastraci se nechtěla hojit, dvakrát byla nutná reoperace, téměř dva měsíce antibiotik. Konečně se rána zahojila a zdálo se, že se vrátíme k běžnému režimu. Fyzička nebyla taková, ale to jsem chápal po téměř třech měsících výletů pouze na veterinu. Bohužel, na rozdíl od očekávání, se stav nelepšil. Fůrie místo nabírání sil chřadla před očima. Během krátkých procházek si začala sedat, lehat, odpočívala na každém kousku, nechtěla vyskočit do auta.
Hledal jsem fyzioterapeuta s podezřením na problém s pohybovým aparátem. Během konzultace jsem našel flíčky (vyrážku) na břiše. Pro jistotu návštěva veteriny – zmíněny pohybové problémy i vyrážka. Odcházel jsem s Framykoinem a lehce zvýšeným zánětem v krvi. Další zhoršení pohybových funkcí, objevily se bouličky na čtvrtých prstech předních nohou – opět veterina, opět Framykoin + doporučení zhubnout. Bolestivost při tlaku na klouby, první náznaky otoku nohou – veterina, krevní testy, mírně zvýšený zánět, doporučení zhubnout.
Takto jsme se protloukali až do srpna 2024. Nikdo nás nebral vážně, až když se pohybové funkce zhoršily natolik, že se pohyb omezil na minimum a objevila se teplota, začal konečně někdo něco řešit. Antibiotika, injekce proti teplotě, krevní testy (opět zvýšený zánět). Horečka neklesá a moje znepokojení roste. Opět veterina – zvětšené mízní uzliny, z krve mírný zánět, odebrán vzorek mozkomíšního moku, vzorky ze zvětšených mízních uzlin, krev na testy na klíšťová onemocnění, opět antibiotika.
Všechny testy negativní. Zvracení, po antibiotikách odcházejí játra, otoky kloubů, očí, bolestivost. Sono, RTG, další krevní testy. Myslel jsem, že je konec. Nechtěl jsem ji trápit. Injekce na slepo, tlumení příznaků… Jak dlouho tohle může fungovat? A pak to přišlo – poprvé zaznělo podezření na lupus (test nebyl průkazný, ale všechny příznaky seděly). Po několika měsících beznaděje jsem viděl světlo. Na léčbu jsem kývl.
Byly nasazeny vysoké dávky kortikoidů. Stav Fůrie se poprvé po dlouhé době zlepšil. Nevěřil jsem vlastním očím. Opět jsem ji poznával.Bohužel po přechodu na práškovou formu a přidání imunosupresiv, což měla být léčba ke stabilizaci, Fůrie nezareagovala dobře (průjmy, zvracení a opět injekce, veterina, antibiotika – a tak každý den dokola). Přesto jsme absolvovali celou standardní léčbu SLE (byť injekčně, protože na prášky nereagovala dobře), která spočívá v postupném snižování kortikoidů a imunosupresiv.
Nefungovalo to. Příznaky se vracely jeden za druhým, musela být znovu nasazena podpůrná léčba jater, kapačky. Bylo nutné vymyslet něco jiného. Pořád je zde varianta léčby kortikoidy, která je ale jistým a poměrně rychlým koncem (rozklad kloubů, svalů, šlach, orgánů). Zvolili jsme proto variantu dvě – imunosupresiva + doplňková chemoterapie zaměřená na potlačení bílých krvinek.
Není to standardní léčba, ale zatím funguje. Dává čas a prostor k vymyšlení cesty, jak Furince stabilizovat imunitní reakci organismu na hranici, kdy bude schopna fungovat za pomoci co nejméně toxických metod pro zbytek organismu. Odborníci se shodují, že cesta existuje – už z důvodu neuvěřitelných regeneračních schopností a odhodlání šikovné pacientky i stavu, který napovídá, že je jen třeba přijít na to, jak udržet počty bílých krvinek pod kontrolou, protože zhoršení přichází pouze v okamžiku, kdy naroste jejich počet.
Držte nám prosím palce a pokud můžete, přispějte nějakou korunu, ať může ta chlupatice zase skákat přes kaluže.
Komu pomůžeme?
V hlavní roli FŮRIE.
Šestiletá fena německého ovčáka. V půl roce jsem si ji koupil z chovatelské stanice se jménem Dejzi. Představoval jsem si, že si pořídím parťáka do života a snad i vstupenku do kynologického světa výcviku. Taková byla představa, ale realita jí po prvních pár dnech soužití dala jméno Fůrie – a to jí už zůstalo. Bláznivé torpédo, demoliční četa, chlupatá koule plná energie, ale v první řadě láskyplné stvoření, které za vás bude bojovat do posledního dechu. To se ukázalo i nyní, když nám do života vstoupilo SLE.
Dlouhé měsíce jsem netušil, co tu moji holku trápí. Viděl jsem na ní, jak je unavená, jak kvůli otokům tlapek nemůže vstát, ale přesto na mě koukala s tou svou jiskrou v oku – jako by mě i přes všechno, co se jí dělo, podporovala a utěšovala.
Je to bojovnice, tak silná, tak odhodlaná, a proto to prostě nesmím vzdát.
Nepomáhejte mně, i když vás o to prosím – pomozte jí, protože ona si to vybojuje a nezklame vás!
Tím vlastně pomůžete i mně, bláznovi, pro kterého se celým světem stala tahle vlkošedá fenka. Tomu, kdo chce udělat vše pro to, aby dostala šanci na život, který si zaslouží – a pokud vše selže, tak alespoň šanci důstojně odejít.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Léčba SLE u psů není nemožná. Fůrie už nikdy nebude zdravá, ale díky správně zvolené léčbě, kombinaci léků a vhodných doplňků ji mohou čekat měsíce nebo i roky relativně normálního života.
Dosavadní léčba (4–5 měsíců) vyšla na cca 150 000 korun – jen za návštěvy veteriny, léky, jejich aplikaci, vyšetření pro diagnostiku, ale také za sledování následků medikace: nespočetné krevní testy, testy mozkomíšního moku, několikrát sono, RTG, nespočet injekčních aplikací léčiv, kapačky, léky proti průjmu, zvracení, bolestem, otokům, kortikoidy, imunosupresiva, chemoterapie a zároveň také doplňky stravy na podporu jater, ledvin, srdce.

Momentálně bylo vyzkoušeno několik variant léčby, bohužel zatím žádná nebyla zcela vyhovující, aby došlo ke stabilizaci stavu a Furinka mohla dlouhodobě fungovat. Nicméně ani ona, ani já se nevzdáváme a s odborníky v zádech věříme, že se najde ten správný poměr léků a typ léčby, který zabere. Bohužel moje finance jsou omezené, a proto prosím vás, abyste nám přispěli a koupili nám trochu času.
Sbírka je vyčíslena na odhad ročních nákladů na léčbu Fůrie – vybrané peníze poslouží výhradně na:
- úhradu výdajů za veterinární péči (návštěvy veteriny, aplikace léčiv, kontrolní vyšetření krve, sono a další) a léčebné metody (v úvahu je brána i léčba kmenovými buňkami),
- léky (imunosupresiva, kortikoidy, chemoterapie) a případně další léky na tlumení příznaků (bolest, horečka, zvracení, průjem atd.),
- podpůrnou medikaci a případně speciální veterinární krmivo (pro regeneraci jater, ledvin, kloubů),
- fyzioterapii po stabilizaci stavu (masáže, hydroterapii),
- hygienické podložky a další spotřební materiál (injekce, gázy, dezinfekce atd.).
Pokud by se vybrala menší částka, budou peníze použity na pokrytí nákladů v rámci uvedeného rozpisu (odhad léčby na měsíc je 37 500 Kč).
Pokud by se vybrala vyšší částka, budou z ní hrazeny výdaje na léčbu Fůrie i nadále (i po uplynutí jednoho roku).
Peníze, které by se nestihly uplatnit na léčbu Fůrie (v případě její smrti nebo eutanazie), budou použity na podporu již existující sbírky na Doniu – Pomáhej s úsměvem Jezevčíkům v nouzi (na pomoc organizaci Jezevčíci v nouzi z.s.).


Líbí se vám tato sbírka? Podpořte ji Dobrovýzvou
Složte se společně s přáteli v rámci narozeninové oslavy, ve firmě, nebo na sportovní akci.
Jak to funguje?Přidat DobrovýzvuVzkazy
Alena Š.
Marek K.
Lenka R.
Alena B. A Cody
Zuzana .
Dana C.
Renata .
Šárka .
Robert K.
Marta S.
Tato dobročinná sbírka spadá pod veřejnou sbírku založenou pořadatelem a je pořádaná ve prospěch příjemce.
Další příběhy

Pomozme Alče vybojovat čas na život

Pomoc pro Jiříčka

Pomozme klukům, o které se rodiče nemůžou po těžké autonehodě starat

Nová léčba - naděje pro naši rodinu

Pomoc pro Natálku po velkém rodinném neštěstí

S vaším srdcem dokážeme zázraky: Pomozme Jirouškovým po ničivém požáru domova

Pomoc pro Honzu a jeho rodinu – zvládnout těžkou životní situaci s nádory
