Představení projektu

Jsem Lucie Redlová, písničkářka a muzikantka z Valašského Meziříčí. Shodou okolností to bude v dubnu 20 let od prvního koncertu kapely Docuku, ve které jsem strávila prvních 8,5 let mé kariéry a v níž jsme se věnovali přesně tomu, k čemu jsem se nakonec přes své první folkové (První, poslední, 2009) a druhé bigbítovější album (Křižovatka, 2012) propracovala: lidové a tzv. ohlasové tvorbě. 

Od  podzimu 2019, kdy náhle umřela má kamarádka a hudební souputnice Jitka Šuranská a kdy pro ni ze mě vypadla písnička „Kamarádko moje“ včetně textu (Ze mě! Do té doby zaryté „netextařky“ a zhudebňovačky textů cizích!), bylo stále jasnější, že toto je staronový směr, kterým se nyní vydávám (staronový, protože průběžně se mě ty lidovky držely pořád; např. na Křižovatce zpívám slovenskou písničku „Keby ja vedela“ a obecně jich mám v repertoáru docela dost).

A když jsem vloni v létě slyšela na Folkových prázdninách hrát Hrubou hudbu s Jurou Hradilem (výborným klávesistou a členem kapel Tata Bojs, Lesní zvěř, dříve Kafka band a mnoho dalších), okamžitě jsem měla jasno v tom, kdo by mé nové album s úderným názvem LIDOVÁ REDLOVÁ měl produkovat! S Jurou jsme ještě před Vánoci společně složili a natočili singl „Vodo moja“ pro tu naši (otrávenou) Bečvu (ale potažmo pro všechny řeky a vody světa). Písnička zaznamenala docela velký úspěch, šířila se doslova jako voda a v současnosti se již několik týdnů drží v hitparádě Česká dvanáctka na ČR Dvojka.