Historie hejnického křišťálového lustru je úzce spjata se jménem jednoho z nejvýznamnějších sklářů 19. století – Josefa Riedela, přezdívaného „sklářský král Jizerských hor“. Dne 24. března 1853 zaznamenaly hejničtí františkáni do farní kroniky mimořádnou událost: rodák z Hejnic, tehdy sklářský mistr v Antonínově a majitel sklárny na Jizerce, daroval klášternímu kostelu monumentální křišťálový lustr.
Lustr byl vyroben firmou Josef Helzel & Co. v Kamenickém Šenově a již v době svého vzniku patřil k nejhonosnějším svítidlům v regionu. Dosahoval výšky osmi loktů (5 m) a šířky pěti loktů (3 m), měl 54 bronzových, postříbřených ramen a jeho výrobní hodnota činila přibližně 2 000 zlatých – přičemž samotná kovolijecká práce stála úctyhodných 650 zlatých. Lustr byl v kostele sestaven během Svatého týdne a poprvé rozzářen 26. března 1853 při slavnosti Zmrtvýchvstání Páně . Josef Riedel se navíc zavázal, že se po celý svůj život postará i o jeho údržbu a čištění.
Po více než půlstoletí provozu se lustr dočkal první velké obnovy. V roce 1909 financoval jeho demontáž, nové sestavení a důkladné vyčištění Wilhelm Riedel, syn původního dárce. Dobový tisk popisuje, jak se po několika dnech práce montérů a odborníků znovu rozzářily precizně broušené křišťálové hranoly v plné kráse.
Další zásadní etapa nastala v březnu a dubnu roku 1923, kdy byl lustr v rámci modernizace kostela elektrifikován. Rodina Riedelů z Dolního Polubného nechala svítidlo bezplatně rozebrat, odvézt do svých závodů, kompletně vyčistit, znovu naketlovat, doplnit chybějící díly a technicky upravit pro elektrické osvětlení. Náročná operace zahrnovala tisíce pracovních hodin, manipulaci s lustrem o hmotnosti 450 kg a vytvoření tří světelných okruhů s celkem 68 světelnými zdroji. Rodina Riedelů se tímto počinem zařadila mezi největší dobrodince hejnického poutního kostela.
Po té byly na křišťálovém skvostu až do první poloviny 90. let 20. století měněny jen žárovky. Teprve tehdy bylo svítidlo po restaurování interiérů kostela napojeno na nové rozvody elektřiny a dobrovolníky z oblasti Desné v Jizerských horách částečně odstrojeno a omyto. Křišťálový kolos si dodnes zachoval vysoký podíl původních prvků a zůstává výjimečným svědectvím umění severočeských sklářů. Realizovaná generální obnova tak navazuje na více než 170 let dlouhou historii péče, štědrosti a úcty k tomuto jedinečnému křišťálovému dílu, které je nedílnou součástí duchovního i kulturního dědictví Hejnic a celého Česka.
