Náš čtyřletý Kryštof (kamarádi mu říkají Kikošek) má diagnostikovanou Duchennovu svalovou dystrofii. Nemoc, která zdravému dítěti doslova krade svalovou hmotu.
Naděje, která byla nejblíže, takřka na dosah ruky, se „díky“ ověřovací studii rozplynula v mlze. V červnu v USA schválená genová terapie totiž nepřináší benefity, které jsme si všichni malovali.
Sbírku jsme proto na konci minulého roku překřtili na „dlouhodobou“, až tři roky může být v tomto „stand-by“ módu. Nezbývá než doufat, že se do té doby naše naděje zhmotní. Chcete-li nyní přispět na dobrou věc, Donio je plné příběhů, které potřebují peníze ihned. Všechny aktuální potřeby dokážeme ufinancovat a i vlastními silami zrealizovat. Může se to změnit, budeme proto vděční, pokud nám do budoucna zachováte přízeň.
Věda postupuje mílovými kroky a podobně jako u jiných vážných nemocí, i zde je velká naděje na úspěšnější genovou terapii nebo jiné účinné léky.
Otázkou v obou případech bude, kdy to přijde, jestli bude pro Kikoška léčba vhodná, jak se k úhradě postaví zdravotní pojišťovna a kolik času na jednání budeme mít.
Naším aktuálním cílem je proto udržet Kikoška co nejdéle v co nejlepší kondici – aby budoucí léčba zachovala nebo alespoň prodloužila jeho co nejlepší zdravotní stav.
