Pomohli jste Michalovi a jeho rodině

Jmenuji se Vendula (28 let), jsem manželkou Michala (30 let) a máme spolu pětiletého syna Tadeáška. Jsme mladá rodina, které se během pár minut obrátil život vzhůru nohama.

Michal nikdy neměl žádné zdravotní problémy. V neděli 15. června 2025 jsme měli normální víkendový den. Dopoledne jsme se vydali s manželem i synem na výlet do dinoparku, poté jsme společně postavili na zahradě bazén a začali ho napouštět. Pak se Michalovi udělalo nevolno, začal ho pálit žaludek. Po chvíli se mu udělalo lépe, a rozhodl se, že si půjde vykoupat do vany. Říkal, že už mu je dobře, že si napustí plnou vanu a poté dokončíme zbytek práce na zahradě. Ale během pár minut se vše změnilo, manžel na mě začal křičet, ať rychle přijdu, že se mu dělá špatně. Když jsem k němu doběhla, začal kolabovat. Snažila jsem se ho probudit, vypustit vanu a dostat ho ven, aby se neutopil. Nešlo to. Okamžitě jsem volala záchranku a sama jsem ho resuscitovala přibližně 6 minut, než přijeli záchranáři. Strach, který jsem v tu dobu zažívala, se nedá absolutně popsat. Manžel přestával dýchat a jeho srdce se zastavilo. V ten moment se nám zhroutil celý život.

Sanitka ho odvážela zhruba po 25 minutách – jeho srdce stále nešlo nahodit. Až po několika hodinách jsem dostala informaci z nemocnice, že manžel žije, ale pracuje za něj umělé srdce – mimotělní oběh. Měl zcela ucpanou hlavní tepnu k srdci. Lékaři mě připravili na to nejhorší – že pokud přežije, je velmi pravděpodobné poškození mozku kvůli dlouhému nedostatku kyslíku.

Celou tuto děsivou událost viděl náš pětiletý syn Tadeášek, který v tu chvíli byl s námi doma a viděl svého tatínka v bezvědomí.

Michal je stále v nemocnici už více než měsíc. Srdce obnovilo svou funkci, ale přidaly se další komplikace, jako selhání ledvin, trombóza v noze a dále kompartmen syndrom, což vedlo k otevření celé nohy a provedení takzvané fasciotomie. Bylo riziko amputace. Naštěstí k tomu nedošlo, ale už více než tři týdny je noha stále otevřená a odebírají se odumřelé části – nekrózy. Zatím není jisté, jak zvládne s nohou pohybovat a zda se na ní bude schopný postavit naplno bez jakékoliv podpory. Má zavedenou tracheostomii a výživu sondou do střeva. Nyní začali lékaři ubírat léky na tlumení a zjišťovat, jaké poškození mozku nastalo. Michal začal reagovat, poznávat nás, ale je ještě zmatený nebo si nevzpomene na spoustu věcí. Cesta bude ještě velmi dlouhá, a zatím nevíme, v jakém rozsahu se vrátí do běžného života.

Michal byl živitelem rodiny. Ze dne na den jsme přišli o veškerý příjem. Já sama mám zdravotní potíže – více než 2 roky jsem strávila na pracovní neschopnosti, jsem po rozsáhlé operaci a další mě čekají. Bohužel nyní je nebudu moci podstoupit, z důvodu péče o manžela i syna. Před pár dny mi byl přiznán invalidní důchod I. stupně, ale zatím jsem neobdržela žádnou finanční částku. Momentálně nejsem schopná nastoupit do práce po psychické ani fyzické stránce.

Tato sbírka nám má pomoci překonat nejtěžší období – pokrýt základní životní náklady, cestu za manželem, platby za bydlení a jídlo apod. Věřím, že se Michal vrátí domů – ke mně a k Tadeáškovi, ale bohužel zatím nevíme, jak bude soběstačný a do jaké míry se zvládne vrátit do běžného života, a především také v jakém časovém horizontu. Proto bohužel zatím tuto situaci nezvládneme sami, a proto prosíme o pomoc.

Z celého srdce děkuji každému, kdo nám pomůže – ať už příspěvkem, nebo sdílením.

S pokorou a vděčností,
Vendula s Tadeáškem

Jsme mladá rodina ze Starého Plzence – já, Vendula (28 let), můj manžel Michal (30 let) a náš pětiletý syn Tadeášek. Ještě nedávno jsme žili obyčejný život. Michal byl milující, pracovitý, zdravý a veselý muž. Staral se o nás a každý den nám dával najevo svou obrovskou lásku.

Michal má se svým synem nádherný vztah a je to úžasný táta. Rádi spolu hrají fotbal, protože jsme s Michalem obrovští fanoušci fotbalu, a i našeho syna to nesmírně nadchlo. Každý volný čas, který jsme měli pro sebe, jsme věnovali především fotbalu – ať už výletem na zápasy, nebo domácím kopáním se synem na zahradě.

Na den, kdy se tohle neštěstí Michalovi stalo, nikdy já ani syn určitě nezapomeneme. Malej je ohromnej bojovník, ale samozřejmě pohled na tatínka v bezvědomí a strach o něj v něm zanechaly následky. Od dne, kdy se to manželovi stalo, bylo pro mě ohromně těžké vůbec vstoupit do koupelny a jen pohledem se kouknout na vanu, natož tam sebe nebo syna vykoupat. Do vany nedokážu vlézt asi až do konce života, a budu dávat přednost sprchování. Jsem hrdá na to, že jsem svému manželovi pomohla zachránit život, a i přes obrovský strach jsem dokázala zachovat „chladnou“ hlavu a začala resuscitovat. Bylo strašné slyšet po příjezdu sanitky, jak mu dávají výboje, a srdce stále nechce naskočit. Sanitka Michala odvezla ve stavu, kdy srdce stále nenaskočilo. Jeho srdce nešlo nahodit více než 60 minut. Nakonec se to lékařům podařilo, zjistili ale, že měl zcela ucpanou hlavní tepnu k srdci. Do dnešního dne nikdo neví příčinu, jak se u takto mladého, zdravého chlapa mohl objevit takto silný infarkt. To, že přežil, je obrovský zázrak. Lékaři mi říkali, že takto dlouhou resuscitaci většinou lidé nepřežívají, a pokud přežijí, je více než pravděpodobné, že nastane trvalé a rozsáhlé poškození mozku. Michal měl podporu srdce 3 dny, a poté začalo srdce samo naplno fungovat. Říkala jsem si, že přeci není možné, aby to byla pravda. Aby opravdu byl mozek rozsáhle poškozen. Srdce to přeci zvládlo, protože v něm má obrovskou lásku ke mně a synovi, a že musí zvládnout i ten mozek.

Nastaly další komplikace, jako selhání ledvin, a tak se nepřetržitě prováděla dialýza. Až zhruba po 3 týdnech začaly i ledviny správně fungovat. Další komplikací bylo a stále je kompartmen syndrom v noze, kterou už má více než 3 týdny otevřenou. Provádí se pravidelné převazy na sále a odstraňují se nekrozy – odumřelé tkáně. Nejdříve hrozila úplná amputace, k té ale naštěstí nedošlo. Noha je stále velký otazník – kdy se bude moci zašít a nebude potřeba její ošetřování. A také do jaké míry ji bude moci Michal ovládat a zda zvládne sám chodit bez podpory. Nyní je Michal po dlouhých 28 dnech probuzený, začíná reagovat a komunikovat. A i přesto, že lékaři říkali nejhorší scénáře – že mozek může být rozsáhle a trvale poškozen – stalo se zázrak číslo dvě. Michal poznává lidi, komunikuje, spolupracuje, ale chvilkami je zmatený, nebo si nemůže vzpomenout na jména a různé věci. Zatím to vypadá na dobrou cestu, především že by mozek neměl být rozsáhle poškozen. Celý stav chce především mnoho času, jak říkají i lékaři, a také rehabilitace.

My oba s Michalem celé roky podporujeme různé sbírky na různých platformách a snažíme se společně dělat dobré skutky a pomáhat ostatním. Nyní jsme se bohužel ocitli v situaci, kdy bychom potřebovali pomoc.

Tato sbírka nám pomůže přežít – pokrýt náklady na bydlení, výdaje spojené se synem, jídlo, drogerii, léky pro mě, fyzioterapie, cestování za manželem, další běžné rodinné náklady a také případnou následnou péči a rehabilitaci.

Náklady spojené s bydlením – nájem za dům, ve kterém žijeme už 5 let, a s tím spojené výdaje.

Základní potřeby – jídlo, drogerie, hygienické potřeby, doplatky na léky (zejména pro mě) a fyzioterapie, bez kterých bych momentálně své zdravotní potíže nezvládla.

Doprava a pohonné hmoty – povinné ručení, nečekané opravy auta, výdaje na časté cesty: za manželem do nemocnice, se synem do školky, ke mně k lékařům, na nákupy a vyřizování nutných záležitostí.

Péče o syna (5 let) – školkovné a stravné, oblečení, obuv a další potřeby, které s dítětem přirozeně přicházejí.

Telekomunikace – měsíční paušály na telefon a internet, které jsou nezbytné pro kontakt s nemocnicí, úřady a rodinou.

Až se Michalův zdravotní stav zlepší a bude propuštěn do domácí péče (zatím nevíme, jak dlouhá tato doba bude), tak bude trvat velmi dlouho, než se bude moci – a zda vůbec – vrátit zpět do práce a opět finančně zabezpečit rodinu. Bude potřebovat pomoc celé rodiny a já sama celou péči nezvládnu. Budeme muset zajistit pravidelné fyzioterapie, rehabilitace a další léčení. Mě samotnou čekají dvě další operace, které teď musím bohužel odložit, abych byla nablízku manželovi i synovi.

Vaše podpora pro nás v této těžké době znamená nejen finanční pomoc, ale i psychickou oporu. Děkujeme všem, kdo se rozhodnou jakkoli přispět nebo sdílet náš příběh dál.