Vybírám 210 000,- Kč, abych mohl rozšířit poptávkovou MHD LetyGo o další auto! Poptávková MHD LetyGo aktuálně jezdí po Letech, Řevnicích, Hlásné Třebáni, Dobřichovicích, Mořince, Karlíku, Všenorech a Černošicích.
Ne vždy člověk může jít pěšky. Naštěstí máme autobus. Autobus, který nenavazuje na vlaky. Když už jede, tak je zpožděný z železničního přejezdu či na příjezdu z Prahy. A samotná trasa také trvá dlouho. Lidé proto přesedají do aut – kdo nemá auto, jako kdyby byl na vesnici bez nohou. A auta se nám pak hromadí na nádražích, přejezdech, hlavních silnicích… Místo klidných vesnic magistrála.
Dva roky zpátky jsem se doslechl, že existuje software, který umí to, co jsem si jako dospívající kluk vysnil. Tedy – že autobus bude jezdit tak, jak si lidé přejí, a on je po cestě posbírá a vyloží tak, jak kdo potřebuje. Podařilo se mi věc dát do provozu v půlce května 2025 i v našem regionu a postupně získat podporu všech měst a obcí (listopad/prosinec 2025) – za což jsem velmi vděčný.
Je to půl roku mého života, kdy jezdím 5 dní v týdnu, 13 hodin denně, abych ukázal, že to jde i jinak – první měsíc dokonce zdarma i pro cestující, a většinu času v nedotovaném režimu. Byl to režim, ve kterém se dá přežít, ale nevytváří žádné rezervy pro růst/pro mimořádné situace.
Moje nynější auto bylo od počátku zamýšleno jako dočasné, je technologicky již zastaralé – pro tuto službu je vhodné 9místné auto, s dojezdem alespoň 300 km každý den – včetně zimy. Letygo si za půl roku získalo obrovské popularity, převážíme okolo 60–65 lidí denně, všech věkových kategorií.
Počet dokončených jízd (zeleně) a počet převezených lidí (modře) od spuštění.
Mým snem je, že náš region bude regionem, kde je vše potřebné blízko, kde lidé žijí jeden pro druhého, znají se – a především žijí zde, v našem regionu, i přes to, že třeba pracují v Praze. Pracovním nabídkám z Prahy konkurovat zatím nedokážeme, ale dokážeme ovlivnit to, kde lidé tráví volný čas, kam jezdí nakupovat nebo kam chodí děti na kroužky. Rád bych, aby to mohlo být zde, u nás v údolí. Aby pro sousedy nebyla překážka dojet z jedné vesnice do druhé a abychom věděli, že vše dobré máme dostupné doma. A nemusíme pro rohlíky do Prahy.
Mapa doposud odježděných tras.
Moje vize je, že senioři nebudou muset nahánět své zaneprázdněné děti o pracovní době, ale senioři budou mít sami svobodu zavolat si, že potřebují odvoz k lékaři, anebo kamkoliv jinam. Budou samostatní a nebudou se muset ohlížet na nikoho dalšího. Zároveň se budou cítit bezpečně, pokud mají obavy ze svých řidičských schopností.
Moje vize je údolí, které bude bezpečné pro chodce. Nejen hustotou dopravy, ale i dobrým ovzduším – což jde ruku v ruce. A jsou to právě dieselové autobusy, které jsou jedním z největších znečišťovatelů ovzduší v městských aglomeracích. Jenže dnes se už i autobusová doprava dá dělat lokálně bez emisí – a i elektřina se dá získávat ekologickou výrobou, třeba aspoň z větší části.
Argumentů pro EV minibusy namísto klasických autobusů je ostatně více. Mají i minimum emisí prachu z brzd, velmi nízké emise hluku a během stání zní, jako kdyby měly vypnutý motor. Mnohem lépe se vejdou do měst i obcí a vytočí se i ve velmi nepříjemných zatáčkách. Neničí svou vahou tolik silnice – autobus má kolem 8–15 tun, zatímco minibus kolem 2–3 tun. EV autobusy mají dojezd maximálně okolo 180 km, zatímco EV minibusy 340 km. Rozdílná je také cena – 12 milionů u velkého autobusu vs. milion u malého. Jediné, co zůstává stejné, jsou náklady na pracovní poměr.
Každopádně, samotné autobusy nejsou problém. Problém je jejich obsazenost. Pokud tedy pravidelně jezdí v určité časy 1–2–3–4 lidé v celém autobusu, je to ten nejdražší taxík, který se dá objednat. Pro srovnání – náklady na provoz jednoho minibusu Letygo jsou 5× menší oproti autobusu – a to včetně zaplaceného řidiče.
Denní přeprava autobusem přitom není pětinásobná. Zatímco se pohybujeme okolo 60 osob přepravených osob jedním autem, u autobusů se pohybujeme okolo 100 osob u těch nejméně vytížených linek – přičemž 80% přepravených osob tvoří ranní špička a odpolední špička školáků ze ZŠ. U školních autobusů je samozřejmě správně, že jezdí, ale mimošpičkové spoje jsou nevytížené. Přitom lidé ale v dopoledních časech s poptávkovou dopravou jezdí o sto šest – právě kvůli až dvouhodinovým intervalům klasických autobusů.
Věřím, že jednoho dne tu budeme mít ve špičkách autobusy, které budou mít smysl, a poptávková MHD je bude doplňovat – např. v místech, kde se nedaří koordinovat odjezd s koncem výuky (typicky Všenory). A věřím, že mimo špičky se naopak z poptávkové MHD stane hlavní způsob přepravy a údolím budou křižovat 3 minibusy, které pojmou veškerou poptávku. Nyní máme v provozu jedno auto, které je plně vytížené, a bohužel zejména odpoledne nedokáže uspokojit poptávku lidí. V některé časy si bez předobjednávky neškrtnete. Aby se to mohlo změnit, potřebuji ukázat, že o dvě auta by v údolí byl zájem, že jsme schopní je využít a dávají smysl.
Také to znamená, že v případě dostatečných kapacit můžeme rozšířit fungování služby i do jiných blízkých oblastí. Aktuálně jednáme s Mníšeckem (MAS Hřebeny), kde je o poptávkovou přepravu velký zájem, a zároveň víme, že potřeba vzniká i v dalších okolních oblastech – například ve Svinařích nebo na Mořině. Lidé se nám ozývají, protože řeší podobné problémy jako v našem údolí: chybějící návaznost na vlaky, dlouhé intervaly a málo možností dopravy bez auta. Rozšíření služby ale bude možné jen tehdy, pokud nyní navýšíme kapacitu…
Velkou výhodou poptávkové dopravy je i to, že se umí přizpůsobit mimořádným situacím – třeba festivalům nebo velkým akcím v regionu. Když se sejde vysoká poptávka, můžeme ji rychle posílit tam, kde je potřeba (např. během Vinařských slavností či Třebassu).
