Pomohli jste Honzíkovi překonat trnitou kvůli zákeřné nemoci

Osmiletému Honzíkovi nedávali příliš nadějí. My mu věříme.

Dnes osmiletý Honzík před třemi lety úspěšně porazil leukémii. Osud tomu bohužel chtěl, že v září 2022 namísto toho, aby nastoupil do druhé třídy ve své milované škole, byl za dramatických okolností převezen na ARO v Motole. Nemoc se naprosto nečekaně vrátila, a s obrovskou razancí. Nádor natolik vyplnil chlapcův hrudník, že jedné noci stísnil srdce i plíce a oba orgány přestaly pracovat. Resuscitace nebyla snadná a nikdo si netroufal odhadovat, jak dlouho byl chlapec bez kyslíku. Leukémie postihla Honzíka napodruhé, a navíc má těžce zasažený mozek.

Prognóza na začátku září 2022 byla tato: Typ leukémie, který Honzíka napadl, obvykle na léčbu podruhé příliš nereaguje. Postižení mozku je rozsáhlé. Honzíkův stav je neurologem označen za „vigilní kóma“ – Honzík leží , nehýbe se, má zavřené oči, nemluví. Životní funkce jsou zachovány. Lékaři Hance sdělili, že kdyby to bylo jedno, nebo druhé, tak ještě snad…ale oboje současně…těžko…ale naději jí prý brát nebudou…

Jak to bylo dál?

Honzík má o dva roky staršího brášku. Zatímco maminka tráví už pátý měsíc s Honzíkem převážně v nemocnici, jeho bratr žije s babičkou a dědečkem, kteří jsou již v důchodu a starají se společně i o sedmadevadesátiletého pradědečka, jehož zdravotní stav vyžaduje rovněž celodenní péči. Tatínek kluků s nimi nebydlí, má novou rodinu v jiném městě.

Honzíkova láska k životu, spojená s péčí lékařů a zejména s maminčinou neskutečnou péčí – ve dne, v noci – napomohla k postupnému zlepšení zdravotního stavu. Hanka s Honzíkem neustále cvičí, poskytuje mu bazální stimulaci, krmí ho, masíruje, hladí, objímá ho, podává léky, polohuje ho, zajišťuje veškerou hygienu, čte mu, povídá si s ním… a jak ona sama říká, stala se „živoucí modlitbou“. Odhodlala se také poprosit kamarádky a maminky kolem sebe o pomoc, a tak jsme se spojily. Každá děláme, co umíme. Podporujeme maminku, navštěvujeme Honzíka, modlíme se, vysíláme pozitivní myšlenky, a rovněž pomáháme hledat finanční podporu.

Vzhledem k tomu, že v domácnosti jsou dvě děti a matka samoživitelka, která teď nemůže pracovat, a příspěvek na péči dosud nebyl vyřízen, nedovoluje finanční situace žádný větší výdaj.

A teď to příjemné překvapení

Prosinec 2022: Po vyšetření nejmodernější zobrazovací metodou se ukazuje, že v Honzíkově těle po sérii chemoterapií nezbývá žádné ložisko rakovinných buněk. Honzík dokáže vleže aktivně cvičit hrubou motoriku, částečně přijímá kašovitou stravu, je schopen delší dobu udržet pozornost, dokáže na požádání zopakovat spoustu slov, mnoho zvuků, začíná formulovat i trojslabičná slova, umí projevit svou vůli pomocí „hmmm a neee“. Často se směje na celé kolo.

Hanka sama sepsala Honzíkův příběh – uloženo v prvních dvou aktualitách – a tak se dozvíte vše z osobního pohledu maminky. Čeká je ještě hodně práce, ta nejdůležitější je transplantace kostní dřeně, přičemž nejvhodnějším dárcem se ukázal být bráška. Prosíme, pomozte těmto bytostem, které skutečně nadchly i lékaře, a pojďte je podpořit v náročné životní situaci. My všichni jsme jejich podpůrný tým.

Rády bychom pomohly naší kamarádce Hance, která nejen, že vypadá jako anděl, ale také tak mluví, smýšlí a chová se tak.  A rovněž tím pomohly jejímu mladšímu synkovi Honzíkovi, chlapečkovi s nesmírnou láskou k životu, který tak statečně vše zvládá.

Kromě toho, že Hanka zažívá již podruhé emocionálně, psychicky a fyzicky nesmírně náročné období, jsou s péčí o Honzíka spojené zvýšené finanční výdaje, což pro samoživitelku, která ze dne na den musela opustit zaměstnání, není jednoduchá situace.

A rády bychom tím pomohly i staršímu bráškovi, který bude dárcem kostní dřeně a samozřejmě mu krom brášky moc chybí maminka, která tráví již pátý měsíc většinu času na dětském onkologickém oddělení v Motole. Je to skvělý kluk, který ponejvíce teď žije s dědou, babičkou a pradědečkem.

Obracíme se na Vás s velkou prosbou, zda byste mohli Hance a jejím dětem přispět jakoukoliv částkou. Ač se velmi zdráhala takto žádat o podporu, přesvědčily jsme ji, že kdy jindy než nyní je čas říci si o pomoc.

Honzík potřebuje mnoho hodin denně rehabilitovat, procvičovat pohyb i řeč. Velkou část péče je maminka schopná pokrýt sama, ale s tím, jak Honzík sílí a je potřeba trénovat vyšší polohy (sed, stoj), se stává jeho pohybový režim fyzicky náročný i pro maminku. Je vyčerpaná. Proto je potřeba sehnat fyzioterapeuta pro domácí péči, což je skutečně nákladná záležitost, má-li to být péče každodenní. V průběhu léčby dále vyvstává potřeba pořízení různých pomůcek usnadňujících život dětem s hendikepem. Jednak rehabilitačních pomůcek pro fyzioterapii, jednak pro usnadnění běžných denních úkonů, hygienu. S rozvojem Honzíkových dovedností vyvstává také potřeba pomůcek, které sice hradí pojišťovna, ale než se věc vyřídí, trvá to několik měsíců. Například polohovací židle, na které by se mohl Honzík pohodlně najíst (zatím ho maminka krmí v posteli, kde ale nelze udržet polohu vhodnou pro dítě, které se učí polykat). Hanka zvažuje, že ji pořídí na vlastní náklady, stejně jako už to udělala s polohovací postelí, kterou potřebovala opravdu akutně, a nemohla čekat měsíce na schválení pojišťovnou.. Nejdůležitější však bude vyřešit bytovou otázku – Hanka vlastní bydlení nemá, zatím obývá část domku svých rodičů, který je z poloviny minulého století, v původním stavu, a není bezbariérový. Honzíka není kde omýt, protože dispozice koupelny to nedovoluje (zatím maminka omývá Honzíka žínkami v posteli na nepromokavé podložce). Za každou pomoc Vám ze srdce děkujeme!