Zachraňme tatínka s těžkou demencí a jeho pečujícího syna

Bojuji ze vsech sil se systemem, ktery zcela opomiji pacienty s tezkou demenci jejichz transport do nemocnice k beznemu vysetreni by byl obtizny a prilis stresujici i jejich pecovatele a musim konstatovat, ze jsme na konci sil. Naprosta absence mobilnich specializovanych lekaru (krome praktika k Vam neprijede nikdo, tyto sluzby jsou pritom bezne v „zapadnich“ zemich jako Nemecko, Francie atp.),  ani mnohom leku vam tim padem nema kdo predepsat, minimalni financni podpora ze strany statu za kterou se neda dustojna pece ustat, nedostatek kvalitnich pecovatelu na vypomoc a jejich nedostupnost, nedostatek specialnich pomucek a jejich ceny Vas dozene. 

Enormni existencni tisen, nedostatek financi, stres, fyzicky a mentalni zaprah, nemoznost regulerne pracovat i spankova deprivace se neda zvladat dlouhodobe. Prakticky se pece o pacienta s tezkou demenci v nejtezsim stupni zavislosti diky temto faktorum neda naprosto ustat, je to vazne neco strasneho – nefunkcni system zazene rodinu do kouta, kdy uz nezbyva nic jineho, nez aby totalne vycerpani po vsech strankach sve rodice umistnili na LDNku nebo podobne zarizeni – coz je pro dotycneho konec.

Pritom by stacilo relativne „tak malo“. I presto, ze jsem na dně, tak to nevzdam. Budu bojovat az do konce. Situace zasla dokonce tak daleko, ze jsem musel vyvinout vlastni lekove formy, abych tatovi zachranil zivot, snad pomohou i ostatnim, to je asi jediny klad cele situace.

Spasit uz nas muze jen tato sbirka, protoze na delsi peci uz zkratka nemame penize, i se sectenim tatova duchodu a prispevku na peci kazdy mesic doplacime nekolik desitek tisic korun, boj s nefunkcnim systemem je tak vycerpavajici, ze to jednou vzdate a dale je to neunosne, vsechny uspory jiz jsme vycerpali. Moc diky vsem darcum, jen diky Vam se nam dari zatim prezit.  

Vážení dárci, tady je pečovatel a syn David. Bohužel nezdařilo se nám vybrat prostředky prakticky na nic z toho, co táta potřebuje, to přímo zapříčinilo výrazné a kritické zhoršení stavu. Táta nyní spadá do 4, nejvyššího stupně závislosti, a potřebuje péči 24 hodin denně. Dalo se tomu, jsme přesvědčeni, zabránit, ale bohužel, i přes nasazení veškerých sil se zdařil vybrat jen zlomek potřebné částky, což zapříčinilo přes zimu abnormální zhoršení táty stavu, jak jsem bohužel předvídal.  

Bohužel nyní je stav takový, že musíme k tomu všemu, co nutně potřebujeme k péči, zrekonstruovat část bytu, aby táta mohl obývat přízemí domu – na to však nejsou prostředky. Je tedy v patře jako ve vězení, uzavřen v malém pokoji, nechodící, na polohovací posteli, nedostaneme ho po schodech dolů, nemůže tedy ani ven ani kamkoli jinam. Ke zlepšení nebo alespoň stabilizaci tohoto neutěšeného stavu nutně potřebujeme zaplatit další pečovatele, ovšem ti zkrátka nejsou. Ti co jsou, si nemůžeme finančně dovolit.

Aktuální situace je taková, že na veškerou hlavní péči a na jakýkoliv pohyb a ůkon s tátou jsme dva – Má 72 letá, nemocná maminka a já – s občasnou pomocí dvou pečovatelů, kteří mohou ale jen cca 1× týdně na pár hodin. Situace se stává neudržitelnou. Obávám se, že brzy oba zkolabujeme – 24 hodinová péče se nedá ve dvou, z nichž jedna je 72 letá nemocná seniorka zvládnout, rozhodně ne bez speciálních pomůcek, dalších pečovatelů a peněz nejen na ně ale i úpravu bytu a další pomůcky.

Situace je tedy čím dál tím horší, řekl bych že kritická. Zatím to vypadá, že dojde k brzkému psychickému a fyzickému vyčerpání, nás obou pečovatelů a následně už je jen jedno řešení -  umístnit tátu do „ústavu“, protože o něj nebude mít kdo pečovat, což bude jeho konec. Spíme jen několik málo hodin denně a možnost pracovat při takovém zápřahu a 3 hodinovém spánku denně, aby měl člověk z čeho žít a co jíst je skoro nemožné. Navíc, pokud člověk podnikal, u svých klientů nenajde a nemůže čekat pochopení – pokud začnou dodávky služeb váznout, jedodušše Vás klienti „odepíší“, důvody je nezajímají. Těžko se na ně nějak zlobit, jsou to zkrátka podnikatelé a empatie a sociální cítění – ty s byznysem u drtivé většiny podnikatelů nejdou dohromady. Pro pečovatele to však znamená ztrátu posledních přijmů, které ještě měl a dostává se do totální ekonomické krize, která prakticky nemá, vyjma sbírek, řešení. 

Pokud máte tip na nějakou nadaci, která by nám finančně pomohla, napište prosím – zatím jsme žádnou nenašli. Stejně, jako lidé příspívají ve sbírkách, až na vyjímky jako jste vy,  výhradně na mladé nemocné lidi, děti a zvířata, v sektoru nadačních fondů je to identické.  Oslovil jsem i influencery a umělce, jestli by nezveřejnili odkaz na sbírku na svých kanálech na sociálních sítích, ale opět neúspěšně. Jako ve zmíněných předešlých případech, jsou ochotnmi pomoci jen pokud se jedná o děti, mladé lidi nebo zvířata. Bohužel, skutečně, v nynější společnosti má nemocný kůň mnohonásobně větší hodnotu než těžce nemocný starý člověk. Situace je skutečně vážná. Děkujeme domácimu hospici Cesta domů, že se nad námi, když viděli jak je aktuální stav devastující a katastrofální, slitovali a pomáhají nám. Táta tak má alespoň základní lékařskou péči internistů a sester Cesty domů, jsou to jediní lékaři kteří jsou ochotni přijet za pacientem domů. Z řad odborných lékařů jiných oborů se nám nepodařilo přimět aby tátu přijel vyšetřit ani jednomu jedinému a zároveň ho k nim nemáme jak dopravit.  Byť je situace doslova zoufalá, nepolevím. O tátu se postarám i kdyby mě to mělo stát vlastní život a měl jsem skončit pod mostem.

Po domluvě s Doniem byla do sbírky přidána možnost přispívat trvalým příkazem pravidelně. Pokud byste náš příběh chteli podpořit více, můžete tedy přispívat i automaticky každý měsíc. Všem moc děkujeme, že jste se rozhodli podpořit příběh těžce nemocného seniora a jeho pečovatele, je to v dnešní době nevídané a doslova hrdinský čin, takových jako vy je mimořádně málo. Věřím, že to s tátou s Vaši pomocí zvládneme. Budu Vás informovat. Ještě jednou děkuji mockrát všem dárcům a ze srdce přeji, aby se Vám taková situace, které nyní čelíme, vyhla obloukem. Přeji všem pevné zdraví. David          

Vážení dárci, informujeme, že zdravotní stav se zhoršil. Především proto, že se nám bohužel nepodařilo vybrat dostatek prostředků ve sbírce, i když jsme vynaložili maximální úsilí. Aktuálně musíme zažádat o přeřazení ze 3. do 4. stupně závislosti na péči – tedy, úplné závislosti. Táta nyní vyžaduje asistenci 24 hodin denně – to již se neda zvládnout bez pomoci specializované pečovatelské služby, která by s tím vypomohla a umožnila pečovatelům alespoň několikahodinový oddych denně. To vychází ale bohužel na cca 1.000 Kč na den – aby se člověk alespoň 6 hodin vyspal. To je na měsíc 28.000 Kč jen za pečovatelskou službu, která vypomůže, které zkrátka nejsou, a nepokryje je ani případné zvýšení příspěvku na péči. A už vůbec to tedy napokryje naprosto nic jiného z toho, co nemocný nezbytně potřebuje.

Situace je tedy kritická. Rádi bychom Vás požádali o sdílení sbírky na sociálních síťích a mezi své známé, protože nyní jde již doslova o každou vybranou korunu. Péče o nemocného ve 4. stupni závislosti s potřebou výpomoci specializované pečovatelské služby a potřebných službách a pomůckách je naprosto neufinancovatelná. Svým darem nejen umožníte nezhroucení pečovatelů, které bez pomoci nevyhnutelně nastane, ale hlavně dožít těžce nemocnému starému člověku svůj život v důstojných podmínkách ve známém domácím prostředí a prodloužit mu smysluplně život, dokud ještě alespoň částečně vnímá své okolí a je přítomna sebeidentita, byť na úrovni 4 letého dítěte. Často si lidé myslí, že pomoc starému člověku s těžkou demencí s mentalitou 4 letého dítěte je již bezpředmětná a zbytečná, ale když si odmyslíme stáří, považoval by někdo za bezpředmětné pomoci 4 letému těžce nemocnému malému dítěti plného obav a strachu, kterému nerozumí, aby dožilo svůj život na tomto světě hezky a co nejlépe? Určite nikoliv. Starý člověk s těžkou demencí není o nic méně člověk než těžce nemocné malé dítě. Všem moc děkujeme za pomoc. 

Dobrý den. Pro jistotu upřesňujeme, aby dárcům bylo vše jasné, že do sbírky byl přidán milník na částku 850.000 Kč. Jelikož je nejisté, zdali se podaří dosáhnout cílové částky sbírky, byl vložen na Doniu tento tzv. milník (oficiální funkce Donia, která umožňuje vložit do sbírky mezikrok k cílové částce nazvaný milník), který pokud by se vybral, by umožnil zajistit alespoň to, co je potřeba nejvíce. Cíle sbírky se nemění. Stále však doufáme, že se zdaří dosáhnout nejen částky milníku 850.000 Kč, ale nakonec i konečné cílové částky sbírky. Ještě jednou moc děkujeme všem současným i budoucím dárcům.

Konkrétní použití vybraných prostředků v textu sbírky již nemohu upravit, Donio to neumožňuje. Dle jejího nevalného výsledku jsem byl nucen zcela přehodnotit, na co bych finance použil. Je jasné, že na auto, abych mohl tátu převážet k lékaři, či někam mimo domov na terapie nebo výlet se mi nic vybrat nezdaří, jakožto vlastně ani na cokoliv jiného. Rád bych vybral prostředky alespoň na jednu jedinou jedinou věc – nákup speciální zdravotní pomůcky v ceně přibližně 35.000 Kč, která by mi umožnila tátu po dlouhé době řádně a důstojně vykoupat – jeho omezená pohyblivost, velmi těžká komunikace a úzkost/panika při Alzheimerově demenci klasické koupání, či sprchování ve vaně prostě neumožňuje. Pokud by se snad vybralo financí více, v což už ale ani nedoufám, použil bych peníze na přestavbu koupelny, abych mohl vytvořit prostorný sprchový kout, ve kterém bych mohl tátu vysprchovat. Větší cíle už ohledně sbírky nemám.

Pokud byste chtěli udělat na Vánoce někomu radost darem, táta by byl strašně rád, kdyby se mohl po dlouhé době zase alespoň trochu komfortně a jako člověk umýt. Pokud se chcete ujistit, že Vaše peníze skutečně půjdou na daný účel, můžete mne kontaktovat a já Vám pošlu přímý odkaz na danou pomůcku, i adresu na kterou ji můžete nechat zaslat. Bude tedy zcela jasné, že Vaše finance nebudou zneužity k jiným účelům.

Je smutné, že v dnešní době musí lidé doslova „žebrat“, aby mohli tak těžce nemocného člověka řádně umýt. Že nejsou tyto velmi drahé pomůcky, či náklady na přestavbu koupelny pro takto těžce nemocné hrazeny ze státních sociálních fondů či pojištění je skutečně smutné, s ohledem na to, za co vše stát vynakládá neúčelově peníze.

Závěrem bych rád moc poděkoval všem dosavadním 11 dobrodincům – dárcům, kteří do sbírky zatím přispěli. Vybraných cca 5.000 Kč, pokud se nezdaří vybrat více, použijeme na náklady na topení, aby táta v zimě nemrzl. Pokud má někdo možnost odkaz na sbírku sdílet, třeba to pomůže. Přeji všem hezké vánoce a hodně štěstí.

Všiml jsem si, že prakticky všechny sbírky zaměřené na staré těžce nemocné osoby a pečovatele vzbuzují naprosto minimální zájem přispěvatelů. Lidé jsou schopni vybrat stovky tisíc korun na nemocného koně nebo psa, 50 milionů na lék pro malé dítě, miliony na mladého člověka s rakovinou, na novou střechu, ale na staré nemocné lidi věnuje finance jen pár jednotlivců. Opravdu smutné. Protože se mi většina z těch prozatím několika málo dárců, co zatím máme ve sbírce, ozvalo, vím kdo to je. Jedná se hlavně o lékaře a další, dnes již bývalé pečovatele – tj. osoby, které mají do situace vhled. Rád bych Vás vyzval, abychom doslova neodepisovali naše staré rodiče zaživa. Nezaslouží si to. Tito lidé si zaslouží úplně stejnou pomoc jako ti ostatní. Jsou to naši rodiče – vychovali nás, postarali se o nás, stvořili nás, nemají na stará kolena menší „cenu“ než kůň, pes nebo malé dítě.