Zvládla jsem rakovinu. Teď hledám cestu zpět k životu.

Vyčerpala jsem všechny možnosti, všechny síly, všechny rezervy. Přesto bych chtěla doufat, že mám ještě šanci znovu žít, žít plnohodnotný život dospělého člověka. Ač jsem stále pacient, pacient psychiatrie, onkologie v remisi, ač se teď chovám jako dítě.

Přišla jsem o nejlepšího přítele, svou největší oporu. Držela mě nad vodou, i když jsem se cítila na dně. Ztráta mé fenky, mé nejbližší, největšího zdroje lásky a radosti, mě hluboce zasáhla. Od října 2024, kdy jsem si vyslechla onkologickou diagnózu, neuběhl ani rok. Již tehdy jsem si uvědomila, že je-li něco horšího než vlastní onko verdikt, je to onko verdikt někoho z nejbližších. 

Teď zažívám svou životní ztrátu, peklo. Zůstali kočičí společníci, mí vrniví léčitelé, mnohem dokonalejší bytosti, než jsem já. Mé kočky jsou teď má jediná radost, má motivace, má rodina. To kvůli nim hledám cestu, jak dál.

Obr.: Kočičí terapie v praxi. Diagnóza: karcinom děložního čípku

Bez dělohy, vaječníků, uzlin. Bez ní

Cítím únavu a bolest. Hlava ani tělo nefungují (nespavost, migrény, potíže s trávením, inkontinence, bolesti svalů a kloubů), pooperační komplikace, rychlá menopauza po odebrání vaječníků  vytváří nefunkční mix. Ovládly mě deprese a úzkosti, postraumatická stresová porucha, schizoafektivní porucha, projevy smíšené poruchy osobnosti vytvářejí chaos, ve kterém se nedokážu orientovat.

Po totální hysterektomii jsem se ocitla jako v jiném těle, s jinou hlavou. Spustil se nezastavitelný kolotoč myšlenek, černých scénářů, obav z budoucnosti. Probudila se dávná traumata. A přece přišlo něco, co všechno ostatní přehlušilo, děsivé ticho, prázdnota, životní ztráta.

Obr.: Má největší opora odešla mezi anděly

O co teď žádám?

Troufale prosím o pomoc, když sociální systém selhává. Potřebuji znovu najít svůj vnitřní klid, alespoň základní existenční jistoty, kterých se mi dlouhé měsíce, strávené onkologickou léčbou a rekonvalescencí, nedostávalo, kterých se mi nedostává ani ve stavu indikovaném na psychiatrickou hospitalizaci.

Žádám o čas na zotavení, který si bez příjmu nelze koupit.

Peníze pomohou pokrýt základní životní potřeby – bydlení, nájem, poplatky, energie, internet, dopravu, jídlo.
Část financí by mi umožnila dopřát si také léčebné a terapeutické aktivity – např. rehabilitace, psychoterapie, doplňky stravy nebo lékařské konzultace.

Pokud se podaří vybrat více, ráda bych část věnovala dál lidem v podobné situaci.

Závěrem

Žádám o šanci postavit se znovu na vlastní nohy, získat pevnou půdu pod nohama a obnovit sílu, která mi umožní opět žít plnohodnotný život.
Věřím, že s pomocí lidí, kteří porozumí, se mi podaří znovu nadechnout a jednou i já budu moci pomáhat druhým.