Představení knihy
Z popela ke hvězdám
Existují příběhy, které se nepíšou několik měsíců. Píšou se celý život.
Kniha Z popela ke hvězdám vznikala z mých vlastních životních zkušeností. Je to skutečný příběh o dětství, hledání bezpečí, lásce, ztrátách, mateřství, adopci, odvaze začít znovu i o naději, která dokáže přežít i ty nejtěžší chvíle.
Není to kniha o pomstě ani o hledání viníků.
Je o tom, že každý člověk nese svůj vlastní příběh. Některé rány nejsou vidět, přesto ovlivňují naše vztahy, rozhodnutí i život. Věřím, že právě pochopení může měnit lidské osudy.
Možná se v této knize pozná žena, která celý život bojuje sama se sebou.
Možná muž, který díky ní lépe pochopí svou partnerku.
Možná rodič.
Možná dítě.
A možná kdokoliv, kdo někdy pochyboval, jestli má ještě sílu jít dál.
Rukopis je dokončen. Teď potřebuji vaši pomoc, aby se mohl proměnit ve skutečnou knihu.
Vybrané prostředky budou použity na profesionální redakci, jazykové korektury, sazbu, grafické zpracování, tisk i všechny kroky potřebné k vydání knihy.
Rozhodnete-li se můj projekt podpořit, nestanete se jen podporovateli jedné knihy.
Stanete se součástí příběhu, který může dodat odvahu i dalším lidem.
Podaří-li se této knize najít cestu ke čtenářům, budu za to z celého srdce vděčná. A pokud ne, svůj nejdůležitější úkol už splnila – vznikla. Byla napsaná z lásky k mým dcerám a ta z ní nikdy nezmizí.
Děkuji.
Atide Bells
Kdo za projektem stojí?
Jmenuji se Atide Bells a stojím za vznikem knihy Z popela ke hvězdám.
Nejsem známá spisovatelka. Jsem žena, která mnoho let sbírala odvahu napsat svůj skutečný životní příběh.
Tato kniha nevznikla proto, abych někoho odsuzovala nebo hledala viníky. Vznikla proto, že věřím, že jeden upřímný příběh může dodat sílu člověku, který ji právě ztrácí.
Rukopis je dokončen. Teď potřebuji pomoc s jeho profesionálním vydáním, aby se mohl dostat ke čtenářům.
Děkuji, že jste se rozhodli být součástí jeho cesty.
Ukázka knihy
Ještě jedno poznání ke mně přišlo až s odstupem let…
Právě proto dnes píšu tuto knihu. Ne proto, abych někoho obvinila. Ani proto, abych se litovala. Píšu ji proto, že věřím, že každý příběh vyslovený nahlas může být začátkem uzdravení. A možná právě tady začíná i ten můj.
Je mi padesát let. Sedím v tichu. Přede mnou leží prázdný list papíru. Přesto beru do ruky pero. Nadechnu se. A začínám psát.
ČÁST PRVNÍ – Stíny v pyžamu
Na svou první vzpomínku si nevzpomínám jako na obraz. Je to pocit. Chlad. Strach. Ticho. A nůž pod polštářem.
Byly mi čtyři roky. Byla noc. Jenže u nás doma ticho nikdy neznamenalo klid. Znamenalo, že se něco děje. Nebo že se každou chvíli může něco stát. Táta zase pil.
Tehdy jsem ještě neuměla pojmenovat vůni alkoholu. Jen jsem věděla, že když se štiplavý pach alkoholu rozlil po bytě, všechno se změnilo…
…ukázka pokračuje…
Od té noci pro mě slovo domov už nikdy neznamenalo jen místo, kde člověk bydlí.
Domov pro mě začal znamenat místo, odkud je někdy potřeba utéct.
Tady končí ukázka z knihy. Odteď mluvím já jako autorka.
Kdy jsem pochopila, že tento příběh už není jen můj?
Když jsem začala psát tuto knihu, byla určena jen mým dcerám.
Chtěla jsem, aby jednou pochopily můj život. Aby věděly, odkud pocházím, co mě formovalo a proč jsem byla taková, jakou mě znaly.
Jenže s každou další kapitolou se začalo měnit něco i ve mně.
Poprvé jsem uviděla souvislosti, které jsem celý život neviděla. Poprvé jsem si dovolila cítit to, co jsem v sobě roky potlačovala.
Když jsem dopsala poslední stránku, pochopila jsem, že tahle kniha už není jen o mně.
Je o všech ženách, které si někdy kladly otázku, proč tolik bolí to, co mělo být láskou. Proč znovu a znovu opakují stejné vzorce. A proč je někdy tak těžké uvěřit, že si zaslouží něco lepšího.
Pokud věříte, že tento příběh může dodat odvahu alespoň jednomu člověku, budu nesmírně vděčná za vaši podporu.
Pomůžete mi proměnit rukopis v knihu, která se může dostat k těm, kteří ji právě teď potřebují.
Děkuji vám z celého srdce.
Bez vás by tento příběh zůstal jen na stránkách rukopisu. Díky vám může začít pomáhat i ostatním.
