Představení projektu
Žili každý svůj docela všední a obyčejný život se všemi jeho radostmi, starostmi, vztahy, láskami i neláskami, nadějemi, sny, touhami, představami i zklamáními. Stejně jako my a stejně jako stamiliony lidí na celém světě… Pak ale přišel 24. únor 2022 a jim se jejich do té doby klidný život od základu změnil. Na Ukrajinu zaútočil ruský diktátor Vladimir Putin a rozpoutal ničím nevyprovokovanou a zcela nepochopitelnou válku, která je přinutila někdy i ze dne na den opustit svůj domov, své blízké a přátele, všechno, co měli rádi a co tvořilo jejich svět.
Často prchali s nejnutnějšími věcmi, které stihli sbalit, a nevěděli, kam se dát, koho požádat o pomoc, kde spočinout… Sousední země, zpočátku zejména Polsko, otevřely hranice a začaly zoufalé a strádající lidi přijímat po stovkách a tisících. Vzedmula se obrovská vlna solidarity po celé Evropě, nás nevyjímaje. Nabízí se otázka, zda my, Evropané, co jsme žili a stále žijeme náš zdejší klidný život v demokratické, svobodné a bohaté zemi, si vůbec umíme představit, co to obnáší ocitnout se ráz naráz v cizí zemi s cizím jazykem, písmem, zvyky a pravidly? Nejspíš málokdo z nás… Ale oni to dokázali. Naučili se jazyk, získali práci a bydlení i bez pomoci státu, našli u nás nové přátele a začlenili se do běžného života.
Jejich životní příběhy jsou nesmírně silné, až z nich běhá mráz po zádech. Zažili na vlastní kůži to, co my jsme viděli jen v televizi – přespávání v metru, namačkáni jeden na druhého, v bundách a čepicích i s malými dětmi, starými lidmi a postiženými, prázdné obchody, prázdné lékárny, několikadenní pomalé a vysilující pochody k hranicím… a k tomu neutuchající zvukovou kulisu v podobě výbuchů raket, granátů, svištění střel, často v bezprostřední blízkosti, a viděli krev, mrtvé, raněné, zničené a planoucí domy… Pojďme si prostřednictvím této knihy přiblížit příběhy některých z těch statečných, kteří i se šrámy na těle a na duši přežili útěk z rodné země a našli u nás svůj druhý domov.
Kdo za projektem stojí?
Jsem zkušená spisovatelka a novinářka, která se řízením osudu dostala k příběhům nejprve dvou ukrajinských uprchlíků, kteří byli přinuceni utéct ze svých domovů, často jen s jednou taškou v ruce, po 24. únoru 2022 ze své vlasti. Úplně první byl příběh studenta Adrije, který sem přišel v červnu 2022, protože tady chtěl studovat ČVUT, obor kybernatika a robotika. Tehdy mu bylo sedmnáct… Rok studoval češtinu v kurzu, a když si byl jistý, že to zvládne, přihlásil se na zkoušky na svou vysněnou ČVUT. Ty zkoušky udělal a dnes studuje již čtvrtý semestr. Nikdy jsem se nesetkala s někým v jeho věku, který by byl tak mentálně vyspělý, samostatný, uvědomělý, ctižádostivý… je Beran, takže přesně víc, co chce, a to mě fascinuje. Já jsem v jeho sedmnácti byla úplné blbé holčičí hovádko… Možná mám pro něj tak trochu slabost, ale hlavně ho obdivuju za to, že dokáže bez problémů žít v cizí zemi, studovat velice těžký obor v cizím jazyce, a ještě si přivydělávat jako pokladní v Galerii Prahy… tam jsme se před víc jak rokem seznámili. Druhou inspirací pro mou knihu byla Nina, čtyřicátnice se dvěma dcerami ve věku 15 a 10 let, vystudovaná pedagožka, obor angličtina a ukrajinština s přesahenm do polštiny, která nechala doma na Ukrajině manžela, který již třetím rokem bojuje dobrovolně na frontě. Holky studují v českých školách plus on-line v ukrajinské škole, ta mladší, Nasťa, se stala loni objektem sexuálního násilí… hodně se o tom psalo v médiích… Nina je strašně silná žena, aby holky uživila, má tři práce – v Galerii dělá jako odborný lektor komentované prohlídky a pracuje také jako kustod. A pak je prodavačkou v C&A…
