Bohužel o pár dnů později Sofinka prodělala masivní krvácení do mozku. Kromě toho se jí začalo vytvářet velké množství mozkomíšního moku, který nebezpečně utlačoval mozkové komory. Musela tak neprodleně podstoupit zákrok, při kterém se jí do hlavičky vložila houbička, přes kterou bylo možné dvakrát denně mok odsát. Jelikož tato varianta Sofi nepomohla, musela absolvovat další operaci, při níž jí byla dána do hlavy hadička, která mok odvádí sama do bříška, tzv. VP Shunt. Tu už bohužel bude muset mít napořád. Žádný rodič se nechce smířit s omezením pro své dítě, přesto jsme stále doufali že se Sofie uzdraví. A chvíli to tak skutečně vypadalo.
Po dvou náročných operacích konečně přišel den, kdy jsme si ji mohli odvést domů. Byl to nepopsatelný pocit. První tři měsíce vše krásně doháněla, moc se snažila… Cvičili jsme už od příchodu z porodnice a těšili se z každého pokroku. To se bohužel změnilo úderem čtvrtého měsíce. Že dne na den se Sofi začala horšit. Nejednou se nesmala, nezvedala hlavičku, nezvedala nožičky… Cítili jsme takovou beznaděj a prázdnotu, že si to nikdo neumí ani představit…
Okamžitě jsme vyhledali odbornou pomoc a začali cvičit ještě intenzivněji. Každý den jsme opakovaně cvičili Vojtovu metodu. Každý týden odjíždíme do Hořovické nemocnice na rehabilitace. Když máme dostatek financí, jezdíme také do specializované neurorehabelitační kliniky, chodime na osteodinamiku, ergoterapie či hipoterapie. Budoucí prognóza zdravotního stavu Sofinky je však stále nejistá. Nikdo nám není schopný říct, zda naše dcera bude jednou chodit nebo zda bude mentálně v pořádku…
