Představení sbírky
Jmenuji se Břetislav, je mi 41 let a jsem manžel a táta dvou dětí. Dříve jsem měl moc rád sport a aktivní život. Před několika lety jsem se ho ale musel vzdát kvůli vážným zdravotním problémům s břichem a následným operacím. Naučil jsem se s tím žít a smířil se s tím, že sport už budu sledovat jen z pozice diváka.
Netušil jsem ale, že mě čeká ještě mnohem těžší životní zkouška.
Několik let mě trápily bolesti nohou, brnění, podlamování a občasná ztráta citlivosti. Chůze pro mě byla stále obtížnější. Lékaři nakonec zjistili vážné problémy s hrudní páteří, které způsobovaly útlak míchy. V únoru 2026 padlo rozhodnutí, že je potřeba operace.
Měl jsem obrovskou radost a naději. Věřil jsem, že se mi uleví, budu zase jistější při chůzi a zvládnu lépe svou práci.
Do nemocnice jsem odcházel s představou, že se brzy vrátím domů a postupně i do práce.
Jenže místo očekávaného zlepšení přišla obrovská rána.
Ve dnech 23. a 24. dubna 2026 jsem podstoupil dvě operace páteře. Po první operaci se můj neurologický stav výrazně zhoršil. Když jsem se probudil, nemohl jsem hýbat nohama a téměř jsem je necítil.
Pořád jsem doufal, že se stav zlepší. Lékařská vyšetření ale potvrdila vážné poškození míchy a ochrnutí dolních končetin.
Ze dne na den se mi obrátil celý život naruby.
Najednou jsem zůstal odkázaný na pomoc druhých. Učím se žít na invalidním vozíku a zvládat věci, nad kterými jsem dříve ani nepřemýšlel.
Někdy ležím v posteli a před očima si promítám svůj dosavadní život. Přemýšlím, co bude dál. Dívám se na své nohy při rehabilitačním cvičení a tolik bych si přál, abych jejich pohyb mohl zase cítit.
Jsou chvíle, kdy je opravdu těžké najít sílu pokračovat. Ale mám rodinu, pro kterou chci bojovat, a nechci se vzdát naděje na lepší život.
Mým velkým přáním je znovu získat co nejvíce samostatnosti a vrátit se do práce.
Abych se však mohl bezpečněji a samostatněji pohybovat, potřebuji elektrický pohon k invalidnímu vozíku.
Vzhledem ke své postavě, váze a cestě do zaměstnání, která vede také po kostkách, jsem si vybral výkonnější pohon, který by mi mohl každodenní přesuny výrazně usnadnit. Jeho cena je ale vysoká a z vlastních prostředků si ho nemůžeme dovolit.
Proto jsem se rozhodl požádat o pomoc.
Komu pomůžeme?
Pomůžete tátovi dvou dětí a manželovi úžasné ženy, která toho se mnou za poslední roky zvládla opravdu hodně.
Už v minulosti jsme společně prošli těžkým obdobím, kdy jsem kvůli vážným problémům s břichem musel podstoupit operace a potýkal se s dalšími zdravotními komplikacemi.
Mysleli jsme si, že to nejhorší už máme za sebou. Bohužel život nám připravil další zkoušku.
Nechci, aby se celý náš rodinný život točil jen kolem mého postižení.
Chtěl bych se znovu dostat mezi lidi, vrátit se do práce, být co nejvíce samostatný a ulevit své rodině.
Vím, že už možná nikdy nebudu žít tak jako dřív. Ale věřím, že i na vozíku mohu žít důstojný a smysluplný život, být dobrým tátou a manželem a mít se na co těšit.
Na co konkrétně budou peníze z této sbírky použity?
Na prvním místě bych si ze sbírky přál pořídit elektrický pohon k invalidnímu vozíku. Pohon by mi pomohl při každodenních přesunech, usnadnil pohyb venku a především cestu do zaměstnání, kam bych se velmi rád vrátil. Znamenal by pro mě větší samostatnost a menší závislost na pomoci druhých.
Dále bych rád využil vybrané prostředky na pokračování v elektroakupunktuře, fyzioterapiích a rehabilitační péči nad rámec toho, co hradí pojišťovna.
Každý den přináší nové výzvy a postupně zjišťujeme, co všechno bude potřeba, abych mohl doma i mimo domov fungovat co nejsamostatněji.
Vím, že sbírek je mnoho a že každý má své vlastní starosti. Přesto doufám, že můj příběh někoho osloví. Budu nesmírně vděčný za jakýkoliv příspěvek nebo sdílení.
Pokud by se podařilo vybrat více prostředků, než bude potřeba na uvedené účely, rád bych přebytečnou částku po domluvě s Doniem věnoval na pomoc někomu dalšímu.
Děkuji vám za čas, za přečtení mého příběhu, za sdílení i za každou pomoc.
Buďte na sebe opatrní, ať můžete s partnerem na vycházku, se synem kopat do míče, s dcerou pinkat tenis. Cokoliv, co zdravý člověk nevnímá jako dar. Je to dar největší. Zdraví není samozřejmost.
Vděčný manžel a táta Břetislav
